Davered

V USA fenomen, jehoz dlouhych 12 rad postupne vznikalo behem tri ruznych dekad; v Cesku naopak nikdy neuvedeny a tak prakticky neznamy serial. Znelku, jez patri k celosvetove vubec nejznamejsim melodiim, a novodoby remake (s nimz si zrejme mnozi hodnotici spletli tento original) vsak zrejme pozna kazdy.__ K samotnemu serialu: nejedna se o krimi v pravem slova smyslu, ale spise o kombinaci ruznych zanrovych kategorii. Mnohe dily smeruji spise k akci a thrilleru, ale dojde i na spionazni (takrka Bondovske) a mysteriozni prvky; epizod, ve kterych detektivove patraji po vrahovi neni az tolik a ve vetsine pripadu je provinilcova identita znama dopredu (podobne jako v Columbovi dalo by se dodat, ale zde neni takovy duraz na samotne vysetrovani a shromazdovani dukazu). Dulezitym prvkem jsou predevsim nadherne havajske exteriery (serial byl natacen v podstate komplet na tomto ostrovnim state).__ Centralni postavou je McGarrett (nikoliv MacGyver) v podani Jacka Lorda. Prave Lord muze predstavovat urcitou prekazku k doceneni serialu - jeho styl a osobnost pusobi ponekud suse, kamenne, a chvili trva si na ne zvyknout. Ackoliv je McGarrett centralni postavou, jeho tym hraje take dulezitou roli. Vyborny je Danno v podani Jamese MacArthura (prakticky kultovni veta "Book 'Em, Danno," tedy "Seber je, Danno," se vyskytuje v mnohych dilech), mene propracovane jsou uz postavy dvou "etnictejsich" poldu, Kono a Chin Ho.__ V jednotlivych dilech se mnohdy zrcadli soudobe spolecensko-kulturni problemy: pozapadstvovani Havaje, valka ve Vietnamu (Havaj slouzila jako oficialni "odpocinkova zastavka" americkych vojaku), ci vsemozne mladeznicke subkultury a hippies. Prave v poslednim pripade ovsem tvurci bohuzel nezaprou sve konzervativni smerovani a strani tak establishmentu (viz slaba epizoda "Up Tight" z prvni rady, kde mladi lide experimentujici s drogami konci ponoreni v deliriu v temnych nemocnicnich zarizenich, ci jiny rany dil, "Not That Much Different," v nemz skupinou protestujici proti valce zacne lomcovat vrazdeni vlastnich clenu). S tim pak souvisi i znacne nekonzistentni kvalita jednotlivych dilu, od vynikajicich k dost slabym. Z dnesniho pohledu je mirne problematicke i tempo, kdy nektere momenty (predevsim honicky) se mirne vlecou.__Hodnoceno po prvnich cca 30 dilech, sleduju dal.

Krasa - chytry detsky film plny nevazane hravosti a energie. Vincentu Balovi tenhle typ filmu sedi. Snad se nekdy objevi na CT.

Z dlouhe rady americkych nezavislych filmu se tento vymyka jak svymi kvalitami, tak zpracovanim. Vizualne a svou poetikou upomina na dnes uz zridka pouzivane prostredky (pomale transfokace, neortodoxni kamerove uhly). Vypraveni pak dominuje naznak a nedorecenost. Obzvlast vyjimecny je zejmena hudebni doprovod, jenz silne evokuje Stravinskeho (pak neni divu, ze nekomu muze prijit rusivy).

Nedostatecne verohodne (zapojit se do mezinarodniho obchodu s drogami proste nemuze byt tak snadne) a tonalne nevyvazene (neskutecne bizarni happy end). Snimek se zmita na hranici mezi socialnim dramatem a zanrovym filmem, ale ani v jedne rovine neni zcela dotazeny. Velkym kladem je na druhou stranu krasne vystizeni lokality--at uz spinaveho marockeho mesta ci vylidneneho venkova s ochotne naivni vesnickou rodinkou. Do Maroka na dovolenou jedine za trest.

1987 - dvojice ozralych, postarsich muzu se ve svem byte pravidelne, takrka do krve hada. Tyto nepredstavitelne vulgarni roztrzky jsou mezitim sousedy zaznamenavany na kazetovy rekorder a postupem casu se, bez vedomi ustredni dvojice, dostavaji na verejnost a stavaji se malym kultem. Tento film, ktery celou kauzu dokumentuje je nejen zabavnou podivanou, ale i dumyslnym zamyslenim nad problemy soukromi, osobniho vlastnictvi, kapitalistickeho vykoristovani, partnerskeho/pratelskeho souziti, homofobie, autenticity, podstaty umeni atd. Krome toho s velkou pravdepodobnosti drzi rekord mezi celovecernimi filmy ve vyskytu krasneho anglickeho slovicka "cocksucker."

Totalni nerdovstina, jejiz fetisismus a ironicke pomrkavani jsou stejnou merou osvezujici a otravne. Kdyz uz navrat do 80.let, tak radsi s puvodnimi filmy nez s timto fanouskovskym pozlatkem.

Nekdy staci malo. Dokument zpocatku mapujici temer padesatilete pratelstvi dvou muzu a jejich korespondence se postupne meni v prijemny, ale skrz naskrz posmutnely nahled na starnuti, karierismus a osobni selhani slouzici jako jedinecna davka zivotniho moudra. A zaroven dukaz, ze zivot pise lepsi pribehy nez film, nebot silnejsi "seniorsky buddy film" tezko najdete.

Fascinujici pohled na zrod jedne hudebni skupiny - americkych progresivne bluegrassovych Punch Brothers. Velka davka dramatu prameniciho jednak z neortodoxni hudby tohoto smyccoveho uskupeni, jez se tak zpocatku setkava s divackym nepochopanim, jednak z postavy frontmana povysujiciho se nad ostatni cleny kapely. A predevsim uzasna a vsudypritomna hudba.

Rozkosne poklesly montrealsky retro thriller. Nulova originalita a zadna prekvapeni, ale na druhou stranu slusna, zrnite syrova atmosfera.

Portret Ricka Springfielda 30 let za zenitem v oblezeni legii jeho obsesivnich fanynek, obtloustlych americkych mamin. Jen pro otrle.