Omámení a zmatení

Verim, ze film je pro Americany do jiste miry kultovni a srovnani s podobnym, ale starsim snimek Americke graffiti je opravnene, jen co do kvality a zabavy se priklanim spise k tomuto energickemu pohledu na posledni den stredni skoly konce 70. let. Napocital jsem na prstech jedne ruky prvni role budoucich vetsich ci mensich hvezd Hollywoodu. 75% (18.11.2009)

Sex, drogy, rock´n´roll. Podle mého názoru velmi věrný pohled na dospívání po americku, opírající se o přirozené dialogy (aby ne, když jejich autorem je sám Linklater), retro nádech a tomu odpovídající herecké výkony (McConaughey příjemně překvapil). Je osvěžující, že se film nesnaží nic pitvat nebo řešit, jeho záměrem je sledovat 24 hodin ze života mládeže, vybavené více než malým množstvím alkoholu a marihuany (o sexuální nabuzenosti netřeba mluvit :) P.S. Afflecka jsem poznal až podle závěrečných titulků. 7/10 (18.11.2009)

Viem, že nebudem prvý kto bude zrovnávať, ale inak to ani nejde. Toto sú Americké graffiti pre novú generáciu. Rovnako vtipné, rovnako nedejové. Tiež tu začínalo veľa známych hercov, ale zasadenie snímku na koniec sedemdesiatych rokov mi sedí omnoho viacej, ako nič nehovoriace roky päťdesiate, a jeden z najlepších soundtrackov vôbec zase viac, než nejaký Buddy Holly. Milujem túto tému a subjektívne je pre mňa Linklaterov film lepší ako Lucasove spomienky (aj keď Graffiti mám tiež hodne rád). 85% (27.01.2013)

Rozdíl mezi tímhle a dnešními komediemi zaměřenými na náctileté je v tom, že dneska tam hraje dobrá hudba, sexuální narážky jsou trapnější a určitě tam neni tolik šikany; jinak je to obojí stejná pakárna. Prakticky většina rádobyvtipů stojí na šikaně, nedoporučuju. # To byl můj názor po čtvrthodině. Pak jsem skákal v ději a našel aspoň jedno pozitivum (a nejsinější stránku filmu), a to když konečně začala hrát hudba - Sweet, Kiss, ... (14.05.2010)

Jedna noc v sedmdesátých letech, která může napovědět, kam povedou životní koleje v několika příštích zatáčkách. A nejsou to Americké graffiti. Naopak, Linklater má spíš než k Lucasovu pomníku mládí daleko blíž k bezstarostným epizodickým komediím typu Zlaté časy na Ridgemont High. Trvalo mi snad hodinu než jsem se vůbec dokázal trochu vcítit do těch pár postaviček a začal cítit zaujetí při jejich plánech či nezdarech. Ale až do konce jsem se toho otravného pocitu pouhé figurkovitosti a prvoplánovitosti charakterů nedokázal zbavit. Zábavné, díky soundtracku parádně poslouchatelné, ale dva roky před tímhle bych od pana režiséra čekal něco daleko trvalejšího. (11.02.2008)