Tri oriešky pre Popolušku

Norská verze naší Popelky rozhodně neurazí. Odehrává se v krásném prostředí, hudba je příjemná, herecké výkony potěšující (podoba královského páru s německými herci ze Třech oříšků asi není náhodná) a velmi drobné obměny v ději nejsou nutně na škodu. Na Libušku jako Popelku a Trávníčka coby prince sice norští kolegové nemají (tím neříkám, že nejsou sympatičtí, herečka Popelky se mi líbila), zakomponovaná homosexualita je zbytečná, ale i díky citlivému adaptování Vorlíčkova díla, držení se předlohy i v detailech, oceňuji tento počin 4* a už se těším na vánoční reprízu té naší milované verze. (21.12.2023)

Nepratrím zrovna medzi nadšených obdivovateľov filmovej rozprávky "Tri oriešky pre Popolušku", ktorú v roku 1973 zrežíroval Václav Vorlíček. No keď sa to v predvianočnom období objaví v televízii, tak si to rád pozriem. Je to taká tá pohodová každoročná vianočná klasika. Teraz som však omylom natrafil na rovnomenný titul z nórsko-litovskej koprodukcie, ktorý bol natočený v roku 2021. Horúca novinka, novodobý, progresívny remake. Je to režisérsky debut akejsi Cecilie Askeland Mosli. Oproti pôvodnej českej verzii to trpí mnohými výraznými nedostatkami, aj keď sa ju snaží takmer autenticky kopírovať. Podpriemerní herci sú necharizmatickí, prostredia neatraktívne a viaceré účelovo pozmenené detaily z toho robia nechutne neoliberálnu propagandu. No a keď sa tam pri záverečnom, všeobecnom veselí začali vášnivo bozkávať dvaja homosexuálni panoši, tak to u mňa definitívne spadlo do kategórie odpad! (25.12.2022)

Z našeho pohledu docela těžce hodnotitelná pohádka, remake jedné z našich největší klasik, která není jen klasickým převedením naší verze slovo od slova, scéna od scény, ale některé klíčové prvky vynechává (hudba), stejně tak humorné prvky (Droběna). Je tak vesměs jasné, že z našeho pohledu se jedná spíše o další variaci na už u nás velmi známou věc. Když se ale člověk dokáže odprostit od znalosti naší verze, a řekne si, že na to jde s čistou hlavou, tak dostane krásnou Norskou krajinu, na Astrid S se také dobře divá, ačkoliv je to spíše přirozená klasická krása, než nevinná Šafránková, a příběh, snažící se spíše o jemnou fantasy atmosféru, než pohádkově laděnou věc. Ve výsledku tak čistý průměr, který neznalého diváka neurazí, ale ani neoslní ničím novým. Bizarní cameo Kristofera Hivju celkové atmoséře nijak nepřidá, a jeho role je pro film absolutně zbytečná. (05.01.2023)

+1* Zvědavost mi nedala, abych se vyhnul této hodně diskutované norské pohádce, která neskrývá inspiraci v jedné z našich nejpopulárnějších pohádek. I když jsem se jí snažil brát, co nejvíc bez vazeb na originál, tak to moc nešlo, což asi každý pochopí, když jsme na ní většina vyrůstala. Základní kostra, na které je postaven příběh je pevný a autoři se snažili osvěžit či zmodernizovat jen určité části. Někdy to působí jako pěst na oko, jindy jsem se tomu jen pousmál. Za sebe musím říct, že tuto verzi beru jako zbytečnost, ale pokud si chtěli Norové natočit vlastní variantu třeba kvůli navazujícímu pokračování, tak je to jejich věc. Budu zvědavý, jaká verze pohádky bude u nich populárnější třeba za pět let a která bude na Vánoce vysílána v lepším čase. Asi nemá cenu k tomu víc psát - je to na pohled hezké a když se snažili, tak Libušku a Káju nepřekonali ;-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (17.09.2022)

Pocta třem oříškům pro Popelku. Proč? Proti původním přináší jen jiné obličeje a jinou hudbu. Divnou, resp. pro mě ne úplně pohádkovou. Ne pohádkovou pro tuhle pohádku. Nemám nic proti novým verzím klasických pohádek, i když proč je x verzí a variací Popelky a ani jedna Červená karkulka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký,  nebo podle bratři Grimmů 1:1 hraná Sněhurka?, ale tohle je zbytečné. Některé dialogy jsou téměř doslova stejné. Odlišnost je daná buď překladem, nebo opravdu cílenou snahou o to, aby to nebylo doslova stejné. Popelka je vcelku hezká holka, ale tu bezbrannost jí nejde věřit, navíc působí divně upatlaně i po odvšivení, oholení a očištění na ples. Během filmu se myje několikrát, ale zapatlaná je furt. Jako nepřetržitě. Úplně pořád. Ve třetím žaludu (ano, macecha říká oříšky, ale tam kde naše Popelka drží lískáče, má tahle dáma od Vikingů žaludy) ve kterém nebylo nic, bylo původně natuty mýdlo a to vlhkem vybublalo do prostor Popelčiny skrýše. Královna je krásná a vypadá mladě. Natolik mladě, že jsem měla pocit, že je Popelčinou starší vrstevnicí. Věkový rozdíl 13 let ... je to tak. Prince měla ve 14 (ve stejném věku otěhotněla Panna Marie, takže tohle téma je na Vánoce ideální). Nepobuřuje to. Ani polibek dvou chlapů. Popravdě, nevědět o tom dva roky předem, možná si ani nevšimnu. Macecha s vizuálem Draculy je trochu divná, trochu směšná a trochu strašidelná. Dora má hrozný účes i šaty, ale je moc hezká a dostane naději na lepší příští. A jinak - kdepak ty ptáčku hnízdo máš je zřejmé. Do Norska jsi zabloudil omylem a jsi tam jen oblíbeným každoročním hostem, protože tvá další generace tam domácky nepůsobí ani z leknutí. (26.12.2023)