Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenzie (319)

plagát

Misia na Mars (2005) 

Tohle se nedalo dokoukat... vlastně jsem to vypnul po 15 minutách.

plagát

Ostrov hrdlorezov (1995) 

Tady na sebe špatná režie upozorňuje s každým výbuchem a zpomalovačkou (a že jich tu je požehnaně). Výsledný dojem: mimořádně neuvěřitelně debilní.

plagát

Parfum: Príbeh vraha (2006) 

Možná za to může BATHORY, kterou jsem viděl před týdnem, ale moje touhy po pořádné historické výpravě ukonejšil až Tykwer. Z pod špinavé německé slupky občas prosvitlo něco z Formanova Amadea a dokonce mi evokovala Kubricka. Ale dostal jsem poctivý atraktivní epický snímek pro mainstreamového diváka atypický. A proč by mě měla zajímat kniha, když tohle je film? ;)

plagát

Tajomné okno (2004) 

To že diváka může napadnout pointa už v první třetině, není ke škodě. Může si vychutnat tu precizní filmařskou hru, jak se k ní snímek přibližuje. Brakový nádeh jen umocňuje hravou zábavnost díla a svoji předlohu. (Nemůžu si pomoct, ale na mě ty tajemný deppoviny prostě fungujou a mám je rád, viz DEVÁTÁ BRÁNA.)

plagát

Wanted (2008) 

Filmová adaptace je inteligentnější než patetický comics s hloupým koncem. Snímek dodržuje v rámci eRkových mantinelů amorálnost předlohy (atraktivní zabíjení a během filmu zahyne spousty civilistů v hromadných prostředcích, leč bez viditelných obětí), na závěr lehce moralizuje a především na diváka apeluje ať udělá něco se svým egem. Je to všechno tak cool natočený a zrytmizovaný, že diváka dokonale zmasíruje. Tohle je jasnej hit :)

plagát

Indiana Jones a Kráľovstvo krištáľovej lebky (2008) 

Všechno je fajn, akorát se mi někam poděl spontánní ironický humor, který by nešustil papírem a stejně tak mi absentují překvapující gagy a pointy, který by divák neuhodnul dopředu. Očekávál jsem, že film bude nabitej podobně chytrýma a přirozeně zahranýma indyvtípkama jako ten závěrečný s kloboukem. Takhle mi to příšlo málo elektrizující a místama nudný i přes kvantum akčních scén.

plagát

Iron Man (2008) 

Iron Man pro mě představuje akčňák s výborným rytmem: akurátně nahuštěné vyprávění (jen si vemte co všechno se stane během první hodiny a jak svěžím způsobem to je předloženo - žádné zbytečné průtahy, přitom dobře poznáme hrdinu, důležité vedlejší postavy a potenciálního záporáka, zásadní události, jenž věrně protagonistu změní a jeho celý přerod v Iron mana včetně obleku) s VELMI zdařilou akcí. Kam se hrabe arytmicky chaotický Bay s Transformerama!

plagát

Speed Racer (2008) 

Wachowští připravili další výzvu sobě i divákům: těžko přenositelný manga styl mimo japonské území použili pro rodinný film, který se měl líbit po celém světě. Trvá přes 2 (!) hodiny a má netradiční komplikované vyprávění, jenž dá zabrat i kdejaké mamině a taťuldovi. O primitivní zápletce točící se v podstatě jen kolem autodráhy ani nemluvě. Tohle má být mustr kinohitu za 120 meláčů? Za sebe můžu říct, že kdybych měl 12leté děti, beru je na to okamžitě (alespoň na pozorování co to s nimi udělá). Jediné co mi nesedlo, byla grafika a design některých pasáží, inspirovaných současným stylem počítačových her - superdetailní textury objektů a pozadí vše slívají v jeden nerozeznatelný celek. Tohle nemám rád a považuju to za kreativní neohrabanost. ___ PS: Zatím jeden z mála filmů jenž plně využívá digitální ostrost obrazu, kterou lze vychutnat v HD rozlišení domácího kina či počítače, v kině z 35mm pásu už méně.

plagát

Bournovo ultimátum (2007) 

Nepopírám zručnost a promyšlenost s jakou je film vytvořen, leč je velmi unavující ho sledovat - psaní tužkou na papír tu je stejně akční jako skákání po střechách, čímž dochází k degradaci různých pohybů na jakýsi jeden univerzálně neurotický. Žádný nevyniká, všechny jsou stejně důležité, ukazované v náznacích. Snímek má v podstatě jedno tempo. Což je podle mně velký rozdíl oproti DOMINU, které je přes svoji na první pohled šílenou stylizaci velmi přehledné, dává pohybům vyniknout.

plagát

Motiv pro vraždu (1974) 

Rukojmí: jediná část, kterou jsem viděl. Retrospektivní způsob vyprávění a sugestivní forma (přesné a účelové užití širokého objektivu, pomalé závěrky, zmrazených záběrů v kombinaci s grafikou, hudba/zvuk) pro vyjádření pocitu narkomana a zdůraznění neúprosně utíkajícího času vůbec nepůsobí hloupě ani po letech. Navíc idea, ze v moderní společnosti nemá zločin šanci je pořád aktuální :) (viz třeba Kriminálky Miami apod.)