Smyk

[LFŠ 2008] Ve své době nejdražší československý film a jeden z prvních širokoúhlých. Film zachycuje hutnou atmosféru konce padesátých let a osudy jednoho emigranta, který se vrací jako špión do vlasti. Jedná se o předchůdce bondovek. Tento žánr začal dobývat nejen Evropu a vyvrcholením této vlny byl právě agent 007. Film byl nejen nejdražší, ale také nejnavštěvovanější a posbíral spoustu cen. Děj je slušně nadupaný a ideologická stránka filmu ustupuje akčnímu ději. (04.09.2008)

"Svět je veliká a nekonečná koule, křížem krážem bloudím po té hladké kouli, hledající marně přeludy svých dálek..." Tento umělecky pozoruhodný film na mě v první řadě zapůsobil velmi nekonvenční kamerou a hutnou atmosférou se silným nádechem noiru. Tolik tajemna, expresivity, avatngardních záběrů a během titulní písně přímo psychedelických výjevů... během úvodních minut jsem fascinován. Brynych pojal téma emigrace neotřelým způsobem – vyprávění plné flashbacků odtajuje postupně minulost hlavní postavy a stejně tak realitu v poválečném Československu (převrat v únoru 1948, potíže pozůstalých rodin po emigrace jednoho z členů a na závěr skrze tolik kritizovanou scénu s konečnou pointou i činnost Státní bezpečnosti). I díky tomuto způsobu zpracování v centru pozornosti víc než propaganda či žánrově očekávaná akce zůstává psychologická sonda do pocitů navrátilého emigranta, nyní agenta uprostřed složitých společenských poměrů na obou stranách za zdmi železné opony v Berlíně. Za sebe musím říct, že mi film nabídl dostatečně podnětů k přemýšlení a to nejen u scén opětovné konfrontace navrátilce se svou rodinou, další opakované zhlédnutí Smyku s odstupem pár let rozhodně nelituju. Až teď jsem si u jednoho z dialogů "dělám kotrmelce" více uvědomil tu přítomnou paralelu mezi kotrmelcy v cirkuse v převleku za klauna a kotrmelců v životě. 85% (03.07.2020)

Je tu řada komentářů, které to zmiňují - film má pozoruhodnou, silně metaforickou kameru... Vůbec technická a estetická úroveň Brynychova kina mě už poněkolikáté fascinuje - je to vždy velmi propracované, využívá to všeho, co přinesl Občan Kane a neorealismus, ba to směřuje dál - je to takový český filmový "brusel". Odhlédněte od tématu a kochejte se. Některé obrazy by beze zbytku zapadly do Mazací hlavy. Nejsilnější jsou retra ze začátku a pak Valovy oči - dostalo mě to přes všechnu nablblou tendenčnost. (12.06.2015)

Ačkoliv se to tak na první pohled nemusí jevit, toto měl být snímek vnímající problém emigrace s nadhledem, neosobně a bez didaktických berliček. Proto je příběh vyprávěn osobou odrodilce, emigranta a špiona, jehož nehostinná kapitalistická cizina donutila k mrzké službě cizím zájmům - jak se brzy dozvíme, emigranty čekají prakticky pouze povolání děvek, špionů nebo bezdomovců. Dnes tento přístup - snažící se o "zlidštění" kreatury ze Západu - tolik nevynikne, ve své době ale bylo velkým krokem kupředu to, že se snímek věnoval především hlavnímu záporákovi a kladným hrdinům vyhradil víceméně ikonické a epizodické charaktery. Zajímavé i technicky - široké plátno, celkem dost efektů i zvuků a vykreselení odporného Západu tu má také své kouzlo. (22.11.2006)

V době natáčení tvůrci zjevně počítali s tím, že většina lidí ještě z války umí němčinu. Což už ovšem dneska neplatí a já coby neznalec jsem si třetinu filmu odmluveného německy moc neužil. Myslím, že dodatečně někdy někoho mohlo napadnout opatřit to titulkama. Nenapadlo, neva. Ale na Jiřiny (Jiráskovou a Švorcovou) se dobře koukalo. (18.12.2013)