Stroskotanec

Velmi dobré zpracování příběhu o novodobém Robinsonovi. Takovýhle film samozřejmě stojí a padá s výkonem herce v hlavní roli a s tím si Tom Hanks poradil na sto procent. Nejzajímavější je první část filmu, kdy se Chuck musí naučit přežít a překonat sám sebe, závěr už je trochu slabší, ale celkový dojem vynikající. Jediné, co mi nesedlo, byl ten poněkud násilný a rychlý skok o deset let dál. (13.01.2006)

Zemeckisovy filmy mě nikdy moc nebraly, přišly mi vždycky jako nejmainstreamovější mainstream, což jsem si potvrdil i u Trosečníka, když jsem se k němu konečně dostal po více než 20 letech od jeho vzniku. Jasně, Hanks je skvělý jako vždy, ale ten jeho pobyt na ostrově mi přišel překvapivě dramaticky plochý a osobně jsem asi čekal, že na tom ostrově zažije něco zajímavějšího, třeba nějaké setkání s divochy by mi tam dávalo smysl (podobně jako třeba v Modré laguně, na kterou osobně nedám dopustit a která je pro mě asi vrcholem trosečnických filmů). Potom mě tam taky zaskočil ten nečekaný skok v čase o 4 roky dopředu (jakož i samotné závěrečné rozuzlení, které se mi moc nelíbilo), a dál nemám rád filmy o osamělých postavách v divočině, kterým se dějou různé příšerné věci, typu že si musí sami vytrhávat zub nebo prodělají nejrůznější drásavá zranění (Iñárrituův Revenant budiž asi jejich nejpříšernějším zástupcem - osobně mě vyloženě fyzicky bolí na něco takového ve filmu koukat a nesnáším to). Chápu lidi, kteří ten film milují a kteří se u něj dojímají k slzám, ale osobně mi tam emotivní přišla jen scéna pádu letadla, a pak už mi všechno ve srovnání s tím peklem přišlo tak nějak krotké a bez napětí, což ostatně lze říct podle mě o celém filmu, protože je od začátku zcela evidentní, že se Chuck z ostrova dostane, otázkou je pouze po jak dlouhé době a co ho bude čekat po návratu. A v tomto ohledu mě ten závěr nepotěšil, jak jsem již zmiňoval, protože bych u takového filmu ocenil happy end, abych se zahojil po všech těch strádáních, leč nedočkal jsem se - a proto mám spíš tendenci se na ten film dívat víc kriticky. (22.11.2021)

Vyborna one-man show Toma Hankse, ktery zde podava jeden ze svych skvelych vykonu, za ktereho bych mu klidne pridelil 3. oscara, protoze - co si budeme namlouvat - cely film stoji a pada na nem (ovsem "pan Wilson" hraje take skvele :-D). PROC ale musel nakonec prijit tak hollywoodsky melancholicky konec? Kvuli nemu musim strhnout jednu hvezdu, chte nechte (28.02.2007)

Téma obroušené hollywoodským způsobem, ale kupodivu to není vůbec na škodu. Poměrně zajímává je scénáristická klička, aby se na tom ostrově aspoň trochu mluvilo, v podobě připluvšího Wilsona. Film, který (aspoň tedy mě) poskytl opravdové emoce a skvělého Toma Hankse. Ale k úplné spokojenosti to zatím není. (16.06.2007)

Tak jsem shlédl Trosečníka, kterému jsem se dlouho vyhýbal a až oblíbená televize Nova mi ho vnutila na sobotní večer. Snažil jsem se nečekat nic, ale nemohl jsem se ubránit pocitu, že přenést děj Robinsona Crusoa do dnešní doby neskončí příliš vydařeně. Z krásné nenucené kritiky dnešního už přetechnizovaného světa se bohužel stal film bez tváře, který neví čím chce být. Jestli bojem jednoho muže za jeho život, jeho lásku nebo jen boj o přežití, protože taková snaha přežít je jen prastarý zvířecí pud. Ze začátku to na kritiku vypadá, hlavní hrdina nemá na nic čas a na osudový let se vydává, i když jeho cesty by měli vést do náruče milované ženy. Bohužel první dny novodobého Robinsona nejsou takové jaké bych si představoval. Představa života na opuštěném ostrově by mě děsila, ale jeho chování moc neodpovídá skutečnosti. Najde balíky od své firmy, ale co udělá? Nic, třeba je ještě za pár měsíců až ho najdou dokáže doručit? Ale no tak nenechte se vysmát. Každý kdo by tam byl by je otevřel hnedka na začátku. Jeho snaha zapálit oheň je výborná, ale netrvalo mu nějak dlouho než si uvědomil, že bude oheň potřebovat? Všechny tyto podle mě nerealistické chybičky se určitě dají lehce přehlédnout, ale to co provedl Zemeckis s časovým skokem a posunutí děje o 4roky to na mě bylo moc. Tohle se tam prostě nehodilo a to mi nikdo nevymluví. Z minuty se stal z trosečníka co neví jak dál a krvácí muž, který si je vědom možností, ví jak chytat ryby a jí syrové maso(kam se poděl oheň?). Najednou má i kalendář, který je vytvořený podle toho pod jakým úhlem svítí slunce. Zvláštní, že věděl i jaký je měsíc. Nevím, jak na to přišel asi to poznal podle toho, kdy padal sníh... Úplně úžasný však byl záběr z vrcholku horu, kdy trosečníkovi kamera koukala před hlavu a ukazovala malý a krásný ostrov v celé jeho půvabnosti i krutosti(ty vlny byly nádherné!). Nebudu dál prozrazovat a už to ukončím. Chyběla mi realističnost života na ostrově a myšlení hlavního hrdiny. Tomu posadil korunu ještě závěr, který se svou nedořečeností snaží uchvátit, ale myslím, že docílí přesného opaku. Kritika doby se tak nekoná a jen je nám puštěn další průměrný film, který měl obrovský potenciál. (30.05.2006)