Omámení a zmatení

Pohled na americkou mládež sedmdesátých let. Co se děje po posledním zvonění na konci školního roku? Maturanti šikanujou budoucí prváky, všude travka, alkohol, pohodička, žádný starosti. Opravdu to v americe takhle vypadalo? Já věřím že ano. Přičtěte povedený soundtrack a nechte se 100 minut unášet na vlnách pohody a zavzpomínejte na svoje školní léta :) (25.04.2007)

Viem, že nebudem prvý kto bude zrovnávať, ale inak to ani nejde. Toto sú Americké graffiti pre novú generáciu. Rovnako vtipné, rovnako nedejové. Tiež tu začínalo veľa známych hercov, ale zasadenie snímku na koniec sedemdesiatych rokov mi sedí omnoho viacej, ako nič nehovoriace roky päťdesiate, a jeden z najlepších soundtrackov vôbec zase viac, než nejaký Buddy Holly. Milujem túto tému a subjektívne je pre mňa Linklaterov film lepší ako Lucasove spomienky (aj keď Graffiti mám tiež hodne rád). 85% (27.01.2013)

Jedna noc v sedmdesátých letech, která může napovědět, kam povedou životní koleje v několika příštích zatáčkách. A nejsou to Americké graffiti. Naopak, Linklater má spíš než k Lucasovu pomníku mládí daleko blíž k bezstarostným epizodickým komediím typu Zlaté časy na Ridgemont High. Trvalo mi snad hodinu než jsem se vůbec dokázal trochu vcítit do těch pár postaviček a začal cítit zaujetí při jejich plánech či nezdarech. Ale až do konce jsem se toho otravného pocitu pouhé figurkovitosti a prvoplánovitosti charakterů nedokázal zbavit. Zábavné, díky soundtracku parádně poslouchatelné, ale dva roky před tímhle bych od pana režiséra čekal něco daleko trvalejšího. (11.02.2008)

Rozdíl mezi tímhle a dnešními komediemi zaměřenými na náctileté je v tom, že dneska tam hraje dobrá hudba, sexuální narážky jsou trapnější a určitě tam neni tolik šikany; jinak je to obojí stejná pakárna. Prakticky většina rádobyvtipů stojí na šikaně, nedoporučuju. # To byl můj názor po čtvrthodině. Pak jsem skákal v ději a našel aspoň jedno pozitivum (a nejsinější stránku filmu), a to když konečně začala hrát hudba - Sweet, Kiss, ... (14.05.2010)

Stejně jako 50. léta mají svoje American Graffitti, 70.léta mají tohle. Krásné zobrazení uvolněné dobové atmosféry, hodně trávy, alkoholu, lásky, zajímavé charaktery, maloměstské tradice. "Padesátá léta byla nuda, pak přišla rocková šedesátá a sedmdesátá? Stojej za houby." Z dnešního pohledu mají jak padesátá, tak sedmdesátá něco do sebe. Zajímalo by mě, jak na současnou dobu budeme vzpomínat za třicet let. (10.01.2012)