Utrpenie panny Orleánskej

Absolútne zdrvujúci zážitok. Dreyer musel kvôli filmu upísať zmluvu s diablom. Filmársky je to absolútna lahôdka. Klaustrofobická a emočne ohromne vypjatá dráma s geniálnym hereckým výkonom Marie Falconetti. V jej očiach a slzách sa odráža bolesť obetí všetkých sfalšovaných procesov a bezmocnosti človeka, voči mocnostiam. Najlepší nemý film ever? 10/10 P.S. v mnohom pomáha aj parádna novozložená hudba, neskôr použitá v kľúčových scénach K19: Widowmaker (26.07.2017)

Bez váhania jeden z vrcholov éry nemého filmu a z hľadiska histórie filmu a jeho reči jedno z najrevolúčnejších diel. Dreyer ako jeden z výrazných auteurov so svojským štýlom (o tri roky po Johanke natočil podľa mňa jeden z najlepších upírskych filmov v dejinách kinematografie - "Vampyr") prináša osudy Johanky z Arku na plátno vo formálnom spracovaní, ktoré mi doslova zobralo dych.Takmer absencia veľkocelkových establishing shotov (a keď sa aj nejakého dočkáme, je plný významových detailov vo viacerých plánoch), nadužívanie detailov, premyslená kompozícia pomocou rakurzov (najmä podhľady) a hlavne na svoju dobu vzniku neskutočne pohyblivá kamera - bohatosť nájazdov a odjazdov ako i travellingu a miestami vyslovene labužnícke umiestnenie kamery na nečakané miesta (napr. substitujúci pohľad z rozhýbaného kostolného zvona) - to všetko v kombinácii s neuveriteľným hereckým výkonom hlavnej predstaviteľky (ktorej tvár prezrádza viac ako tisíce slov) vytvára neskutočne emociálny silný divácky zážitok. (16.01.2005)

Spolu s Kabinetem doktora Caligariho nejlepší němý film, jaký jsem kdy viděl. Geniální forma. Spojení hned několika filmařských vlivů té doby (expresionismus, francouzský impresionismus) spolu s neskutečně bolestivým herectvím Marie Falconetti vytváří skutečný opus magnum Dreyerovy filmařské tvorby. A nerad bych zapomněl na hudební doprovod Richarda Einhorna. Rozhodně se vyplatí vidět! (26.09.2012)

Johanku jsem si představovala odhodlanou, vzdorující, bojující do poslední chvíle za svou víru a přesvedčení. I přes jiné zobrazení charakteru hrdinky, na mě film udělat velmi silný první dojem. Renée Falconetti obklopená muži a jejich otázkami, které nemají podstatu. Slzy stékající po tváři, vyplavují nepochopení, křivdu, bezmoc, každá vráska je zářezem zrady, která na ní byla páchána. Nakonec jí v srdci zůstal jen ten, v kterého věřila. Odmítla náruč církve a raději zůstala sama s bohem. Ještě že film je němý, slyšet zvěrstva které si mezi sebou muži šeptají, puklo by mi fimové srdce. (14.01.2011)

Před komentářem jsem si musel opět pustit finální scénu. Je dokonalá, řekl bych až výjimečná na svou dobu. Falconetti stojí na hranici s velmi přesvědčivým, urputným výrazem ve tváři a dává na srozuměnou, že nyní bude mučen i divák. Začne brečet, ale není to ten typický pláč, který znáte z ostatních filmů. Je to vyloženě přesvědčivá záležitost, bez zbytečného přehrávání. Člověk se až ptá, kde na to ta Falconetti bere sílu? Její fascinující herecký výkon mě dostal, Jahanka z Arku má pro mě novou tvář. Mariinu tvář. Celý film je navíc podpořen výbornou hudbou, která nikde nezněla lépe a když to vezmu suma sumárum, zjistím, že La Passion de Jeanne d'Arc je zatím nejlepším němým filmem, který jsem doposud viděl.__ Chtěl bych ještě vyzdvihnout scénu ve které stříhají Johanku dohola. Na první pohled se zdá obyčejná, ale na mě měla neuvěřitelně emotivní dopad, z něhož se dávám do kupy ještě teď. 95% (07.05.2009)