Torimmer

Teď je trochu těžší se rozhodnout, jestli by to vůbec šlo sledovat (a dosledovat) bez znalosti původního filmu. Na jednu stranu, kdybych originál neviděl, styl filmu by působil možná zajímavěji (hned první díl v obchodě). Ovšem i tak mi přijde, že to působí všechno lacině. Typicky televizně odvyprávěný příběh, který ani příliš neohromí a nejvíce zaujme právě svým převypravováním celovečerní klasiky. S "promyšlenějším" scénářem a více postavama se ztrácí kouzlo béčkového a stylového snímku s Clooneym a Tarantinem a v poměru s ním tak propadá na plné čáře. Těšil sem se, jak se tvůrci poperou se scénou v nočním klubu. Po tamním krvavém masakru se to opět zamotávalo a tak ani Dark Night od The Blasters nemohl zachránit tenhle svinčík a přivézt seriál do vod supr stylového svinčíku z roku 1996.

Aneb jak vyhrotit příběh do logického a přitom promyšleného závěru. Stačí k tomu jeden dobrý herec, který svým klidným hlasem sděluje divákům své myšlenky a dvě další postavy. Ženu (Kdo to je?) a muže (Kdo to je?). Film si v průběhu celé stopáže "zavařuje" s dalšími otazníky vkládanými do divákovi hlavy, až není možné, že se to postupně krůček po krůčku všechno odhalí nejlepším možným způsobem. Možná jeden z nejoriginálnějších filmů vůbec.

Co když už to lepší nebude? Ale může být. Výborně napsaná Nicholsonova hlavní postava a její krásně a bez patosu napsaná proměna ze samotářského a hrubého mrzouta v klidnějšího člověka. Helen Hunt a Greg Kinnear hlavnímu herci zdatně sekundují, ale Jacka prostě zastínit nemůžou. Jack je prostě boží.

Hudba je věčná... a dokáže na sobě postavit celý film a doprovázet jeho příběh. A to příběh není jen o hudbě. Výtečná atmosféra jednotlivých období amerických dějin 20. století, skvělá animace a perfektně sednoucí písničky. Škoda, že se takové snímky už netočí.

James Dean by si klidně zasloužil zpracování na velkém plátně. Je to vskutku zajímavá osobnost. Jako nic proti nízkorozpočtovým filmům, obzvlášť, když jsou dělané s láskou a zapálením, ovšem v tomto příběhu charismatického a tajemného herce jsou scény, které by byly působivější, kdyby tam vrazili tvůrci ještě více peněz - například scéna s davem lidí na premiéře, a hlavně samotná scéna s tragickým závěrem. Mimo téma ambiciózního mladého umělce, které řekne divákovi mnohé, je kvalitě snímku obrovským přínosem ještě tehdy ne moc známý James Franco, který tou rolí žije. Celkem mi připomíná Francův vzestup mezi hereckou elitu současnosti tímhle dílem, vzestup Jamese Deana snímkem "Na východ od ráje" na začátku filmu.

Výtečně chutnající popcorn, a možná nejlépe za poslední roky. Je tam dost akce, vyvážený humor, zábavné, inteligentní a epicky rychlé. K tomu se tu překvapivě vyhnulo žánrovým klišé a je jich fakt minimum.

Nemastné a neslané - bez větších emocí a působivějších hereckých výkonů (i Daniel Day-Lewis byl nevýrazný). Příběhově jede film monotónním stylem až do úplného konce. Samozřejmě výprava a celkový vizuál je krásný. Co ovšem snímek dělá pro mě aspoň nějak zapamatování-hodným je fantastická hudba.

James Dean svým charismatem a hereckým umem vyzdvihuje film z hladin průměru. Vím, že v té době byl film hit, že rozjel škálu tzv. "rebelujících" filmů. Ale když se na to kouknu v dnešní době, film ničím nepřekvapí a jede v zajetých kolejích filmových scénářů. Má zase co říct, to jo - mladí jsou prostě mladí, ale už nejsou malými dětmi, a tak by jim rodiče mohli více naslouchat, než jen dokola výchovně řečnit, ti mladí je totiž strašně moc potřebují a neskutečně je mají rádi.

Tak si jednou pustím film, po dobrém "scífku" žadoním. Mám chuť se cítit překvapeně, neboť 70% zde? Je to hodně nebo méně? Tahle hra může být vážně silná, je to akční, a z Hollywoodu, může mi být i přece volná. Neseznámen s předlohou, nýbrž políben kvalitou Fordovou. Samé děti, co to je? To na vážnosti nepřidaje. Neznám knihu, nevím nic, Stejně se dívám, na zázrak čekajíc. Samá hra, zkušební boje, moc se tam toho neděje. Ten kluk je chytrý, vím jak vysoko se dostane, přesto až se to rozjede, plytké to být přestane. Stále šeď, stále to nudí. Ale na ty triky musím říct, že byly boží. Čekám na tu hloubku, ale prostě a jenom je to stále v klidu. Snímek končí, je to tu, prostor je tu dán kvalitnímu zvratu. Vleze do hlavy, film je dospělejší. Přesto musím napsat, že jde "jen" o průměr lepší. Co se týká té poetické formy, zkouknul sem teď jeden díl s deváté řady How I Met Your Mother, kdy se tak mluvilo celý díl, a prostě se mi to zalíbilo, tak sem napsal tohle.

Marlon Brando - vzor veškeré rebelie, frajerství a stylovosti. Já být holka jdu z něho do kolen. Jinak v té době určitě pecka, teď už to neřekne tolik. Pro lepší a hlubší zážitek o motorkářích bez cíle nasávajíc svobodu je podle mě vhodnější Easy Rider. Na tohle se ovšem taky příjemně kouká. Ale bez Branda, nevím jestli by The Wild One byl tak výrazným filmem.