Pyšná princezná

Kouzelná černobílá pohádka, kterou už dávno prověřil čas a stále se těší velké oblibě, dnes jsem se k ní po mnoha letech vrátila a opět jsem podlehla podmanivému příběhu o jedné příliš rozmazlené, o jednom velmi ušlechtilém a jak je zpívající kvítko očarovalo, že šli ruku v ruce k zahradnické práci a vzájemné náklonnosti.. Alena Vránová a Vladimír Ráž stvořili jeden z nejkrásnějších pohádkových párů a pro mě osobně jsou nezapomenutelní, k tomu jedním dechem dodávám, že celý herecký ansámbl je nesmírně sympatický a každý je ve své roli uvěřitelný.. Bylo mi potěšením.. (30.07.2022)

Ta pohádka je nesmrtelnou součástí mého dětství a o to víc mne nadchla příhoda mého dědy vyzvěděná docela nedávno, a sice, že se nachomýtl u natáčení, protože jeho otec tenkrát řídil opravu Hluboké. Vyprávěl mi o krásném záhonku, v němž byly zasazeny pouťové papírové růže, které musela Alena Vránová v jedné scéně vydatně zalévat, a které se díky své krátké životnosti brzy vpíjely do hlíny. Štáb měl v záloze řadu takovýchto růžiček, natáčení bylo opětovně zastavováno a růžičky vyměňovány. Příště musím dotyčnou scénu pořádně prozkoumat :-). (26.01.2009)

Soudrzý a soudržky, zapomeňte pro chvilku na poválečné zestátňování, ukoptěné budování, fámy o připravované měnové reformě.... rok 1952 se vám stane takovým veselým mezerníkem mezi léty depresí. Krpatý vojín vyzátopkuje v Helsinkách překrásný výsledek, kolo politických mordů po zatočení ukáže na Rudlu Slánského (to se nasmějete) a Bořek vytasí agitku, která má snad větší kouzlo, než Anna proletářka. Pyšná princezna, aneb - jak nadělat z fe(u)tální ciciny či buršoustky uvědomnělého brigádníka - skutečně vlastní špetku rajcu dodnes. (28.11.2013)

Já vím, že to ve své dobĕ bylo takřka zjevení. Určitě se povedla lépe než třeba "Princezna se zlatou hvězdou na čele". Ale já měl vždycky problém s pohádkami, ve kterých nebylo alespoň trochu přítomno nějaké to nadpřirozeno. A jedna zpívající kytka tenhle v podstatě civilně angažovaný příběh nezachrání. (13.09.2005)

Celovečerní hraná pohádka „Pyšná princezna" je prvním filmem tohoto druhu v československé filmové produkci. Tím záslužnější je práce tvůrců filmu, kteří zdařile tlumočí mladým divákům dílo klasika české literatury, spisovatelky Boženy Němcové, čerpající z krásy lidového vyprávění. Prostota jednání, jednoduchost výrazu a základní konflikt dobra a zla, charakteristický pro pohádky, byl ve filmovém zpracování zachován. Pohádka Boženy Němcové byla rozšířena některými dalšími pohádkovými motivy, jimiž byla ještě zdůrazněna ústřední myšlenka filmu, že jen prací a láskou je naplněn lidský život a že práce a láska dovede změnit i pyšného člověka v platného člena lidské společnosti. Všechny tvůrčí složky ve filmu jsou zaměřeny k tomu, aby vystihly nejen krásu a uměleckou hloubku našich pohádek, ale především jejich obsahovou hodnotu, jejich výchovný význam. Tvůrcům filmu se podařilo, v nemalé míře také zásluhou pečlivého výběru exteriérů a zejména krásné fotografie, jasně rozlišit dva světy, dvě království, zemi dobra a zemi zla. Film má velmi dobré herecké výkony, a to nejen v hlavních úlohách (Vladimír Ráž, Alena Vránová, Stanislav Neumann), ale i v episodách. Film „Pyšná princezna" byl po zásluze odměněn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu 1952 cenou za film pro děti, a to nejen proto, že ve zpracování národní pohádkové látky vyzvedá myšlenku o výchovném vlivu práce na člověka, ale také proto, že umělecké podání je skutečně zdařilé. Filmový přehled 35/1952 (31.12.2007)