Hľadám Amy

Jedno z mojich prvých stretnutí s americkou nezávislou tvorbou a môj prvý film od Kevina Smitha. To bolo ešte v hlbokých 90tych rokoch. Nemohlo to skončiť inak, ako plným počtom. Dnes by som už bol kritickejší, lenže to by tento film musela niektorá televízia aj niekedy pustiť. Rovnaký prístup majú aj k ostatnej Smithovej tvorbe. (17.09.2012)

Od Kevina Smithe se asi nedala čekat tradiční romantická komedie a to samozřejmě bezezbytku splnil, opět to je plný originálních nápadů, dialogů a otázek, který by mě třeba ani nenapadly, ale jak je tam někdo vysloví, tak si uvědomim, že mě to vlastně taky zajímá a zeptal bych se na to taky, například, jestli se lesby koukaj na svoje tělo v zrcadle, prostě Smithův rukopis a humor je tu natolik vrytej, že ho nelze nerozpoznat, navíc samozřejmě nemohl vynechat oblíbený herce v čele s Affleckem, Jasonem Lee a hlavně snootchy bootchies Jaye a tichýho Boba, takže o zábavu postaráno. (10.07.2009)

Hodně netradiční a nejednoznačné romantické drama, které bych od Kevina "Šalamouna" Smithe nikdy nečekal. Film je klidný a zároveň drsný, vážný a zároveň nadlehčený. Bavil jsem se dobře, ale myslím, že děj se dostane na nejvyšší úroveň až po příchodu Jaye a silent Boba. Bobův projev o tom, co to vlastně znamená Chasing Amy mě opravdu dostal. Krásné a zajímavé dílko, v kterém určitě nikdo nehledejte komedii. (16.06.2011)

Tak teď mám vážně, vážně pocit, že jsem spadla do databáze z jiný planety, a to z takový, kde místo tohohle filmu, kterej tady většina chválí, promítali roztáhlou melodramatickou sračku, která by si zasloužila slyšení před meziplanetárním soudním tribunálem. I když fakt nevím, jak by tam páni tvůrci hodlali vysvětlit, že pár docela vtipných scén, umístěných zejména na začátku, pohřbili pod lavinou něčeho, co bych čekala od efkové romantické komedie z Německa devadesátých let. Myšlenka, že každý hledá svou Amy, může být jakkoliv pravdivá, realistická, ze života, dojemná, patetická, skutečná, opravdová, silná, emocionální, zasrdíčkochytající, cynikyzapuzující, ale vkloubená do dějové linky, kde je nositelem opravdové lásky zadřený pitomec Affleck (sobec, sobec, egoista, sobec), pro mě nepochopitelně popsaný Pohrobkem v infu o filmu jako citlivý, nemůže prostě dosáhnout jakéhokoliv účinku. Navíc mi vadilo neustálé zdvojování témat v dialozích - minulost je minulost stačí říct jednou, i tak dost polopaticky, ukazovat to potom na dost neuvěřitelném proslovu zhuleného katolíka už působí trochu amatérsky a potom se k tomu ještě jednou vracet v závěrečném gaučovém proslovu, to už je vyloženě školácký pokus o ujištění se, že génius autora opravdu bude pochopen v celém širém spektru diváctva. Takže na závěr bych asi konstatovala, že jedinou věcí, která opravdu stojí za zamyšlení, by měla být Alyssina věta "Neříkej to." A dumat nad tím by měl hlavně Kevin Smith. (Český název Zoufalec je nyní kupodivu o několik tříd suitabilnější než originál.) (05.08.2009)

Bývalý ochutnávač mešních vín Holden, který se jako opilý ministrant často ráno probouzel "s flanďákem v posteli", se bláznivě zamiloval do lesbičky Alyssy a rozhodl se pomalu změnit její sexuální orientaci. Přitom jsou předkládána zajímavě postavená životní moudra, při jejichž prezentacích vylézají na povrch životaschopné vtípky, které jsou později rozmělněny vyčerpáním tématu až nudné mrtičky. (09.10.2009)