And Then There Were None
And Then There Were None
And Then There Were None
Réžia:
René ClairScenár:
Dudley NicholsKamera:
Lucien N. AndriotHudba:
Mario Castelnuovo-TedescoHrajú:
Barry Fitzgerald, Walter Huston, Louis Hayward, Roland Young, June Duprez, Mischa Auer, C. Aubrey Smith, Judith Anderson, Richard Haydn, Queenie LeonradVOD (2)
Obsahy(1)
Vůbec první zfilmování slavného detektivního románu Agathy Christie Ten little niggers (Deset malých černoušků).
Osm pozvaných hostů spolu s manželským párem najatých sluhů tvoří desítku víkendových obyvatel osamělého domu stojícího na opuštěném ostrově uprostřed moře. Jejich hostitel, nepřítomný pan Owen, přednese po první večeři za pomoci gramofonové nahrávky deset obvinění z dávno spáchaných a dnes již téměř zapomenutých vražd. Každý z hostů je totiž vinen a podle slov Owena musí za svůj čin konečně zaplatit. Deset figurek na stole se po řadě kácí, jak hosté postupně záhadně umírají. Nikdo další ale na ostrově není a vrahem proto musí být někdo z nich.
(dopitak)
Recenzie (29)
Lahkou rukou natocena adaptacia Desiatich malych cernoskov. Knihu som necital, takze napatie fungovalo paradne. Aj napriek starobe filmu a v prvej polovici predsa len trochu prilis uvolnenej atmosfere, ktora hustne az postupne. Zmeneny koniec je funkcny aj ked by som radsej videl knizne vyvrcholenie. Preto "iba" za 9/10 ()
Dopustím-li se srovnání s britským remakem mého oblíbeného režiséra George Pollocka z roku 1965, původní film René Claira prohrává. Herci tady nejsou tolik výrazní a opravdu hodně zaujme jen soudce Francis J. Quinncannon zahraný Barry Fitzgeraldem. Místo lokality na zasněžené hoře sledujeme bouřící oceán kolem ostrova. Pobaví postava "Pepka námořníka" rozkošnicky žvýkajícího chleba ke svačině. Chcete-li udělat pořádnou sondu, pusťte si tohle první a Pollocka jako druhého, stačí-li vám vidět slavný příběh jednou, vyberte si zpracování z roku ´65. ()
Na plné hodnotenie tu niečo chýba, respektíve je tu niečo navyše, a to akási pohodová atmosféra a hláškovanie do dokonania prvej polovice vrážd. Staršia dáma si stále vyšíva, ďalší hrá biliard, popíjajú a špičkujú sa ako na párty. To už ale treba pričítať aj zubu času a radšej sa nechať unášať príbehom. Osobne som tento notoricky známy príbeh nepoznal, respektíve si ho už dobre nepamätal, takže som bol v napätí až do konca a to sa neustále stupňovalo až som mal dojem, že som sa zrazu ocitol v horore. Keďže pôvodný záver nepoznám (nepamätám si ho), tak ma riešenie prekvapilo a potešilo. Každopádne ten spomínaný zub času vo mne vyvoláva túžbu pozrieť si nedávnu britskú minisériu. ()
... alebo Desať malých černoškov. Moje prvé stretnutie s adaptáciou románu Agathy Christie dopadlo na výbornú. Vychutnával som si rastúcu paranoiu víkendových návštevníkov ostrova, ktorých pozval neznámy hostiteľ a postupne zabíjal. Nevadila mi ani odľahčené karikatúry postáv ( komorník ), naopak, celý temný príbeh poľudšťovali. Príjemná zábava. ()
Tohle zpracování se mě nijak zvlášť nedotklo, atmosféra je místy tajemná, ale obávám se, že je to způsobeno pouze tím, že je snímek černobílý. Vraždy jsou ukázány jen v letmém náznaku (nohy vyčnívající z křoví) a některé postavy působí směšně. A závěr pak úplně zničil mrazivou a paranoidní atmosféru, kterou tohle dílo mělo mít. ()
Reklama