Šíleně smutná princezna

Tohle je tak notoricky známá pohádka, že ani nepotřebuje komentáře, ale negativních ohlasů má méně. A jeden ode mě. Je totiž tak kýčovitě pojatá, herecky nezvládnutá, dějově nevyrovnaná, a tedy zcela příšerná. Mně se na ní líbila jen úvodní čtvrthodina a dvě písničky. Nikdo nikdy zřejmě neřekl Vondráčkové, že neumí ani trochu hrát, ale ani ovládat hlas. Její neznatelný, unylý hlasový projev byl opravdu šíleně smutný pro mě jako diváka neustále mačkajícího volume doprava, abych vůbec rozuměl, co právě řekla. Neckář sice tančí a zpívá se 40 kily docela solidně, ale k Vondráčkové se nehodí už jen svým malým vzrůstem, a poněkud rádoby přirozeným herectvím, které sice nepostrádá jiskru, ale současně je znát amatérismus v jeho hereckém projevu. Ostatní herci jsou pochopitelně herecky vyzrálí (Vostřel, Kemr, Marvan), ale vydržet například neustálé narušování děje rádci ustavičně kujícími pikle, to dalo taky docela zabrat. Nic jsem si z filmu nevybral. Vondráčková asexuální a vojet ji jen v představách, tak je mně mdlo. Výsledkem je pseudopohádka, kterou řadím na pomyslný konec žebříčku pohádek z dob bolševika. 40% (24.12.2011)

Skvělá hudba i scénář, který naprosto opovrhuje jakoukoli historickou přesností a hrdě se jí vysmívá. Není podstatná doba, ani technika (kinematograf). nezáleží na ničem. Moderní postavy s moderními názory ve starých kostýmech koukají na grotesku s Chaplinem a není to vůbec divné, naopak skvělá sranda. Songy zlidověly, hlášky také, co tedy dodat? Jedna z nejlepších pohádek u nás udělaných, u mne stojí asi ještě o stupínek výš díky své nápaditosti...100% (25.04.2011)

Na Apríla něco nevážného. Tahle potrhlá pohádka se mi líbila už v dětství, byť jsem vůbec nechápal všechny ty dobové společensko-politické narážky, a líbí se mi i nyní, jsouc pro mne jakousi esencí slunné tváře československých let šedesátých. Ta lehkost, hravost a barevnost formy; nevážnost, ironie a poťouchlost obsahu, který však zas není jen nezávazná sranda; instinktivní samo sebe karikující plebejství; líbivost a zpěvnost popových písniček a pacifismus. Tak nějak mi připadá, že je tam ta doba zachována se všemi svými nadějemi i iluzemi. A k tomu ten efekt nostalgie, kdy zde Neckář není dojemný lidský tvor, ale jonák schopný střihnout si roznožku, Vondráčková není zatrpklá sudička (zde od slova souditi se), ale veselé a švarné děvče, a Marvan, Záhorský, Vostřel, Zázvorková…… jsou ještě naživu a plní vtipu. (01.04.2015)

O nadčasovosti téhle pohádky vypovídá nejen prvotřídní bitch-face mladý Heleny Vondráčkový, ale i to, že výpravu patrně dělal stejný člověk, co u videohry Dishonored a Václav Neckář je jednoznačným inspiračním vzorem existence Pavla Dorotky. (11.03.2022)

Pohádka okořeněná serenádami dvou kvalitních zpěváků v hlavních rolích. Pro mě to bývala spíše pohádka, která byla až ve druhé vlně. Prostě není tak oblíbená jako např. Princezna ze mlejna, Byl jednou jeden král nebo Tři veteráni. Závěrečná půlhodinka mě moc neseděla. Písničky pěkné, děj obstojný. 65% (28.12.2007)