Recenzie (79)
Kurz negatívneho myslenia (2006)
Film, který mluví o skrytých pocitech všech zainteresovaných, a je jedno, zda se jedná o osobu postiženou tělesně nebo psychicky, tu, co se snaží pomoci - lehké to není pro žádnou z těch stran - můžeme být na jakémkoliv břehu, osud každého je zpečetěn. . . 7/10
Návrh (2009)
Jedna z dalších nekonečných přitroublých amerických rádobyromantických nicneříkajících komedií (???) 3/10
P.S.: Milujem ťa (2007)
Zhlédnutí této cukrovinky jsem oddalovala hodně dlouho, ale nakonec se konalo nečekané a o to větší překvapení. Hloubku zde ale nehledejte, to by film musel natočit někdo jiný, než Amerika. 7/10
Rómeo a Júlia (1968)
Bohužel mě tento snímek nijak zvlášť nenadchl, hercům jsem prostě vůbec nevěřila a spíše než zamilovaní mi přišli zběsile šílení a celé mi to připadlo jako fraška. Na filmovém plátně pro mě příběh v tomto zpracování zaostává. 5/10
Jalla! Jalla! (2000)
Na to, že jsem ke skandinávské kinematografii relativně více či méně nekritická, mě tenhle film trošku zklamal. Kategorie nálepky na zalepení nudného večera. Zdál se mi protkaný spoustou klišoidních klišé. Pobaví, neurazí, nenadchne. 5/10
Thelma a Louise (1991)
Nejkrásnější na tom všem byla ta znatelná proměna, kterou si prošla Thelma. Tak sebejistě se vynořila ze šedi svého žití a bytí. . . a dalo by se konstatovat, že právě ta zmíněná proměna je dostala tam, kam je dostala. . . ale v těch jejich očích nebyl strach, viděla jsem tam vír předcházejících událostí a pocit, že žily. . . 10/10
Magnólia (1999)
Ve své podstatě to bylo plytké, místo hluboké, nudné, místo záživné a hlavní protagonisté se mi míhali před očima jako figurky, do kterých vůbec nevidím a jejichž motivaci k určitým druhům chování, z důvodu povrchnosti jednotlivých postav, do nichž jsem neměla možnost nahlédnout, jsem nijak zvlášť nechápala. 3/10
Setkání v Praze (2006)
Až na pár jistých nelogičností (co si to o nás proboha ti Dánové myslí??? Guláš jen v úterý???) jsem byla spokojená. 3,5 hvězdiček jistých no a ta půlka za charismatického Madse, pro něhož mám opravdu slabost. 7/10
Diablov advokát (1997)
Al Pacino exceluje, sežrala jsem mu to i s navijákem. . . kromě hutné atmosféry jsem se i několikrát moc zasmála - "Řekni něco hezkého."- "Něco hezkého". 9/10
V koži Johna Malkovicha (1999)
Mám ráda divné filmy v tom správném slova smyslu. Celou dobu jsem si říkala, jak tohle mohl vůbec někdo vymyslet. . . Fantazii se meze nekladou a to je dobře. Troufám si říct, že po další projekci se hodnocení možná o tu zbývající hvězdičku navýší. Vskutku originální. 8/10