marklar

Neuchopitelně ujetá záležitost, která je ale úžasně hravá a vtipná. Film jsem objevil náhodou a od té doby si ho nenechám ujít. A to nejsem metalák :-) Hodnocení 80 %.

V rámci našeho obecního promítání jsem si chtěl vychutnat atmosféru našeho čerstvě obnoveného sálu staré hospody. K filmu jsem si dal točené pivo, popcorn a málem i bagetu s trhaným masem. Podmínky pro sledování naprosto senzační, přesto jsem si po dopití piva pro druhé nedošel, protože kdybych vstal, už bych rovnou odešel.  Je to takový ten druh filmu, kde je každá postava přepálená a neuchopitelná, aby tvůrce zacílil na co nejširší publikum, aby si každý našel to, čemu se zasměje. I já se regulérně dvakrát chechtal, ale ten chechot startoval z nuly. Sice si uvědomuji, že se lidé v průběhu filmu i smáli, přesto je stávající hodnocení 60 % zcela přepálené a realita je pro mě jinde. Hodnocení 27 %, jelikož se to vlastně tváří jako film a hrají v něm i herci. Jen ty postavy...

Původně jsem si film na ČTčku pustil jen jako podkres k práci, ale nakonec jsem si ho s chutí užil celý. Moc dobře zpracovaný i zahraný film, který po všech stránkách mile překvapil. Hodnocení 78 %.

Film o dívce z mokřin. O dívce, která je natolik silná, aby se o ni nikdo nestaral, a to i přesto, že o ní snad všichni v okolí vědí. O dívce, která má svůj vnitřní svět o tolik hezčí, než spousta z nás. O dívce, která i přes své strachy překonává další a další překážky, až si jednoho dne snad všechno sedne a ona prožije plný a spokojený život. Je to snímek o vnitřní síle, o překonávání svých strachů a objevování. A taky je to příběh o ženě v mém životě, kterou jsem myslím díky tomuto snímku mohl asi lépe zřít. Hodnocení (dost možná značně ovlivněné tou osobní vazbou) 92 %.

Na filmu jsem byl před mnoha a mnoha lety v kině, takže originál s titulky. I když bylo od začátku předvídatelné, že se něco semele, stále snímek vnímám velmi kladně a jsem rád, že jsem ho viděl.  A také mě něco naučil. Když jsme s kamarádem v Itálii dostali místo dvou lůžek jedno manželské, šel jsem na recepci vysvětlovat, že vůbec nejsme FROŠO :-)  Jednoznačně nejvíc pro mě ale byl důraz na rozdílný přístup rodičů dospívající dcery, která si vzala víc z tátova přístupu a důvěry k ní, než z direktivního přístupu mámy. Hodnocení čistých 80 %.

Jakkoli je tento film po všech stránkách na vysoké úrovni, jedno "mu" neodpustím. Chápu, že se jeho zařazení řídí samotným názvem , ale bytostně mi vadí, že ho někdo vnímá jako komedii. Úsměvy --> komedie a smutní muži --> drama... Tvůrci a herci odvedli skvělou práci při natočení vážně dobrého plnohodnotného dramatu. A pak to někdo vzal a aby se to líp ujalo u lidí, nazval to komedií? Se skřípěním zubů hodnotím pouze film, a ten je na krásných 77 %.

Stereotyp, to je zlo. Film je o lidech, kteří žijí, chodí do práce, mají své ženy a své rodiny... a přesto ztratili zápal. Do života je vrátí experiment, který v nich otevře roky potlačované já. Asi by to mělo podobný efekt, kdyby se třeba začali věnovat plavání jako ve filmu "Utop se, nebo plav", ale oni na to šli jinak. A i když je pro mě alkohol hodně silné téma, tady se ho chopili moc hezky. I když je to místy vyloženě vtipný film, oceňuji, že je braný jako čisté drama. Přesně tohle mi chybělo u filmu "Úsměvy smutných mužů", který si na komedii jen hraje. Hodnocení 95 %.

Není moc filmů, které záměrně nechávám uzrát, ale tento je jedním z nich. I po letech stále vím, jak jsem se při něm cítil a co jsem prožíval. A kdy jsem se vyloženě uchechtl. Film ale není pro každého a určitě je dobré si na něj udělat čas a naladit se na pomalejší a přemýšlivější já. Ještě se ale chystám na divadelní adaptaci. Hodnocení 85 %.

Od filmu očekával opravdu hodně. Třeba i to, že se s úsměvem povznesu nad návštěvou vlastní mámy. Asi jsem očekával víc ze "Stůj, nebo maminka vystřelí", ale tento film jsem zkrátka jen dokoukal. Pro mne zcela nevyužitý komediální potenciál, což je u komedie dost zásadní... Hodnocení 30 %.