Réžia:
Paul LandresScenár:
Pat FielderKamera:
Jack MacKenzieHudba:
Gerald FriedHrajú:
Francis Lederer, Norma Eberhardt, Ray Stricklyn, Virginia Vincent, Gage Clarke, William Fawcett, Charles Tannen, Belle Mitchell, Hope Summers, John Wengraf (viac)Recenzie (8)
Slušné draculovské zpracování, které se od klasického příběhu liší jenom přesazením do Kalifornie a jež je zajímavé tím, že cestou do Ameriky Dracula ve vlaku zakousne chlapíka, kterému sebere identitu (není bez zajímavosti, že oním chlapíkem je "evropský umělec", co jede za svými příbuznými, kteří ho neznají, a je to Čech a má typicky české jméno Bellac Gordal). Jinak je to natočené podle standardního mustru příběhu o Draculovi včetně dvou děvčat, z nichž jedno je zakousnuto a druhé o fous zachráněno (vždycky mě zajímalo, proč to Dracula neudělá opačně, nejdřív nejde po té dívce, která ho zajímá víc, ale ztrácí čas s tou zbytečnou). Film samotný má celkem obstojnou gotickou atmosféru plnou mlhy, a i když se Dracula nemění ve vlka, ale velkého bílého psa, nijak to neškodí. Škoda jen za rozuzlení, které je opravdu pitomé (jinak si asi scenáristé neuměli vysvětlit, jak by ten puberťák obstojně charismatického Draculu porazil). Kladné postavy jsou tradičně vesměs všechny nesympatické a hlavní ženská postava je taková ukňouraná dívenka, co by se spíš hodila na Nastěnku z Mrazíka. Ne moc chytrá či zajímavá, přesto příjemná jednohubka, na kterou lze s radostí zapomenout a nijak tím filmové dějiny upírů neutrpí. ()
Na úvod je třeba říci, že Universal ve třicátých letech natočil skvělého Draculu s Lugosim a že ve stejném roce 1958 natočil kultovní klasiku Dracula T. Fisher s Ch. Lee. V takové konkurenci tento snímek rozhodně neobstojí. Na druhou stranu není to propadák. Hrabě Dracula se vydává do Ameriky a cestou ve vlaku zavraždí českého malíře. Přivlastní si jeho identitu a vetře se do rodiny, kam měl malíř namířeno. Zde mu učaruje mladá dcera Rachel, zatímco její matka je nadšená, že v domě bude konečně zase muž. Hrabě si ale nejprve vybere její kamarádku Jennie. Dívky jsou v podstatě jediným motivem, co spojuje film s knižní předlohou. Tajemna není příliš, zákusy nejsou v záběru, respektive když se hrabě skloní k oběti, obraz se setmí. Pěkná je plíživá upírská mlha, nechybí útok zuřivého psa ani zatloukání kůlu. Závěr obstojný. Škoda tehdejšího nešvaru - natáčení nočních scén (vyjma studiových) ve dne s filtry. Doporučit lze asi jen skalním příznivcům starých hororů, hraběte a sběratelům. ()
Obstojný Drakulovský film kterej ale má plno nesmyslů a hlavně neuvěřitelně špatný herce který musel režisér vybrat na ulici. Atmosféra filmu vypadá dobře ale bohužel se nedrží až do konce, aspon že příběh je fajn příběh a i to že film má poměrně spád tak rychle uteče takže průměrné 3*. Bohužel je to typ filmu na který hodně rychle zapomenu. ()
Keby hlavný hrdina nespával v truhle, ani by sme nezistili, že je to Dracula a že pozeráme na film, ktorý by mal spadať pod žánrové označenie horror. Takže: "Dracula" sa pod falošnou identitou človeka, ktorého predtým zavraždí vo vlaku, vydá do slnečnej (!!!) Kalifornie a - ako inak - robí tam neplechu. Za jediné pozitívum tejto televízne strohej draculiády považujem skutočnosť, že herec v hlavnej úlohe, Francis Lederer v istých momentoch pripomína niekdajšieho neslávne známeho rumunského tyrana Nicolae Ceauçesca - z ktorého išla, na rozdiel od tohto filmového "pseudo-Draculu" fakt hrôza. ()
Hrabě Drákula prchá z Evropy do kalifornského maloměsta, kde se vydává za vzdáleného bratrance jedné rodiny a z jejich domu rozjíždí svůj teror. Jedná se o velmi slabé béčko se slabými herci, obzvlášť ten hlavní, co hrál Drákulu byl děsně nesympatickej slizoun (kdyby tak viděl Bela Lugosi svého následníka, asi by se musel v hrobě pokřižovat). ()
V rozpočte zrejme nezostalo na tesáky, pretože tí ledva dvaja upíri čo sa vo filme vyskytujú, za celú dobu nevycerili chrup. Zvláštne. Snáď najznámejší znak vampíra absentuje. A absentuje rovnako aj strašidelnosť a rôzne ataky nemŕtvych, ktoré sú zúžené na obyčajný hypnotizmus. Aj na tak krátky snímok ide o zdĺhavé predstavenie. ()
Nudne, az nepodarene zpracovani. Az prilis divadelni pojeti vsech zucastnenych hercu a herecek. A Americke padesatky taky nejsou asi ta uplne optimalni atmosfera pro transylvansky horor. :) Ocenit lze snad jen pokus o nebvykle uchopeni draculovske latky. ()
Děj je průměrný , spíš než herci tak se mi ve filmu líbyli víc herečky , a film rychle uběhne. Jen občas ve filmu padne trochu nudná scéna na kterou se nedívá moc pěkně , ale jinak je to podle mě dobrý film. ()