liquido26

Zatoichiho by chtěl zabít každý. ... Cože?? Zatoichiho by chtěl zabít každý :-) Je to opravdu sranda pozorovat ty hordy yakuzů, jak se na Zatoichiho valí s mečíkama v ruce, aby pak většina z nich skončila hezky naporcovaných na zemi a to víc ještě zamrzí, když se půlka z nich dá následně na útěk. Rozhodně i mě přišel tenhle díl jako nejlepší. Povedla se akce, povedly se barvy a povedla se i dějová linka se Zatoichiho nešťastnou láskou, což je právě to, co činí tyhle díly zajímavými, protože soupeření dvou gangů tak zajímavým není. No a jenom Japonci dokážou natočit scénu, kde někdo málem spadne ze schodů tak, aby byla nejemotivnější a nejzapamatovatelnější z celýho filmu.

Já nevím, témata tu sice byla zajímavá (Zatoichiho setkání s jeho bývalým mistrem, pokus o to oženit se s jeho sestrou a stát se čestným člověkem), ale na mě to moc nefungovalo. Celkově mě to příliš nebavilo, temné barvy nijak zvlášť nevynikly a té akce tam moc nebylo, takže pro mě slabší díl.

Hodně svižný a napínavý thriller, který mě držel od začátku až do konce. Nicméně nějaké kiksy a nelogičnosti jak v chování vraha, tak v chování policie by se tam rozhodně našly.

Slušný horor o spratkovi z pekel, kterých jsem poslední dobou (ne záměrně) viděl už několik. Svou děsivostí předčí tato holčička Damiena, i když na Orphana zdaleka nemá.

Na první pohled to vypadá jako klasický posedlostní horor se všemi klišé, co k tomu patří, ale to rozuzlení samo o sobě je docela originální, i když na můj vkus bohužel pouze jenom naznačený. Co se mi líbilo hodně, tak bylo prostředí a doba, ve které se Kletba odehrávala stejně tako jako to propojení se současností.

Ke svým hereckým schopnostem získá Carrey ještě božské schopnosti a o zábavu je postaráno :-)

Pecka, asi nejlepší film, kde jsem zatím Carreyho viděl.

Druhý Zatoichi je kratší, akčnější, příběhově zajímavější a oddechovější, takže jsem spokojenej :-)

Gamma Ray, jedna z mých nejoblíbenějších kapel, kterou jsem mohl naživo vidět třikrát, mě tímto DVDčkem samozřejmě nezklamala. Setlist je složený z víceméně méně známých věcí, který se naživo předtím moc nehrály, akustických verzí dvou naopak slavných písniček (ta akustická část mohla být klidně delší) a klasiky Future World od Helloweenu, kde hostuje stejně jako ve dvou dalších věcech Michael Kiske. Třeba ta chvíle, kdy spolu s Kaiem totálně mrví text A While in Dreamland je kouzelná. Co mi vadilo a vadí na koncertech obecně je zbytečný natahování písniček na konci formou trapnýho rozezpívávání publika nebo improvizování ... kdyby místo toho zahráli ještě jednu písničku. Nicméně vidět opět koncert Gamma Ray je skvělý nostalgický návrat do doby cca před deseti až jedenácti lety, kdy jsem je začal poslouchat.

Japonské filmy miluju, ale je s nimi ta potíž, že když se na ně dlouho nekoukám a pak si něco pustím, tak mi chybí soustředěnost a trvá mi než se do toho dostanu. Nicméně i tak se mi první Zatoichi líbil. Hodně dlouho se tam konverzovalo a nic moc se nědělo, ale závěrečná rubačka dvou gangů a následný souboj se opravdu povedly. Takže se těším na další díly.