lena60

Střetávání DOBRA v podobě osudem těžce zkoušeného faráře Ivana(v dětství zneužíván otcem, narodil se mu postižený syn, manželka proto spáchala sebevraždu, on sám je vážně nemocen) a ZLA, které zosobňuje neonacistický přívrženec Adam, jenž přijíždí na Ivanovu faru, aby se polepšil, objevil v sobě dobro, upekl jablečný koláč...a uvěřil...Chtěla bych v sobě taky jednou najít tolik dobra a lásky jako měl Ivan, já - věčně pochybující a nevěřící...Tomáš...

Průměrný dokument, jenž vznikl ve spolupráci s nadací Člověk v tísni. Určitě ale nepopírám, že je důležité na podobné nešvary upozorňovat. Jen mám výhrady k formální stránce podobných dokumentů. Taky mi vadí až příliš okatá snaha vzbudit v divákovi lítost nad osudy hrdinů - obětí.

Režie: Sahraa Karimi

Bála jsem se vložit vypůjčené DVD s filmem do přehravače po důkladném prostudování zdejších ohlasů. Více než měsíc jsem v sobě hledala odvahu a musím přiznat, že vzhledem k vhodnému načasování (má potřeba odreagovat se u nějaké roztomilé blbůstky byla akutní) jsem se u této fantasmagorické parodie vcelku dobře bavila. Tak neuvěřitelně pitomé, že jsem nakonec měla chuť dát filmu i více než pouhé dvě hvězdy.

Na dokumentu natočeném v prostředí psychiatrické léčebny mě zaujala především otevřenost a upřímnost hlavního protagonisty Pavla, který po špatných zkušenostech nejen z dětství raději utíká od lidské společnosti do svého světa. Je uzavřen sám v sobě, obklopen neživými společníky - panenkami, o něž se stará s pečlivostí až dojemnou. Součástí dokumentu je i materiál natočený samotným Pavlem, jemuž je kamera půjčena k užívání v rámci očistné terapie. "Koho to zajímá? Kdo se na to bude dívat? " - pochybuje v úvodu Pavel. Nemá proč. Myslím, že natáčení mělo smysl a splnilo přinejmenším svůj terapeutický účel.

"Umění je jen jeden velký podvod."

Příběh velké lásky mezi Lilly a Felice jsem znala již dříve z knižní podoby. Ta filmová překvapivě nezaostává. Znovu mě tohle tragické drama inspirované skutečnou událostí zcela pohltilo a trochu i dojalo. - Od prvních tónů mě zaujala taky hudba, kterou složil Jan A. Kaczmarek (např. Karamazovi).

Děj Bergmanova snímku se odehrává v kulisách ostrova, na němž žijí pospolu a přesto v samotě a vzájemném odcizení členové jedné rodiny. Otec David - spisovatel, citově vyprázdněný člověk, který se nestydí využít nemoci své dcery Karin pro námět jedné ze svých knih. Člověk zcela pohlcený psaním, touhou tvořit umění, ale pro všechna slova zapomíná žít skutečný život. Další postavou je spisovatelova dcera Karin. Dívka stíhaná těžkou psychickou poruchou, náhodou zjišťuje, že je pro svého otce spíš než milovanou dcerou, pouhým zajímavým objektem k pozorování. Oporou v nemoci jí je milující manžel Martin - lékař, který však přes všechnu snahu nedokáže své ženě pomoci. Ona sama se však s důvěrou obrací především na svého bratra Minuse, zasněného a uzavřeného mladíka, kterému bez zábran převypravuje své sny a nemocí ovlivněná vidění. Tíživé psychologické drama, v němž Bergman líně a pomalu valí na diváka obrovské balvany v podobě složitých filozofických témat (pravdivost umělecké tvorby, osamění a uzavřenost člověka, tělesnost, láska, Bůh), na mě působilo právě díky svému obsahu jako pověstný magnet. Těžce stravitelný, zdrcující filmový zážitek.

Zlinfest 2008: Příjemné pohlazení po duši. Zajímavý námět, výborná kamera, jemný nevtíravý humor a velice dobré herecké výkony všech tří hlavních představitelek.

Máte vy a nebo někdo v blízkém okolí problémy se sexuální orientací? Ano? V tom případě navrhuju mrknout na tuto potrhlou americkou komedii. Najdete v ní recept, jak se z nežádoucích sklonů "vyléčit" :)