Ťapka

Život na venkově, pohyb na zdravém vzduchu, prima parta a místo anonymního města sousedsky starostlivá místní komunita - je snad lepší prostředí, kde vychovávat děti, naši radost a naději?

"Zroděná zástavou červenou, tá da ta tá, zvíťazí naša pravda svätá, stráž ma ka každom kilometri, lalala až do konca sveta. Nájdete nás na každom kilometri odtial až na konec sveta!" Bože, štvalo mě to už v šesti letech, jen ta písnička byla oblíbený song u nás na dvorku...

Jindy by to bylo za dvě, ale proti otřesně napsané a k nesnesení utahané a ukňourané knížce je to triumf svižnosti .Ráda ale uznávám, že je mi o třicet let víc než je pro přiměřené přijetí vhodné, takže co se upírů týče, zůstávám věrná Garymu Oldmanovi, se šminkama to sice taky přeháněl, ale přece jen, Edwarde, vocuď až pocuď!

Jordan je mistr popisu iniciačních prahů a tenhle film bych doporučila jen opravdu dospělým, ideálně rodičům, potože ti už vědí, co mají na mysli matky, když dětem říkají, aby si byly opatrné. Protože ve čtrnácti procházíme životem s blbostí lehkovážných, kteří tak snadno sejdou z cesty a zabloudí v lese, kde v houštinách čekají stvůry a kde se flákají divní floutci se srostlým obočím. Dospívání je horor, Jordan to umí připomenout a loví přitom výborně v archetypech západní kultury. Takže, Karkulky, bacha - vlci nejsou tím, čím se zdají být!

Ach jo, ach jo, člověk by neměl číst. Knížka je rozkošný dechberoucí škvár, který těší hlavně mile nehorázným žonglováním s kulturními dějinami. Film se tomu stejně jako v případě Šifry vyhnul, postavy (už v předloze dost placaté) zploštil ještě víc, z kruťáka fanatického padoucha udělal podnikatele v oboru vraždění, napětí při intelektuální stopovačce nahradil řádně nemotivovaným lítáním Hankse po Římě atd. atd. Aspoň že ta hudba byla výborná, Ewan McGregor dost jelimanovitý a A. M. Stahl dost charismatický.

Děti jsou zkrátka radost...

Viz vynikající komentář Limy. Jen mě děsí, že si od té pekelné doby říkám, že se to pořád ještě zhoršuje - zdali by mě tenkrát bylo napadlo, že přijdou doby, kdy mi pan Glóbus (jméno, které dal Miloši Zemanovi náš malý syn kvůli typickému naklonění hlavy) bude připadat ve srovnání s Jiřím Paroubkem jako šarmantní chlapík?! A že Ten, který nemá rád film Marečku, podejte mi pero, bude prezidentem. Bohužel i mým...

Za odvahu...

Vynikající Emil Horváth. Poprvé pro mě ten chlap, na kterého jsem musela zírat léta ve škole, získal lidský rozměr. Divné a v jistém smyslu politováníhodné monstrum.

Faráři kontra děvky aneb hodní hoši se srdcem planoucím důstojnickou ctí si deset let po nástupu Hitlera k moci všimnou, že tenhle chlapík tak úplně nereprezentuje ono "svaté Německo". Promarněná příležitost - velmi solidně natočené, ale v interpretaci pateticky kýčařské i přes plejádu skvělých herců. Tím tedy nemám na mysli Toma Cruise, jak tu někdo psal, ten není k uvěření ani vteřinu. Naivně jsem doufala, že uvidíme Clause von Stauffenberga ve vývoji. Kdepak. Škoda.