Vynález skazy

Atmosféra, dokonalý pocit z obrazu, lehká nadsázka, na svou dobu výborné nápady a skvělá zábava to celé jsou filmy Karla Zemana v jeho Verneovských adaptacích. Je na nic něco naprosto okouzlujícího co odkazuje an dobu jejich vzniku, ale také na jejich vytvárně dokonalou stránku. Film z doby kdy se od nás ještě svět mohl něco naučit :) (20.08.2004)

Vynález zkázy od Julese Vernea je naprosto dokonalý dobrodružný a vědecko-fantastický román, při jehož čtení se tají dech, fantazie pracuje na plné obrátky a v okamžicích, kdy držíte knihu v ruce, žijete odpoutáni od reality a jste ve svém a spisovatelově, popř. též ilustrátorově světě. Karel Zeman tuto klasiku ztvárnil velmi povedeným způsobem, předlohy se drží ve velké míře, čímž mě jako fanouška verneovek potěšil. Samotná vizuální stránka filmu je sice ohlodána časem, avšak i nyní jsem obdivoval kouzlo a nápaditost, která je jí vlastní. Když jsem Vynález zkázy viděl jako malé dítě, byl jsem z něj unesen, zejména pak z konce snímku. Po mnoha leté odmlce, kdy jsem Zemanův počin neviděl, jsem se k němu dostal až v dospělosti a pocity ze sledování zůstaly na vysoké úrovni, takže dávám jasných 5*. (26.08.2009)

7/10. Kdyby se Karel Zeman nebyl býval narodil v Československu, ale třeba ve Spojených státech, jistě by jej dnes znal celý svět, podobně jako třeba Alfreda Hitchcocka, Stanleyho Kubricka či Stevena Spielberga. On se ale narodil u nás a prostředky pro filmovou tvorbu tak měl značně omezené. Přesto ukázal, jaký je to kouzelník, a ve své době uchvacoval triky z kategorie nevídané. Spojení reality, kulis a animace v tomto filmu je velmi zajímavé a především scény pod vodou jsou kouzelné. A poněvadž jsem milovníkem verneovek, oceňuji také skvěle zachycenou atmosféru, tak typickou pro knihy francouzského romanopisce. (04.11.2010)

Opakovaně jsem se o různých českých sci-fi filmech dočítal, že jde o největší dílo naší kinematografie všech dob atd., atd. Skutečnost je složitější i jednodušší. Srovnatelných vrcholů má naše národní kinematografie několik. Určitě mezi nimi nemohou chybět zemanovská zfilmování verneovských próz. Nápaditost obsahu se zde snoubí s objevností formy, založené na originálním prolnutí animovaného a hraného filmu; takto docilované efekty dalekosáhle přesáhly možnosti doby a svými výsledky a úrovní budou určitě oslovovat i budoucí generace počínajícího století. Za další Zemanovo plus pokládám i záměrné využívání dobových ilustrací k prvovydáním Verneových spisů. Přimísí-li se k tomu český odstup a úsměvná ironie smíšená s chápavým nadhledem a porozuměním, vzniká dílo, kterým by asi nepohrdl ani starý pán z Amiensu, kdyby vstal z hrobu. Vstávat ovšem ve Vernově případě nutno není; mnohem spíše vyjádříme úctu a připravenost zhlížet a kochat se, zůstaneme-li sedět. Sedět v tomto případě znamená ctít a vážit si. (02.12.2007)

Psát o tom, že nebaví, protože je mu dvaapadesát, je nepodstatný. Vynález zkázy považuju za dopis lidem, kteří žijí tak, že blikají. Žijí v záři reflektorů velkoměst, metro považujíc za něco, co mě dostane z bodu A do bodu B. Zemanovo dílo možná v dnešní době nebude určovat směr, ale má tuhle myšlenku, kterou považuju za nadčasovou. Někdy je možná lepší o světovým uznání snít, než si jej vymoct tím, že polovina lidí padne na zadek a druhá půlka umře! Zeman uznání dostal a nepotřeboval na to hejblátka, měl fantasii... (11.03.2010)