Anděl na horách

Tento díl se mi líbil víc než Dovolená s Andělem. Hlavně proto, že zde ubylo agitace. Opět se setkáváme s výborným Jaroslavem Marvanem a neméně dobrým Josefem Kemrem. Tato komedie spolu s Andělem na dovolené patří k těm nejzdařilejším z filmové tvorby Jaroslava Marvana a právem patří mezi úspěšné veselohry. (30.06.2009)

Svědomitý rodič se určitě má plést svému dítěti do života, i když mezitím z dítěte vyrostl zkušený odborář. Gustavu Andělovi svědomitost rozhodně nechybí, vždyť je to zasloužilý revizor, takže právo na rozhodování svému synovi rozhodně nepřiznává, ale na odborářské dovolené se z něj chvílemi stává snad i člověk. Anděl je zkrátka zábavný morous, organizované zimní radovánky mi připomínají nejeden zážitek z dětství, fantazie referenta Pulečka nezná hranic a ještě k tomu rád porovnávám Tatry včera a dnes. Navíc jsem vyrůstal v době, kdy se soudruhovalo od rána do večera, takže tato stránka filmu mne nechává naprosto klidným. (27.12.2013)

Nejen v létě do Javornice, ale napřesrok v zimně do bratrské Tatranské Lomnice. Pohled do soukromí pana revizora plus budovatelská reklama na zimní rekreace, kterých bylo tolik, že o ně nebyl zájem, ale také na rozvernou, ovšem nadplán pracující mládež. "Tady jste mi napsali, že mě posíláte na rekreaci..." Tato věta hovoří za vše. Ovšem byli tu i ti druzí, kteří jeli na rekreaci nucenou, daleko na východ a někteří se nevrátili. Dnes už zbyla jen socialistická agitka využívaná českými mediálními kapitalisty. Tento fakt by musel působit na dělníka v padesátých letech stejně absurdně, jako pro dnešního dělníka vrácený poukaz na plně hrazenou rekreaci. "Má pravdu, Mejzliku..." (24.06.2012)

Dnes další televizní repríza - už bych těžko spočítal, kolikrát jsem za ta léta Anděla na horách viděl. Každopádně však patří k těm filmům, které si znovu rád pustím. Už pro jeho vlídně působící humor, pohodovou zimní atmosféru a řadu výborných herců: J. Marvan jako bručounský revizor, ale i starostlivý otec, jeho kamarád Vyhlídka s manželkou (J. Kemr se Stellou Zázvorkovou), nebo věčně nespokojený a reptající R. Deyl... Prostě stará dobrá klasika, která potěší a zahřeje u srdce. (25.11.2011)

„To tady budeme tři neděle? Já nejsem nějakej eskymák, abych tady byl, já musím nastoupit službu. To by to vypadalo, abych měl hned v lednu absenci...“ Minule bubák a morous Gustav Anděl dostal poukaz na letní rekreaci v odborářské zotavovně. Trošku tam pookřál, a tentokrát má k dispozici poukaz na zimní dovolenou ve Vysokých Tatrách, kde může zároveň proklepnout chování vyvolené dospělého synka. Afektovaný optimismus je zpět a divák lehce tápe, zda se přikloní k nostalgii nebo budovatelské komunistické agitaci, která ovšem není oproti jiným zákeřná. Navíc se i po letech výborně bavím. Navrch kolik já mám okolo sebe lidí, kteří všechno znají, všude byli a od všeho mají klíče… „Gustave, Gustave, viděl jsi? Už umím zastavit!“ (02.11.2023)