Osem hôr

Európsky koprodukčný mix Skrotenej hory (bez sexu) a Medenej veže (bez poriadneho konfliktu). Dĺžka je možno prepálená, respektíve ide možno viac materiál pre minisériu, kde by sme sa v každej časti venovali jednému obdobiu a časové skoky by nepôsobili tak unáhlené. Herci sú uveriteľní a výborne chápu, o čo v scenári ide; o jedno veľké, celoživotné priateľstvo medzi dvoma mužmi.  Aj o tom je život, nielen o milostných vzťahoch. Implicitný náznak homosexuality tu síce je, ale pre ústrednú myšlienku o nezničiteľnom priateľstve je to v podstate jedno, akú majú obaja chlapi orientáciu. Nakoniec ale filmu najviac dominujú krásne zábery horskej prírody. 70% (16.09.2022)

Je s podivem, že sem vůbec dvou a půl hodinový dráma dokoukal na jeden zátah a pozor, dokonce bez usnutí :o). Kdo bych (podle názvu) čekal, že se tady bude lozit po horách, tak je vedle. Tady se sice na hory podíváš, ale jen párkrát a už vůbec ne na hory, kde ti jde o kejhák. Co teda vůůbec nechápu, tak proč je to takle dlouhý. Na druhou stranu, kdy se člověk mže podívat na italskej filmek. (16.07.2023)

Mít to tak třetinovou stopáž, dala bych tomu jednou takové množství hvězdiček. Ale takhle to bylo ucourané a na skoro tříhodinový film to mělo vysloveně nesmyslně ostré skoky vpřed, které často postrádaly kontext. Upřímně jediným důvodem, proč jsem vydržela až do konce, byla moje zvědavost, kdy už se konečně dají dohromady, ovšem i tady přišlo zklamání. Zkrátka teplí bratři v tříhodinovém disforickém dramatu o ničem. Na to, jak slibně film začínal, se s každou minutou kriticky snižovaly otáčky. Mimochodem, autor té queerbaitové anotace by zasloužil trest v podobě sledování prodloužené verze (mohla by se jmenovat třeba Šestatřicet hor). (29.10.2023)

Ohromně silný příběh, kde mě celou dobu trápil fakt, že jsem věděl o stratistiplném konci. Musím se přiznat, že oddání se divokosti přírody, kdy jde člověk bezhlavě do extrému až za hranu, je moje a už zítra začíná moje putování, kdy budu říjen-listopad stanovat na západním pobřeží deštivého a už asi i chladného Irska. Stopáž je tady zcela adekvátní, perfektně představila pouta mezi oběma horaly, jejich vztah k horám, lidem, i celoživotní snaze se přiblížit člověku, kterým chtějí být. Záběry z Alp jsou nadpozemské, značení tras jsem zažíval i já, kdy nás můj táta vzal poprvé do Fatry a ta představa pietně vzdát hold postavením horské chaty je prostě noblesní a hrozně inspirující. V Tatrách člověka v horkých chatách hned napadá jaké to asi je žít v oblacích, odpověď, zcela omračující, ale daň se platí s přirážkou. Každopádně lidi jsou různí, co je pro jednoho bláznovina, je pro druhého modla a žít a zemřít pro to, co milujete, v co věříte, v čem jste jako ryby ve vodě, kde na sobě necítíte tlak, to za to mnohdy stojí. Pietrova evoluce byla taková moje, no a z Bruna mám v sobě maličko taky - každopádně na rozdíl od něj mám tu rodinu, které mě drží daleko od myšlenek na strávení zimy někde mimo civilizaci. Však to byla má sestra, kdo mně film ukázal, bravo, kandidát na film roku jak vyšitý. (17.10.2023)

Myslím že popisek, Zkrocená hora ale bez sexu, není úplně přesný. Náznaky homosexuality v něm nejsou. Osm hor je film o přátelství. Konkrétně o přátelství, kdy jeden stojí celý život na místě, zatímco ten druhý to odmítá. Formát 4:3 všemu dodává melancholický punc. Což je příhodné, neboť příběh implikuje, že jde o vzpomínku. Vše sráží délka a občasná prázdnost scén. (15.01.2023)