Orina

Pokud se u podobných skvostů v dnešní době smějí dospělí a ne jen mládežníci předávkovaní rychlými špunty, je mi teda HODNĚ smutno!! I ten odpad je na takovou žumpu moc vysoké hodnocení.

Seriál je naprosto podle mého gusta, pokud milosrdně předstírám, že končí dvanáctým dílem čtvrté sezóny, protože to co se děje potom, je podobné pověstnému dortu pejska a kočičky. První a druhá série - seriálové blaho - napínavé, dramatické, skvělé postavy (vyjma dvou hlavních, kterým jsem do poslední chvíle nepřišla na chuť - třesoucí se kolena z Millera se jaksi nedostavily). Ve třetí sérii mé nadšení tak nějak opadlo, Kostarické vězení mě nijak nenadchlo, nové postavy povětšinou na pěst. Čtvrté série jsem se bála kvůli recenzím, ale do dvanáctého dílu jsem měla pocit, že sleduju něco jiného než všichni ostatní. Opět jsem vrněla blahem - zápletka zajímavá, děj napínavý. Od třináctého dílu radši přestávám komentovat. Výmluvné už je to, že jsem těch posledních dvanáct dílů zatím nedokoukala a co hůř …. vůbec se mi ani nechce! Nejoblíbenějsí postavy: T-Bag, Bellick, Mahone, Abruzzi, Kellerman.

Dokonalý seriál, který si hlavně za třetí sérii s přehledem zasluhuje plný počet. První a druhá série byla pro mě trochu zklamáním, protože jsem četla Zločin I. od Hewsona a byl prostě lepší. Seriál si víc vymýšlí a přikrášluje postavy, aby člověk litoval, odlišné pojetí Holdera mi bylo taky dost proti srsti (ve třetí sérii už jsem si zvykla), ačkoliv ta záležitost s indiánama byla docela luxusní (samozřejmě v Dánsku nerealizovatelné :)). Nicméně, čtvrtou sérii vyhlížím velmi nedočkavě.

Seriál je v několika směrech výjimečný. Zatímco u ostatních většinou musíte přetrpět prvních pár (občas i desítek) dílů, protože děj jen velmi pomalu nabírá na obrátkách a především smrdí korunou, Flashforward na diváka doslova zaútočí vražedným tempem, skvělými efekty a hlavně naprosto famózní kamerou. Začáteční asi tak tři díly jenom sedíte s otevřenou pusou a hloupě se usmíváte blahem. Jenže následuje propad, když vyšetřování flashforwardu ustupuje a začínají se řešit osobní problémy postav. To by samo o sobě nemuselo být tak zlé, kdyby se všichni nechovali jak dětičky na prvním stupni základní školy. Vrcholem jsou bohužel hlavní postavy – Benfordovi, jejichž dcera v záležitostech vztahů prokazuje větší inteligenci než mamka s taťkou dohromady a spoiler Noh, který sdělí své přítelkyni, jak ji nesmírně miluje, ale pro zachování míru na zemi se musel vyspat s kolegyní. konec spoileru Naštěstí tak od jedenáctého dílu se děj opět pomaličku dostává na počáteční úroveň a poslední tři díly jsou něčím naprosto výjimečných. Ve finále zbydou oči pro pláč, protože seriál má potenciál si udržet pozornost ještě minimálně jednu až dvě série a spoustu věcí zůstává nevysvětleno. Čtenáři naštěstí mohou sáhnout po stejnojmenné knize od Roberta Sawyera, nečtenáři mají zřejmě smolíka.

Ta neuvěřitelně stupidní buchta, co se celou dobu tváří, že o hraní něco ví, zabila celý snímek. Ani sporé oblečení nepomohlo.

Dravce jsem poprvé viděla v pradávné historii jako hodně malá a nedávno po x letech jsem viděla znova a dva fakty na mě zapůsobily úplně stejně. 1.Carlyle s těma svýma pichlavýma očkama je natolik autentický, že potkat ho v noci, upaluju až by se mi za patama prášilo (a zřejmě i ve dne), 2.špičkový soundtrack. Samotný film už samozřejmě v dnešní době není takové terno a téma kanibalů bylo od té doby již mnohokrát použito a není ničím novým pod sluncem, to ale nemění fakt, že devadesátém devátém Dravci byl velmi solidní snímek a rozhodně patří k vrcholu svého žánru.

Tohoto snímku jsem se relativně bála, jelikož kniha Before I Die je moje velmi oblíbená. A co si budeme namlouvat, knihy jsou v 99% lepší než filmy. Bohužel Now Is Good není absolutně žádná výjimka. Kniha mě v první polovině neuvěřitelně štvala Tessiným laxním postojem a pokroucenými hodnotami - což byl záměr. Film mě čílil naprostou nanicovatostí ve všech směrech a hlavně přikrášlováním si situací tak, aby závěr udeřil o to víc na slzné kanálky. Hned první minuty filmu byly jiné než kniha a Adam rozhodně nebyl krasavec a její láska na první pohled, možná ani na druhý. Závěr byl ale velmi povedený, s knihou skutečně srovnatelný. Ač pravda, že u knihy jsem brečela už tak od půlky, kdežto u filmu tak v posledních deseti minutách :-) Podtrženo, sečteno, musím hodnotit jako samostatný film a nepřihlížet ke knižní předloze a protože mám dojáky ráda, hodnotím kladně. Srovnávat ale s knihou, nedostala bych se ani na tři.

Velmi solidní detektivka s hlavní postavou Samem Tylerem, který je občas (vlastně hodně často) zastíněn Genem Huntem. Sem tam nějaké díly trochu pokulhávají, ale to je asi normální. Co mě ale naprosto dostalo a nevěděla jsem, je fakt, že policisté v UK nenosí zbraně nebo jenom velmi zřídka. Čas od času tedy zákonitě nastanou situace, které jsou docela směšné, protože by šly vyřešit jednoduše - kulkou vhodně umístěnou do nebo vedle padoucha. P.S. také jste byli zvědaví na paní Colombovou....ééé vlastně Huntovou? :)

Já bláhová jsem se tomuto snímku záměrně x měsíců vyhýbala, protože jsem myslela, že bude prošpikovaný nechutně brutálními scénami, které fakt nemusím, jenže chyba. Hned ze začátku se na mě vyvalil těžce dokumentární film protkaný found footage, kde nebylo téměř nic vidět a já se začala tetelit blahem :-) Film by byl s klidem na sto procent nebýt pár vážných nedostatků: 1. herci byli tak zatraceně neherečtí, že se mi až občas chtělo smát jak přehrávali, 2. vrah měl tak komický hábit a masku, že zazdil veškerý strach, který by býval mohl nahánět. Ale závěrečný rozhovor s Cheryl byl tak mrazivý, že všechny nedostatky překonal.

Nechápu, proč hodnocení filmu nedosahuje výšší příčky. Obávám se, že diváci v dnešní době jsou schopní vstřebávat pouze nadstandardní sra*ky typu Kick Ass a na filmy sondující lidskou duši nejsou buď připraveni, nebo se jim nechce zatěžovat hlavu. Po Silent House (mimochodem opět naprosto vynikající ale nedoceněný film) můj druhý film s Elizabeth Olsen, který mě upřímně dojal. Elizabeth je skvělá herečka, která dokáže naprosto úžasně předvést emoce a nevyrovnanost duše. Obrovskou slabinou filmu je konec. V podstatě se nedá čekat ani žádný happy end, ale čeká se alespoň něco...jenže není předvedeno nic. Velká škoda.