Knoflíkáři

Knoflíkáře vnímám jako velmi osobité filozofické filmové dílo. Nelze si nepovšimnout inspirace Petra Zelenky, která se snaží navázat na způsob práce těch nejoriginálnějších filmových tvůrců. Je to chytré, odvážné a podnětné při odhalování myšlenek o životě, hodnotách, společenské zodpovědnosti a osobním štěstí. Sarkastická nadsázka rozprostřela svůj tmavý plášť se zlatou výšivkou satiry, absurdity všedního dne, důvtipné provázanosti i důležitým faktorem náhody. Tato náhoda není nahodilá a náhodná, ale je sjednocená a splývá se souborem jedinců v pevný svazek života a přežívání. Tím se můžeme dostat až k vesmírným energetickým vlnám. Zelenkovo hloubavé zamyšlení přináší pestrobarevnou mozaiku způsobů a charakterů, moudrost a znepokojivé chvění důsledků lidské destrukce, pokrytectví a upřímnosti. Výrazným prvkem je ironie v jízlivé i láskyplné podobě. Spojovacím článkem šesti příběhů je filozofická debata o životě mezi moderátorem Rádia 1 (Pavel Zajíček) a jeho hostem (Jan Haubert), literátem a zpěvákem Visacího Zámku. Pojítkem je také postava důvěřivého, přátelského a ochotného taxikáře (zajímavý František Černý) se svéráznou hrou na změnu identity. V Taxikářovi s tématem partnerství, nevěry a sexuální úchylky zaujme náročná žena (dobrá Michaela Pavlátová), správný stimul vyžadující milenec (Jan Čechtický) a běsem žárlivosti posedlý manžel (zajímavý Pavel Lagner). V sarkastických Civilizačních návycích hraje první housle pokrytecký psycholog (skvělý Vladimír Dlouhý). Problémy neřeší, ale potlačuje za pomocí rituálů a podlehnutí povrchnosti. Kromě něj pobaví jeho na běžný život rezignující pacient (velmi zajímavý Marek Najbrt) a zaujme tragikomická milenecká dvojice (David Černý a Olga Dabrowská) na počátku harmonického soužití. V dekadentní Poslední slušné generaci je nejsilnější zbraní hostitel (vynikající Jiří Kodet) v rozkoši simulované destrukce. Pozadu nezůstává ani stydlivý Tverp Jiří (velmi dobrý Bořivoj Navrátil), jeho obezřetná manželka Marta (příjemná Alena Procházková) a nespokojená hostitelka (zajímavá Inka Brendlová). Pitomci jsou rozkošnou satirou běžnosti s prázdnotou. On (dobrý Rudolf Hrušínský ml.) a ona (velmi dobrá Eva Holubová) rozehrávají jednu z podob partnerských vášnivých hovorů o ničem ve standardu s úsměvným vypořádáním se s vlastní omezeností. Ducha amerického pilota a Štěstí z Kokury spojuje jeden z nejhrůznějších a nejzásadnějších lidských činů moderní doby a postava pilota (pozoruhodný Richard Toth) v bezradnosti a tíži osobní zodpovědnosti v hlasu svědomí. Ještě se musí zmínit druhý pilot zastrašujícího nákladu (David Charap). A tři Japonci (Motohiro Hosoya, Seisuke Tsukahara a Junzo Inokuchi ve zdvořilé rozepři absence slovní vulgarity. Je to pozoruhodné dílo, kterým Petr Zelenka naplno pronikl do širšího podvědomí a naznačil i jiné filmařské možnosti k často bezzubému spotřebnímu stylu. A Česko má originálního filmaře i v současnosti. (04.12.2016)

Šest dějově propojených povídek (Štěstí z Kokury, Taxikář, Civilizační návyky, Poslední slušná generace, Pitomci a Duch amerického pilota) se převážně odehrává v noci 6.srpna 1995, padesát let poté, co byla svržena na Hirošimu atomová bomba. Film je o náhodách, zázracích a souvislostech mezi nimi. Také o plivání na vlak, špatném počasí, svržení atomové pumy, vystřelení lidského spermatu do souhvězdí Andromedy, ale i o nevěře a odpuštění. Originální propojení povídek je v českém filmu ojedinělým počinem, ale jejich tematická obsahovost už mě tolik nenadchla. Vyváženým dojmem tento soubor opatřili herci, kteří své role učinili výraznými prostřednictvím originálních replik. Film mohl přece jen uvážlivěji rozložit svůj koncept a nepojmout do filmu všechno, co se namane. Vzniklý přetlak filmu podstatně ubral ze své působivosti. A rovněž mně uniká přesný záměr tvůrců. Mé hodnocení: 60% (29.03.2013)

Další české "rádoby umění" které není mým šálkem kávy. Dvě hvězdičky za úvod, do kterého by člověk neřekl že je to dílo nějakého českého režiséra a za první povídku, která ještě za něco stála. Další už byla velké WTF a to se stupňovalo až do finále kde to ta závěrečná naprosto zabila. Malé holčičky vyvolají ducha kterého vidí všichni a všem to naprosto přijde normální, nemluvě o tom že může platit historickou měnou, schválně kolik diváků se pozastavilo nad tím, jak vůbec onen voják zemřel že je tak mladý a že si to ani nepamatuje a myslí si že žije. Příběhy jsou sice provázané, ale neřekl bych že dohromady tvoří nějaký ucelený celek, ba dokonce bych řekl že některé jsou naprosto zbytečné a film by se bez nich i obešel, nebo by si vystačil se zkrácenými verzemi...když jsme u toho, on ten film nějaký děj má? Co se vlastně snažil zdělit? Ne, české filmy opravdu ne. (18.09.2013)

Petr Zelenka je punker z duše. Přišel, ukázal jak by se to asi mělo dělat a vytvořil něco, co se může polepit nálepkou kult, i když maximální kultovní film, po Česku, vytvořil svým dalším scénářem a spoluprací s Davidem Ondříčkem. Výborná atmosféra konce 90tých let, jedinečný scénář a celková pohoda filmu, která je skutečně osobitá. Rozhodně žádný filmový výrobek, který se musí prodat, ale humorný, dramatický i svým způsobem varovný film o nástupu nového druhu společnosti v Česku. "já tomu říkám dezinformační exploze, informací je čím dál víc a jejich zdroje jsou čím dál nejasnější...tenhle svět nevnímám jako něco, co by se dalo řešit ". Petr Zelenka si to sám napíše, sám zrežíruje a je z toho jen a jen kvalita s undergroundovým nádechem a humornými hláškami, které jsou skutečně věčné... "ukaž mi ženskou, která by chtěla mít blbý děti...neznám takovou, kromě tvý mámy !" (20.09.2012)

"Neřeš, nepátrej!" Kultovní film Petra Zelenky pro mě navždy zůstane jedním z našich nejzajímavějších a nejvtipnějších filmů. Zelenkovu filmařskou poetiku mám moc rád, stejně jako jeho styl vyprávění i témata, která si jako režisér vybírá. Z hvězdného hereckého obsazení zmíním alespoň Jiřího Kodeta, který si za Knoflíkáře po právu odnesl Českého lva. Povídky se mi líbily všechny - od skvělého úvodního "japonského" příběhu, přes Taxikáře, Poslední slušnou generaci, Pitomce až po Civilizační návyky. Zelenka jako filmař má co říct, umí vyprávět s černým humorem i vytvořit atmosféru. Výborný film. Je to zkrátka "Štěstí z Kokury." (25.12.2016)