Ukradená vzducholoď

Má první filmová láska, tedy pokud nepočítám večerníčky a studio kamarád ;o) Ukradená vzducholoď je především poctou Julesu Verneovi, který svými knihami dokázal doslova uchvátit fantasii nejednoho malého kluka. Je zajímavé sledovat jednak to, jak Zeman dokázal vykřesat maximální dojem s využitím dosti minimálních prostředků a pak také to, že se svou látkou dokázal pracovat s obrovskou lehkostí a nadsázkou. Film je doslova prošpikovaný obrovským množstvím půvabných vtípků, jeho vizuální stylizace "oživlých" Benettových ilustrací Verneových románů je bezchybná. To vše podpořeno nesmírně přesným střihem, bravurně kombinujícím reálné záběry se záběry hranými a především, se záběry trikovými a animovanými. Pozoruhodná je ovšem také jistá inspirovanost filmem Limonádový Joe a naopak, nepochybné ovlivnění filmu Adéla ještě nevečeřela... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: M-arta, gudaulin, Radek99, Lima (18.11.2011)

Výpravné dobrodružtvo, ako sa na Zemana patrí. Málokedy je vo filme toľko vynálezov a trikov na svoju dobu úchvatných, ktoré aj dnes pôsobia veľmi príjemne. Verneovky si Zeman pretvára na svoj obraz, dodáva im nové myšlienky a vtip a tak aj žralok môže zhltnúť lodný kanón, uviaznuť na dne a to ešte nie je koniec jeho trápenia. –––– Zavřít až budou černí... Zavřít je málo, patří na šibenici! (13.12.2014)

Výtvarně, technicky, hudebně...opět geniální. Ale bohužel trochu selhává scénář, který příběh zbytečně dělí na dva celkem rozdílné světy, přičemž pořádně nevynikne ani jeden - chlapecké dobrodružství na tajuplném ostrově je prokládáno technicistním světem dospělých, kteří se honí za patentem nehořlavého plynu. Ani jedna větev pak nemá potřebnou dramatickou kontinuitu. Ke chlapcům nepřilneme tak, jako v Cestě do pravěku, a příběh dospělých je spíš dozvukem velkých témat Vynálezu zkázy a Barona prášila. Film však selhává ve srovnání se svými předchůdci, ale sám o sobě je opět naprosto neuvěřitelnou podívanou. která nemá ve světové kinematografii obdoby. (20.02.2014)

Nádherná ukázka toho, jak byl Karel Zeman hravým filmařem, jak se prostřednictvím svých postav vrátil do dětství a divákům tak nabídnul možnost si dětství dotvářet. Krásná ukázka imaginace, a to jak té dětské, tak té filmové, kdy se mnohdy jedná o naprosto neopakovatelné scény, které mohl vytvořit jenom Zeman a nikdo jiný. (06.01.2016)

Mám moc ráda filmy Karla Zemana. Jeho styl filmování mi učaroval už v dětství a i když se na ty filmy dívám po letech - už na DVD - stále mají pro mě kouzlo. Líbí se mi také jeho lyrické-poetické nebo humorné vsuvky. V ´Ukradené vzducholodi´ je to například když se na scéně objeví představitel armády, začne hrát notoricky známý c. a k. pochod a generál hned rozdává medaile. Nejsmutnější scénou pro mě zůstává od prvního shlédnutí ta, když Jakoubek znechucený hraním na housle, dokonce prchá z ponorky kapitána Nema (!), kapitán mu posílá záchranný člun a pak přes okénko vidíme, jako osamělý Nemo sedí zase sám u stolu s hlavou v dlani. Dospělí to nemyslí vždy špatně s dětmi, i když to někdy tak vypadá... (24.03.2014)