Dual
Dual
VOD (1)
Obsahy(1)
V blízkej budúcnosti sa žena menom Sarah (Karen Gillan) dozvie, že je nevyliečiteľne chorá. Aby zachránila svoju rodinu pred bolesťou zo straty, rozhodla sa pre svoj klonovací postup a vycvičí klon, aby sa cítila ako ona. Potom sa však Sarah zázračne uzdraví, čo ju privádza k novému problému: v spoločnej budúcnosti ľudia nemôžu existovať dlhšie, ako je časový limit ich klonov. Podľa zákona musí Sarah a jej klon nakoniec medzi sebou bojovať až do smrti. (ČSFD)
(viac)Videá (1)
Recenzie (57)
Minimalistická a vcelku originální klonovací Vě-Fa taškařice, sterilní jako kachličky v pitevně a s parádně strojovými dialogy z již plně odtažité, depresivní zdigitalizované budoucnosti, ve které Karin Kiliánová vystřihla tu nesympatickou zpruzenou piču tak dokonale, až ji podezřívám, že je nesympatická zpruzená piča od přirození i po vypnutí kamer. ()
Stearns pokračuje ve stylizaci načrtnuté v Art of Self Defense, jen s výrazně menším úspěchem. Zatímco seriózní absurdno předchůdce bodovalo kvůli nepředvídatelnosti a výbornému Eisenbergovi, tady je z něj jen prchavý extrakt plný nesnesitelných dialogů a povědomé analýzy identity a vlastního já. Konec je pak vyloženě zbabělým sjetím z cesty, který částečně podkope, k čemu film celou hodinu a čtvrt tak odhodlaně roste. Už minule jsem si ale všiml, že Stearns inklinuje k ostrým momentům překvapení a humorné syrovosti, podobně třeba jako Yorgos Lanthimos, jen tentokrát nedokáže naplno využít svůj vlastní koncept. 50 % ()
Dosť dobré Black Mirror. Maximálne komorné, často pripomínajúce svoje kvality. Nie je to možno tak úderné, ako predošlý Stearns, ale o to vyspelšie, a úplne najviac ma dostalo, ako sa chcel evidentne vyrovnať s kritikou zastrelenia psa v The Art of Self-Defense, no a lepšie by to nezvládol ani von Trier. Mal som záchvat smiechu. ()
Nízkorozpočtové scífko sice s poněkud slabou až slabomyslnou zápletkou, ale s tuze zajímavou stavbou příběhu i režií. Děj je většinou statický a extrémně neakční, jeho postavy svou strojovou mluvou i pohyby připomínají androidy, obsah jejich dialogů je místy absurdní, výsledná atmosféra filmu je artová až surreálná. A na první pohled jednoznačný závěr se v samém závěru stane závěrem částečně nejednoznačným a divák se může svobodně rozhodnout, jakou ze dvou nabízejících se point si zvolí jako tu správnou, protože tvůrci mu nejednoznačností závěru dávají svobodně na výběr (ale to může být jen můj subjektivní pocit a pointa je přece jen jenom jedna a je úplně jasná). Sice se v žádném případě nejedná o nějakou popkulturní blbůstku pro žrouty popcornu, ale nečekejte ani nějakou hlubokou psychologii a existenciálně výjimečně silný zážitek. Silné tři. ()
Celkem těžké ohodnotit snímek, kterej se snaží tvářit jako převrat, ale přesto je to levnej brak. Scénář prvních čtyřicet minut funguje bezchybně, až pětihvězdičkově, poté se zasekne na stejné lince a už nepřináší žádné zajímavé zvraty a vede do silně mysteriózního finále, u kterého je nutné zaměřovat se na detaily dialogů (což bylo fajn, ale nakrátko). ()
Reklama