Pět z milionu

První povídka je naprosto dokonalá, a to především svou kamerou a záběry, z kterých mrazí. Mám závratě, když se dívám na to, jak balancují klempíři vysoko na věži malostranského kostela. Navíc skvěle funguje dvojice Marvan - Tříska. Mimochodem, Karlos80 si nepamatuje povídku dobře, poněvadž se záchranou života je to naopak, jak sám na konci povídky říká reportérům Vašek (Jan Tříska). Druhá povídka je jako ze života, kdežto ty ostatní, ač celkem povedené, mají již kolísavou kvalitu. Rozhodně ale stojí za zhlédnutí. (01.05.2012)

První povídka je luxusní, avšak veškerý luxus se posléze vypaří díky jejímu totálně laxnímu vyústění/zakončení. Druhá povídka je vlastně o ničem=zapomněli na děděčka při první vyjížd´ce novým autem, ale František Kreuzmann st. ji svým hereckým mistrovstvím zvedne o nějaký ten level výše. Třetí povídka naprostá katastrofa, ani ne tak podivným námětem, jako zcela nezáživným zpracováním. Zbylé dvě povídky pak nejsou o moc zajímavější. Podtrženo-sečteno=nuda, šed´, prázdnota, nicota, snad pro nesoudné intelektuály, kteří dokáží i o lejnu filosofovat jako o nejkvalitnější SWISS CHOCOLATE. (09.02.2024)

Mistr a dvacátý učedník - Celkem dost dramatická a nadprůměrně odehraná povídka o střetu mládí se zatrpklým stářím, se skvělým Marvanem a rebelujícím mlaďochem Třískou. Vyprávění se zbytečně s ničím nemaže a ani na chvíli nenudí. Nevhodné pro postižené akrofobií. 5* Každý týden neděle - Pořádně sentimentální a dojemný, to ostatně tyhle příběhy o osamělých důchodcích a jejich nevděčných dětech bejvaj. Nicméně Kreuzmann hraje tak perfektně, že tu sentimentalitu snadno odpustíme. Silné 4* nebo slabších 5*. To zavinil Bonifác - Poměrně nudná a nezajímavá story s průměrnými hereckými výkony. 3*. Otrhaná písnička - Zábavné, a to hodně, dokonce ta ústřední písnička se mi hodně líbila, stejně jako oba Mrázek s Fialou. Škoda jen vyšumělého konce. Pavučina - Když se necháte unést trochou té nostalgické letní romantiky, dostanete zdařilou variaci na první velkou lásku se sympatickým duem Chadimová+Munzar. Já jsem se nechala unést, takže 4*. A dohromady to dává obstojné 4*. (04.09.2011)

Tuto působivou pragensii tvoří pět drobných, do jednoho celku slitých, portrétně laděných skic. Každá z povídek, ubíhajících po dějově zvrstvené linii týdne (od pondělního rána, v němž se učeň Vašek odhodlává ke vzpouře proti pedantskému mistrovi, do nedělního večera, kdy vyvrcholí nesměle se probouzející láska mezi Kateřinou a Karlem), se zaměřuje na jednoho či dva obyvatele Prahy, prostřednictvím drobné, zdánlivě všednodenní epizodky vykresluje jeho charakter a naznačuje tak rozmanitou charakterovou škálu celé metropole; ostatně za dalšími, epizodními postavami obklopujícími ty hlavní hrdiny se zdá rozvíjet podobně zajímavý příběh (jak například ubíhá fiakristovi ten památný den svatého Bonifáce, a co ti komparsisté…?). Tendence ku zobrazování kladných postav je více než patrná a příležitostná společenská kritika ji jen umocňuje, takže celkový pohled je značně idealistický; to lze pochopitelně vytknout. Nicméně přesto musím ocenit zdařilou povahovou i jazykovou kresbu postav, různorodé emocionální rozpětí jednotlivých povídek, nádherné spojení obrazu a hudby a pochopitelně skvostné herecké výkony, za všechny pět: František Kreuzmann (který si dokázal ve všech prostředích, v nichž se objevil, uchovat neuvěřitelně čistou stylizaci a sebemenším gestem dojmout), Jaroslav Marvan (dokonale ztělesňující zatrpklost stáří a opovržení mládím), Jan Tříska (prezentující až neskutečně široký rejstřík různých emocí urodivších se v jedné mladé duši), Fanda Mrázek (ve sveřepě bodrém projevu odkrývající jen v skromných (a o to působivějších) náznacích temné šrámy paměti) a František Vláčil (rozvinuvší v několika málo gestech a jediné větě vznešenou romantiku, sebeironii, ale i smutné outsiderovství jednoho trampského osudu). (07.11.2009)

Každá z pěti povídek má svého herce, který se zapíše do paměti. V povídce Mistr a dvacátý učedník je to Jaroslav Marvan, v druhé povídce Každý týden je neděle je to František Kreuzmann (jedna z mála rolí, kde hraje kladnou postavu), ve třetí povídce To zavinil Bonifác jsou to Bróďa a Valentina Thielová, předposlední povídka Otrhaná písnička má Fandu Mrázka a Emana Fialu a v uzavírající Pavučině je to nádherná Karla Chadimová jako šestnáctiletá žába a Franta Vláčil jako tramp a výběrčí mýtného za přechod přes řeku. Nesourodé povídky drží pospolu a jsou výpovědí doby konce padesátých lét, jak se u nás žilo. (17.06.2017)