Biely Bim, čierne ucho

Dalsi pekny film o priatelstve medzi clovekom a psom. Tentokrat z Ruska, takze po nadhernej prvej casti si v tej druhej pes dost toho vytrpi. Okrem dojimaveho vztahu medzi psom a jeho panom tu je dost podrobne vykresleny vztah rusov ku psom v tej dobe. A bohuzial dospeli sa prilis pekne k nim nespravali. Aspon deti este mali srdce. Zaver je uz tradicne citovo vydieraci ako je v tomto zanri zvykom. Pochvalit musim este skvely stary slovensky dabing. Magda Pavelekova si tu svoju protivnu susedku neskutocne vychutnala a prial som jej len to najhorsie. 8/10. (02.01.2016)

Bim začíná opravdu dobře a mile jako příběh o starém, osamělém, rozjímavém spisovateli, kterému dělá společnost hlavně jeho nový pes Bim. Skoro celá první hodinka je plná melancholie, která se moudře snoubí s jakýmsi laskavým viděním světa starého pána, pána, co umí vtipně a chytře oglosovat kdejakou drobnůstku. Jenže když pod tíhou zdravotních problémů mizí do nemocnice, pes Bim, ač sympaťák, nedokáže bez něj zbytek tříhodinového filmu táhnout. Ono je sice dojemné, jak je smutný, že páníček zmizel, jak po něm marně pátrá, jak při tom pátrání strádá či potkává dobré lidi, ale takovéhle dojímání nezdá se být právě invenční a nedělá dobrý film. Říkám to přesto, že i na mě kus dojetí padl, což ovšem není nijak podivné, když uvážím, že člověk má z nějakého důvodu evolučně dáno, aby mu připadla roztomilá mláďata všelijakých druhů a pes je považován za savce, který si svou "juvenilnost" zachovává i v dospělosti, což mu zřejmě v soužití s člověkem ohromně pomáhá. Úplný závěr filmu už buď hraničí nebo spíš opravdu je těžko ospravedlnitelným citovým vydíráním. Dětem bych se to bál pustit, poněvadž by po takovém závěru řvali nejspíš celý týden (že by odsud pramenil Apachův odpad?). (28.07.2009)

Road movie o putovaní verneho psa za svojim pánom plné nečakaných stretnutí. Najlepší herec je tu určite pes Bim ktoremu som veril každý pohlad. Velmi dobre tu boli zobrazene najmä tie záporné postavy (Sovietskej žene by som dal gulku medzi oči) ale aj kladné vedeli celkom nadchnuť. Tie stereotypy dobra a zla tu boli až čitankovo vykreslené aby aj male dieta vedelo kto je ten dobrý a kto zlý :) Velmi pekný film ktorý ma síce až tak nedojal ako Hatchiko ale aj nechýbali silnejšie momenty... (29.12.2014)

Sovětská Lassie v podobě anglického setra. 1) Zásadní vada filmu je v jeho délce. Tři hodiny na vcelku plytký příběh jsou příliš, situace se opakují a zejména první hodina by zasloužila sestřihat._____ 2) Líbí se mi, že příhody nejsou vázány primárně na děti, ale spíše na dospělé._____ 3) V prvním plánu, vhodném pro děti a milovníky psů, jde o rozmanité příhody, které Bim zažívá poté, co jeho pána odvezou do nemocnice a on zůstane sám._____ 4) Film má ovšem ještě druhý plán, možná nezamýšlený, ale velmi zajímavý. Ukazuje totiž každodenní život sovětského občana. Domovní důvěrník, který leze lidem do bytu, kolektivní (balkónový) životní styl, nesnášenlivá uječená bába a její souputnik dědek, občané píšící stížnosti a udání, kšeftující řidič autobusu, ti všichni nenápadně ale výrazně ukazují, že v sedmdesátých letech měl sovětský člověk do socialistického prototypu hodně, hodně daleko. Toto poselství podtrhuje i konec filmu. (27.09.2018)

pamatam ze ako chclapec som nenavidel tu babiznu ktora stale nadavala na Bima a deda ktory ho siel v noci uviazat do lesa. nastastie my sme na to neboli 3x povinne zo skoly, cize i ked je ozaj neuveritelne dlhy, tento pribeh sa mi neprejedol. slabsej povahe na konci aj slza z oka vyskoci :) -1* za dlzku, inak by to bolo jednoznacne za 5* ! (29.12.2014)