Aky

Lehká minikomedie zahraná trojicí skvělých českých herců té doby, kteří příběh o mužské nemohoucnosti povyšují nad jeho samotný text.

Je to tak 70%. Příběh sám je impozantní a výtečně zahraný. Co dnes film trošku sráží, je jeho pomalé tempo dané zřejmě dobou vzniku.

Příběh zakladatele paralympijských her doktora Ludwiga Guttmanna německého židovského lékaře emigrovavšího před fašismem do Velké Británie. Film nakažlivý optimismem, že život je za všech okolností dobrý, jestliže ho člověk takový chce mít.

Obával jsem se zklamání, ale bylo to ještě horší, než jsem se obával. Ne po formální stránce, ale nepochopením předlohy. Udělat z depresivního Kafky, který sice uměl dělat humor, ale vždycky humor velmi temný, udělat z něj ve výsledku optimistický film, je špatně. Román zůstal nedokončený, ale zřetelně nesměřoval k happy endu, který jsem zde shlédl. Podstatné části knihy vypustit, ale nelogicky do někam za polovinu naroubovat konec z jiné Kafkovy knihy (Procesu) - za to by je autor proklel. Amerika je složitý, mnohovrstevnatý román, možná adekvátně natočit nejde, ale pak ať se tedy netočí.

Velké očekávání a značné zklamání. Senzace kolem jednoho neskončeného soudního procesu a vydání Kafkových rukopisů. Natahování děje opakováním téhož a prokládáním záběry tu broučka, tu domu nebo květiny. O Kafkovi se moc nedovíte a něco nového už vůbec ne.

Smutný, bezvýchodný film, který člověku zmasakruje emoce. Alzheimerova choroba zase ještě jinak (ač se to může zdát už nemožné). Navíc virtuosně zahraná, Oskar je pro Julianne Moore málo.

Točí-li se film podle knižní předlohy, zpravidla se to projeví na jeho kvalitě. Promyšlená konstrikce předčí obvyklé scénáře, děj je košatější, postavy plastičtější, záběr hlubší. Jestliže se navíc točí podle výborné knihy, je výsledek ještě lepší, což je právě tento případ. Pátou hvězdičku nedávám jen díky tomu, že se nepíše rok 1968, kdy byl film natočen, a léta mu z dnešního pohledu ubrala na svižnosti. I tak je to ale mimořádný zážitek.

Katastrofální hrůza

Stěží si představit něco strašidelnějšího.

Vydařená špionážní série z dob studené války a soupeření Spojených států a Sovětského svazu. Zajímavé je neustálé sledování rozporu mezi osobním životem a životem zaprodaným poslání, mezi ohledy na vlast a rozkazy a rodinou. Osvěžující je i fakt, že autoři nedělají ze sovětských špionů ani hlupáky ani všeho schopná monstra, ale sympatické lidi, kterým divák může porozumět a dokonce jim i přát úspěch.