Omámení a zmatení

Úplně obyčejný film o posledním školním dni, kdy se pár lidí jde opít a zhulit se, hledají párty, kde si možná vrznou, jen jsou tam všichni navlečení do hadrů ze sedmdesátek a jezdí tam nádherné bouráky. Filmoví nadšenci ocení budoucí známé tváře s tradičně výrazným Konafym. Jenže je to jeden z těch filmů, které jsou o ničem a přesto z něj má část publika hřejivý pocit u srdce za to, že jim připomněl něco, co v životě zažili nebo přáli si zažít, a já tentokrát do této části publika nepatřím. (20.11.2021)

Dazed and Confused chce být, a dost možná i je, American Graffiti pro jinou generaci. Trochu slabší, snad proto, že i na první pohled nezávislejší, ale na konec velmi fajn. Z prvu se Linklater snaží jakoby nezaujatě snímat dialogy jako by to byla realita - styl je trochu odtažitý. To se projevuje i na absenci nějakého skutečného dramatu nebo třeba romantizující linky. I když tam tyto prvky jsou, nemáte pocit, že vám někdo podsouvá jejich výklad nebo svůj názor. Prostě to tak je. Ale s přibývajícíma minutama do sebe začnou věci víc zapadat a člověk si některé postavy oblíbí. Je to bezstarostné, uvolněné, o moc tam nejde. Asi jako když nostalgicky vzpomínáme na mládí a máme pocit že lepší období jsme už nikdy nezažili - žádná zodpovědnost, nahodilá osudová setkání a možnost se večer bez následků prostě zkalit. (16.05.2020)

Vlasatej Ben Affleck, vlasatej Matthew McConaughey a dokonce vlasatá Milla Jovovich - to jsou prostě věci, které se jen tak nevidí. Jedna velká osmdesátková (wait, vlastně sedmdesátková) párty se vším, co k tomu patří ve střídmějším podání Richarda Linklatera, který prostě umí vystihnout lidi všech možných věkových kategorií. Dazed and Confused je sice amerika v ryzí podobě a film předkládá snad ty největší high school klišé, ale je to takové sympatické. Nicméně na Richarda Linklatera to není tak hluboké, jak by mohlo být. Vtipu je rovněž minimum a věci jako šikana prváků tak úplně za úsměvnou věc nepovažuju. Nicméně atmosféru to má velice slušnou, hippie párty v téhle podobě by chtěl určitě zažít každej. Minimálně už pro tu božskou dobovu muziku. (26.01.2017)

Sex, drogy, rock´n´roll. Podle mého názoru velmi věrný pohled na dospívání po americku, opírající se o přirozené dialogy (aby ne, když jejich autorem je sám Linklater), retro nádech a tomu odpovídající herecké výkony (McConaughey příjemně překvapil). Je osvěžující, že se film nesnaží nic pitvat nebo řešit, jeho záměrem je sledovat 24 hodin ze života mládeže, vybavené více než malým množstvím alkoholu a marihuany (o sexuální nabuzenosti netřeba mluvit :) P.S. Afflecka jsem poznal až podle závěrečných titulků. 7/10 (18.11.2009)

Nejde jen o genius loci toho, co Linklater na plátně obvykle vytváří, ale i o dobře odposlouchané dialogy. I když se školy v US od našich liší a tím pádem jsme coby Evropani, připravení o IT faktor, jde to z toho pořád citít, spoustu společného, spousta detailů, malých dialogů. Velké + za casting a dlouho už jsem neslyšel tak přesné OST, pokud jde o feeling. Veškerá rebelie mládeže v US v polovině 70's, soustředěná na poslední den středoškoláků. Dlouhá doba. A chce to um, dát tohle dohromady, nehledě na to, co kritika tvrdí. Zpočátku jsem měl vážně skvělou náladu, ale jak ganja ustupovala a blížil se konec, já, narozdíl od hrdinů, vystřízlivěl. Je škoda, že jsem ten film viděl v momentě, kdy už je tohle pár let za mnou, kdy už se s ničím takovým nedokážu ztotožnit, kdy už jsem vnitřně mrtvý. Nevím proč, konec se mi nelíbil. A taky, když to člověk podrobí detailnějšímu pohledu, jsou tu filmy jako Zlaté časy na Ridgemont High, Americké graffiti nebo třeba Breakfast Club, které tuhle věc taky inspirovaly, než ji Linklater posunul zase dál a inspiroval tím zase např. American Pie. Právě proto se jeví jako záchrana, že se tenhle film z 90's odehrává v 70's a Linklater nám líčí skrz svoje alter-ego Mitche ne svůj poslední den střední, ale poslední den jeho prváku, kdy dostal výprask, ale i potkal lidi a získal zkušenosti. Linklater u mě definitivně i nadále jen a jen stoupá, ale ke konci jsem najednou spatřil jakousi nechuť, co tam většinu filmu nebyla. Možná víc moje vina, jak vina filmu. (26.04.2015)