Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Horor
  • Akčný
  • Animovaný
  • Komédia

Recenzie (71)

plagát

Nenávist (2002) 

Šimizu by se měl raději držet toho co umí = vyprávět děj hezky polopaticky a hlavně na sebe navazující, protože hrátky s časem se mu v tomto dílu šeredně vymstily. Každopádně americký remake se mi líbil mnohem víc, protože japonci mají tendenci na vše (a i na ty duchy) mít moc rozsvíceno. Pro mě méně vidět znamená více se bát :-)

plagát

Chlapec v pruhovanom pyžame (2008) 

Hanebně přiznávám, že nečíst knihu, solila bych plný počet bez jediného mrknutí...jenže knihu jsem bohužel(dík) četla. Film vsadil především na zvučná jména dospělých herců a dal jim až příliš prostoru, místo aby přenechal místo dětem. Kniha byla zajména o vtipu, o vnímání okolí dětskýma očima a z toho plynoucích komických situacích dohánějící čtenáře až k pláči v kombinaci se smíchem. Ve filmu bylo vždy vše polopaticky vysvětleno dospělými, aby pochopili zřejmě i slabomyslní. Navíc ty nejlepší vtipy byly úplně zazděny a občas se o ně ani nepokusili ... Fíra prostě chyběl! Navíc teda, Šmuel, ač relativně roztomilý, s těmi svými naducanými tvářičkami nevypadal zrovna jako douhodobý obyvatel tábora! Ovšem před naprosto úžasně vygradovaným finále smekám a stejně tak před špičkovým soundtrackem. Stále váhám. Ráda bych přidala i tu třetí hvězdu, ale při nejlepší vůli a se znalostí knižní předlohy prostě nemohu!

plagát

Farmář hledá ženu (2010) (relácia) odpad!

Show vhodná pro stydlivé lidi, neboť sledováním přijdou na smutný fakt, že ve zdejší absurdistánu není trapné už opravdu zhola nic. Účastnic je mi líto, neboť soupeřit s dvěmi ženami o srdce chlápka, kterého prakticky neznají a ještě ke všemu před kamerami, je skutečně silná káva. Trocha sebeúcty by neškodila! Situace občas připomínají plácek s kohoutem a slepicema s dvěma rozdíly: 1. dění na plácku nikdo nenatáčí, 2. zvířata se občas chovají lépe a důstojněji.

plagát

Džuon 2 (2000) 

Já to prostě nepobírám. Tento film má 76 minut a z toho více jako 30 minut jsou naprosto stejné záběry za Ju-on 1 a přesto se hodnocení dokáže vyšplhat do závratných výšin... what the.... Navíc Ju-on 2 už nebyl ani nijak děsivý a to říkám JÁ, kterou dokáže vyděsit skutečně téměř cokoliv. Přeskakuje se naprosto chaoticky z postavy na postavu, chvíli se řeční a potom je občas i docela pěkná lekačka (třeba v nemocnici nebo na školních chodbách), ale tím to opravdu končí. A ten snímek před školou - čim víc Kayako, tím víc Ju-on už je spíš k smíchu. Bohužel se mi nejvíc líbil ten úplně finální příběh pouze se záběrem na dům.

plagát

Vymáhači (2010) 

Sci-fi? A v čem? Umělé orgány už nějakou dobu máme, sic na takovou míru funkcionality si ještě pár let počkáme, na dostupnost pouze pro nejbohatší jsme si přece již také dávno zvykli, praktiky lichvářů jsou jen o miniaturní krůček pozadu a skutečně budeme v budoucnu jezdit trapně futuristicky vytuněným Touaregem nebo dokonce Smartama?! Pche, to se mi fakt nezdá. Dvě * dávám pouze za: 1. fajnových posledních pár minut a pěkný začátek, 2. Lieva Schreibera a Alvu.

plagát

Střepy v hlavě (2008) 

Film zaměřený především na budování atmosféry. To by samo o sobě nebylo tak zlé, Lena Headey je skvělá herečka a dokáže udržet divákovu pozornost poměrně dlouho. Jenže když už to trvá hodinu (ano přesně hodinu, kdy co chvíli třeštíte oči, že se už konečně něco stane a ono zase nic), je to dost tvrdý ořech i pro ni. Závěrečná dvacetiminutovka sice dělá co může, aby ten nepříjemný pocit z první hodiny smázla, ale přesto se nedá úplně zapomenout. Konec je velmi znepokojivý a zanechává diváka s nutkáním nechat si udělat rentgen hrudníku.

plagát

Dek hor (2006) 

Když je duch hodný a nepokouší se nikoho zabít, je to docela nuda :-D Dek hor byl ale docela pěkný rodinný film, horor bych v tom opravdu moc neviděla. Škoda jen, že zápletka byla tak trochu nanicovatá, z tématu šlo vytřískat mnohem, mnohem víc.

plagát

Chata v horách (2012) 

Sigourney, měla jsi to skutečně zapotřebí??! Jeden z nejstupidnějších "hororů", který jsem kdy viděla, maskující stupiditu za rádoby intelektuální pointu. Konkurz na nejnesympatičtější partičku mlaďochů se skutečně vydařil, až jsem jim co nejkrvavější smrt skutečně přála. Bod dávám za to, že mě film párkrát skutečně rozesmál, především hned ze začátku ty dva maníci a dětské pojistky na šuplíku.

plagát

The Last Broadcast (1998) 

Mám slabost jak pro dokumenty, tak pro found footage, tudíž pro mě The Last Broadcast byla docela lahůdka. Film měl úžasnou atmosféru, která krásné gradovala. Bohužel konec, kdy found footage přestalo být found footage, mě velmi zklamal. Ale i přesto hodnotím jako velmi dobrý nadprůměr. Kdo nemá rád dokumenty, radím tento snímek vynechat!