Osem hôr

Úvodná fáza, kde boli Pietro a Bruno ešte malí chlapci, bola skvelá! Avšak po tom ako skočil dej vpred, keď sa z chlapcov stali muži, tak moje nadšenie upadlo. Dej sa dostal to akejsi slepej uličky a zo svižného filmu a stala tak trochu nuda. Jediné, čo udržiavalo moju pozornosť, boli majestátne scenérie Alp a bavila ma aj atmosféra Himalájí, ktorá aspoň trochu vytiahla zaujímavosť deju. Ale inak sa to dosť vlieklo. Už som len čakal, ako sa to medzi Pietrom a Brunom vyvinie - ale našťastie zostalo len pri priateľstve (prekvapivo). 3* (18.09.2023)

Je s podivem, že sem vůbec dvou a půl hodinový dráma dokoukal na jeden zátah a pozor, dokonce bez usnutí :o). Kdo bych (podle názvu) čekal, že se tady bude lozit po horách, tak je vedle. Tady se sice na hory podíváš, ale jen párkrát a už vůbec ne na hory, kde ti jde o kejhák. Co teda vůůbec nechápu, tak proč je to takle dlouhý. Na druhou stranu, kdy se člověk mže podívat na italskej filmek. (16.07.2023)

Dobře. Film jsem viděl na dvakrát. Jednu část jeden den - druhou druhý. A asi to byla výborná volba. Zatímco jeden den jsem mohl vstřebat část kdy si děti užívaly prázdnin, kamarádství a dobrodružství, další den jsem dostal výbornou filmovou depku. Vůbec mi nevadilo, že si částečně Pietro prošel charakterovou změnou- všechno to skrývá věk. Bruno je také výborný charakter - hlavně nepředvídatelný. A tak to můžu jen doporučit. Ono to totiž v zásadě, až na pomalé tempo a zbytečné scény, bylo perfektní audiovizuální dílo, u kterého jak musíte dávat pozor, tak z části i přemýšlet. ,,Show, don't tell" tady bylo hodně 8/10 (11.08.2023)

Sladkobolný kýč s lehce homosexuálním podtextem určený sentimentálně založeným divákům. Na tak dlouhou stopáž je děj zcela minimální. Jedna hvězdička za záběry horské přírody. Kdyby filmoví tvůrci ze scénáře vyškrtli lidské herce a místo nich angažovali kamzíky, sviště, medvědy, orly nebo co já vím, co všechno v horách žije, tak by se na to koukalo mnohem líp. Uvítal bych též detailní záběry horské květeny, tzv. skalniček. (31.08.2023)

Místy až nesnesitelně neinvazivní, čitelný a prostý příběh, jehož vyústění by se dalo charakterizovat jako "je to tak jak to je, nic proti ničemu a neuděláš nic". Můžete si do toho pak projektovat co potřebujete - cynický nihilismus o nemožnosti naplnění či motivační esoteriku o smyslu života v neustálém hledání. Dle toho se také bude odvíjet váš vztah k tomuhle filmu. Já ale jakmile vidím bílého evropana, jak neironicky nachází sám sebe někde v Nepálu, vydávám smrtelný chropot. (07.01.2023)