Posadnutosť

Mysteriózní pochmurné drama z dálného severu, které přináší nesporné důkazy toho, že běloši nebyli rasistická a násilnická hovada pouze v Africe, Americe, Asii a Austrálii, ale i na severu jejich evropské otčiny. Laponci (respektive Sámové) by mohli vyprávět. A nejhorší ze všech byli asi pastoři, protože mladý tvůrce (režie i scénář v jednom) personifikoval ty nejhnusnější vlastnosti i nejnižší pudy do takřka ďábelské postavy pastora. Výjimečně silná a zapamatováníhodná filmová figura. A mimořádně odporný chlap. Poněkud mimo pak na mě působily dějové prvky mystické i laponské, které mi přišly trochu vyumělkované, do děje příliš křečovitě naroubované a bez kterých bych se býval obešel a spokojil se "pouze" s temným a syrovým severským thrillerem. (06.08.2023)

Žít v područí necitelného, téměř bezbožného pastora se musí začít zajídat i hodně otrlým jedincům. (Jako já bych to nedala ani náhodou.) Kde však hledat pomoc, když před ním prostě není úniku... Ze všeho tu sálá hrozný chlad, ještě teď se cítím fyzicky nepříjemně. Ani vlastně pořádně nevím, co si o tomhle filmu mám myslet. Každopádně musím ocenit, že je řemeslně dobře natočený a disponuje celkem slušnou atmosférou. (55%) (14.02.2024)

Posedlost je mysteriózní drama s přesahem do paganhororu. Pokud si odmyslíme fantastickou rovinu, pak zůstane příběh o střetu postav, který dostává podobu balady. Navrátivší se reverend má velké plány, jenže se postupně ukáže, kým ve skutečnosti je. Despotický kněz na jedné straně straší věřící Peklem a nevěřící věčným zatracením, pokud nepřijmou Boha, na straně druhé páchá jeden hřích za druhým. A nejsou to jen ledabylé lidské malichernosti, nýbrž hříchy nejtěžšího kalibru - zrada, smilstvo, vražda. Není divu, že místo pevné a láskyplné víry přináší zkázu a zmar. Působivý vizuál. Symbolické obrazy - zlatá moucha ukazující děvčátku cestu, levitující dívka, šerosvitné výjevy se svíčkami a petrolejovými lampami, drsná krajina a chladná voda divoké bystřiny. Pro běžného diváka bude asi snímek pomalejší, ale mě přišlo, že se celým příběhem vine neklidná nit temného napětí. Stavět kostel na dávném pohřebišti původních obyvatel není chytrý nápad už proto, že je nemorální. Jenže kněz se chová, jako by nebylo 20. století, nýbrž třinácté. A jak správně několikrát říká, za hříchy se platí. Mýlí se však, když míní, že Bůh od hříchů očisťuje, páč k tomu slouží Očistec... (01.06.2023)

To bola zase jedna z radu poriadnych blbostí! Miš-maš bez logiky, prepojenia a triezveho rozumu. Ani neviem, o čom to vlastne bolo. Môžem definovať iba pokryteckého, arogantného, despotického zmrda - v podaní farára, ktorý vyzerá ako ropucha. A jeho deti - slepú dcéru a syna, ktorého vláčil so sebou v nejakom Madagaskare či kde, a vrátil sa s ním aj s papagájom na pleci domov do Nórska. A majú tam problémy, ako španielsku chrípku a etnickú skupinu Sámov. Čo kresťania vždy riešili tak, že by najradšej zabili všetkých, ktorí rozmýšľajú inak. Čiže typické kresťanské pokrytecké čurákovanie a aleluja neviem čo. Jediné hororové prvky tam boli trápne, možno nijaké - vznášanie sa nad posteľou a nejaký podivný ohnivý sob či čo, ktorý sa zjavil asi raz. Toto nebol horor. Ale aj keď nemám rada deti vo filmoch (a asi aj všeobecne), to dievčatko so sámskymi koreňmi bolo fajn. (28.04.2023)

Tohle je umění. Umění, jehož hlavním posláním je unudit diváka k smrti (nekecám - reálně máte pocit, že je to delší než Babylon a Avatar dohromady). Při snaze nekoukat na hodinky (protože pak se ten čas vleče ještě pomaleji) tak jen zoufale dumám nad tím, proč ten film sakra vznikl. Výsledkem je totiž mdlá a nezajímavá kreatura, která sice čas od času zahrozí fajn atmosférou, ale do půl minuty už se zase plácá na místě... Takže pokud se mě někdo zeptá, proč si před Scandi příště radši přečtu nějaké ty recenze, tohle je přesně ten důvod. (23.01.2023)