Na pravé poludnie

Klasika žánru aneb mistrně zvládnuté čekání na závěrečnou přestřelku. S výjimkou posledních deseti minut jen sledujeme hrdinu, kterého tu nikdo nechce, zoufale shánícího pomoc. Ale je to tak bravurně napsané i natočené, že je výsledek mnohem dramatičtější, než bych čekal (neustálé prostřihy na hodiny také dělají své). A zapomenout nesmím ani na výbornou hudbu. (06.12.2008)

"Nemyslím, že by dobrý městský maršal běhal po městě jako bezhlavé kuře a žadonil o pomoc. A kdo ho nakonec zachránil? Jeho kvakerská žena. Takhle si dobrý western nepředstavuji." - Howard Hawks. A ako dokazujú i niektoré tunajšie komentáre, nebol v tomto názore sám. High Noon je však klasickým westernom v najlepšom slova zmysle. Čiernobielym obrazom (pozor, existuje neskoršia kolorovaná verzia, ktorá však ničí estetiku filmu), i jasným videním dobra a zla. Zároveň však veľmi atypický, pretože sa jedná o vrcholného predstaviteľa psychologického westernu, ktorý sa prenikavými očami objektívu kamery zabodáva hlboko do šerifovho vnútra. Ďalšou, ešte výraznejšou zvláštnosťou je voľba štruktúry, v ktorej sa dej odohráva v reálnom čase, teda stopáž zodpovedá dĺžke príbehu. Často na to upozorňujú zábery na hodiny, ktorých ručičky sa nemilosrdne posúvajú vpred. Tým sa stanovuje jasný rámec fabule, na ktorého začiatku stojí svadba Willa Kanea a Amy Fowler, a na konci príchod Millerovej bandy a záverečné zúčtovanie. Napriek tomu, že je väčšina filmu venovaná Kaneovej snahe presvedčiť obyvateľov mesta, aby mu pomohli, a vyčkávaniu na poludnie, nuda sa nedostavuje vďaka brilantným strihovým prechodom medzi simultánne sa odohrávajúcimi akciami a dialógmi medzi postavami, ktoré priebežne stupňujú tenziu a vyhrocujú už tak napätú situáciu. Intenzívne prehlbovanie genderových rolí, ktoré majú pre rozuzlenie rozhodujúci význam, je natoľko neobvyklé, až je divák nútený ho pod vplyvom geniálnych slovných stretov prijímať ako samozrejmosť "toho skutočného" Divokého západu. Zásadné je i aplikovanie motívu vlaku, respektíve železnice - lineárna cesta k pevne stanovenému cieľu, nezvratnosť, nezastaviteľnosť a presnosť švajčiarskych hodiniek. 90% (17.03.2015)

Chtěl bych být šerifem, který slavně dokázal ochránit své město před zloduchem a jako srdečné poděkování obdržel od vděčných občanů snížený rozpočet, protože město je bezpečné. A šerifovi Kaneovi se můj sen splnil, takže může na zloduchovo komando číhat v pravé poledne sám. Tohle je skutečná westernová klasika, ve které má chlapáctví svou cenu, zbabělost občanů je nebezpečně aktuální a kterou poněkud sráží ne zcela povedené střílení a dost mizerné údery pěstí. (07.02.2012)

Sice do značné míry souhlasím s Howardem Hawksem, že chlap by neměl pobíhat po městě a shánět pomoc, ale naopak pomoc odmítat a netahat do nebezpečí i další (jak ostatně dokázal později v geniálním Riu Bravu), jenže ten film svou strukturou, napsanými postavami i ústředním hereckým výkonem tak propracovaný, že prostě nelze jinak. (30.05.2002)

Čistý žánrový film, ve kterém vše šlape jako hodinky. Odehrává se prakticky v reálném čase mezi dvěma klíčovými událostmi v životě šerifa Kanea (skvělý zralý Coop). Zatímco krátce před polednem se žení (s porcelánovou panenkou Grace Kelly) a odkládá svou plechovou hvězdu, v poledne má přijet vlakem jeho archnemesis a vyzvat ho k souboji. Celé město odmítá riskovat a Kane stojí v pravé poledne svému arci nepříteli tváří v tvář... Předlohou je časopisecká povídka z roku 1947 The Tin Star. (31.05.2020)