Tísňové volání

Bylo to takové naslané nemastné. Poručík VB se dvěma kolegy projíždějí většinou noční Prahou a celkem úspěšně nahánějí narušitele pořádku, drobné i větší zloděje, poručík Kabát se celý film obává, že pachatelem jedné z krádeží je jeho syn, který shodou okolností na víkend zmizí, nakonec se však ukáže, že všechny indicie trestného činu zklamou, hoch je nalezen u děvčete... A též noci přijde (zřejmě, ale zůstalo to nevyřčeno) o život, když ho v zahradě za barem, kde se obdivuje po dopadení kapsáře barokním sochám, přepadnou násilníci, kteří tu vykonávají znásilnění... Moc tomu člověk nevěří. (28.12.2019)

Uf, co to bylo? Nedávno jsem tu psal o filmu Zelená vlna, což je dost nepovedený mix vtipných příhod nějakých měšťáků (z Prahe). Tohle bylo něco podobnýho, jen tam nebyla ta nepovedená komediální složka, prso ukázala jen jedna mrtvola a vše se točilo kolem zasloužilýho policajta a jeho příhod z ohnilé, rozestavěné a špinavé noční matičky Stověžaté, jejíž ranní romantické záběry skrze smogový mrak nenechaly ani mě na pochybách, proč se turistům tak líbí. Prvních třicet minut jsem si říkal, že už by se mohla rozjet ta linka s nezbedným synáčkem, ale ve čtyřicáté páté minutě jsem všechny naděje definitivně vzdal, jelikož do té chvíle se tam neustále rozjíždělo jen policejní auto se třema správňáckýma fízlama. Jistě, všecho ve filmu se jistě děje, opilci, zloději, kurvy a vrazi, i ta pitoreskně zobrazená závadná mládež. Ale to by snad bylo lepší udělat dokument, když je scénář tak slabej v konstrukci příběhu, ne? Nebejt toho závěru, tak to asi pošlu do odpadu, ale i tak čekat hodinu a čtvrt na první a poslední dobrou scénu se sakra nevyplatí. (03.06.2015)

20% - Nezajímavý a nudný film, prakticky o ničem. Posádka hlídkového vozu VB brázdí ulice Prahy a přitom řeší různé situace od banálních až po nejzávažnější. Tvůrci chtěli určitě ukázat nelehkou práci řadových příslušníků VB v dobrém světle, ale byla to neskutečná nuda. Možná proto, že ukázat příslušníky VB v dobrém světle je téměř neřešitelný úkol. Film nakousl spoustu témat a situací, ale téměř žádná nebyla dotažená do konce, uzavřená. Ono to sice asi odpovídá realitě takové hlídky, která vyřeší akutní problém a zavolá jiné kolegy, kteří věc dokončí, ale z hlediska diváka to byla nuda. A ten konec! Jedno oko nezůstalo suché. (11.04.2013)

Nebudu-li se zabývat tím, zda film je/není poplatný totalitnímu režimu tvářícímu se jako takový maličký ráj na zemi, tak je to spíše film průměrný, leč cosi mě na něm zaujalo. Josef VINKLÁŘ v té zelené uniformě zpočátku sice vypadal divně, ale po pár minutách jsem si zvykl. (■) Hlavním hrdinou je stárnoucí poručík Josef KABÁT, který bere svou práci jako poslání a má ji rád. Snaží se být poctivý a čestný. Občas jej přepadne pocit bezmoci, pocit, že vlastně nic pořádně nemůže změnit a že se lidi nedaj napravit. Někdy pochybuje i sám o sobě a o své úloze ve společnosti či jak je vlastně pomocný své zemi, ve které žije. Nicméně nakonec vždy jde dělat svou práci, protože je to to jediné, co umí a co ho vnitřně naplňuje. (■) Společně se svým o něco mladším kolegou, se kterým se znají již dlouhá léta, zaškolují na noční jízdě hlídkovým vozem Veřejné bezpečnosti mladičkého kolegu, který ve své mladické bujnosti, by hned nejradši při prvních náznacích, že se něco může semlít, vyskakoval z auta a jal se jíti usměrňovat davy. Stárnoucí KABÁT je již však ostřílený hlídkař a ví, že mnohdy není vůbec potřeba zasahovat, a že mnohdy je jakákoliv perzekuce zbytečná či naopak kontraproduktivní a vše řeší s nadhledem a hlavně v klidu. (■) V první chvíli jsem mladého KABÁTova syna Pavla vůbec nepoznal. Zřejmě kvůli těm velkým brýlím a vlasům do obličeje. Po chvíli jsem v něm již viděl herce Michala DLOUHÉHO. (■) Na postavě "Šunky" je krásně vykreslena ona stará lidová moudrost o chlapci, který tak dlouho křičel, že je tu vlk, až ho jednou již nikdo nebral vážně a vlk jej roztrhal na cáry. (■) Tento film je jakousi zastřenou sondou do nočních ulic, pajzlů a šantánů tehdejší Prahy. Samozřejmě je třeba brát snímek s nadsázkou a nic nebrat doslova. Ovšem na druhou stranu, podíváš-li se na dnes natáčené či vysílané filmy, zpravodajství a média obecně, tak se chtě nechtě musíš silně zamyslet, zda dnešní pohled není také zastřený. Zda ano či ne, tak to nechám na Tobě. (■) Postava stárnoucího KABÁTa na mě působila hodně realisticky a civilně. Původně jsem se rozhodoval, že filmu udělím tři hvězdy, ale díky tomu, jak film končí, tak jsem se rozhodl jednu hvězdičku přidat. (■■■) (R) [90/100]. ▪ (K) [80/100]. ▪ (V) [77/100]. ▪ (♫) [69/100]. ▪ (H) Josef VINKLÁŘ [90/100]. Jiří ŠTĚPNIČKA [80/100]. Michal DLOUHÝ [70/100]. (■) (E) Poslední mejdan (1984) ● Smrt stopařek (1979) ● Masseba (1989). (■■■) (Č) 1 (■) (1) {Sobota, 10-X-2015; 19:36; Doma; PC.}; 720 x 544p; ))(( (v původním znění). [91/100]. (■■■) (csfd) MickeyStuma ● BigBang ● patrikus ● Gavin87 ● Rosalinda.(■■■) (C) [91/100]. (18.10.2015)

Agitka rozkládající se komoušské bažiny, která nezapře i rozklad vlastní, filmařský. Filmem se motají postavy jako v nějakém nervózním snu člověka, který pracuje na Barrandově (v roce 1985). Z každého záběru je cítit upocený moralismus a hlasitý povzdech uvědomělého umělce, jak jej (a jeho roli ve společnosti) definuje marx-leninská ideologie a její zkroucená normalizační interpretace. Autor se patrně snaží o nějaký kritický realismus či co, zanechává však pouze dojem teatrálnosti a jalovosti. Platí jednoduché: Pokud loajální činitel morálně prohnilého systému moralizuje, jaký výsledek můžeme my i on sám očekávat? Úplně se mi zase vybavila ta doba planosti, pseudomorálky a bezčasí.. Jinak za ocenění stojí jakýsi latentní, nezamýšlený důsledek v podobě víceméně autentické zprávy o každodenním životě esenbácké hlídky, která se bažinou postsocialistické sociální patologie přesouvá ve žluto-bílém žigulu - každodennost zcela zbavená povinného heroického rozměru mužů zákona, jak jej známe z mjr. Zemana nebo pořadu Maják. Zde herecky mistrně vyniká Vinklář v hlavní roli stárnoucího moudrého, unaveného a smutného chlapa, v práci neustále žeroucího odpudivé domácí svačiny. (11.07.2011)