liquido26

Takový ten film, co začíná velice nenápadně, skoro až průměrně a na konci vám zaručeně vyrazí dech. Opěvování hereckého umu Emila Janningse, Marlene a jejích nohou by bylo pouhým nošením soch do Atén :-)

O druhém Ivanu Hrozném bych mohl říct podobné věci jako o tom prvním. Tedy bylo to určitě precizně natočené, Nikolaj Čerkasov je coby Ivan Hrozný dokonalý, ale bohužel to ve mě nezanechalo žádný trvalejší dojem. Příběh se zaměřuje na období Opričniny a vnitřní přerod z cara Ivana na Ivana Hrozného. Díky tomu chybí nějaké bitevní scény (jako byla v prvním díle ta u Kazaně) a vše je velmi statické a konverzační. Vlastně by mi to ani tolik nevadilo (právě díky výkonu hlavního představitele), kdyby nebyla první scénou, která na mě zapůsobila až ta, kdy na hostině přinesou na stůl černé labutě s královskými korunkami. Následujících asi dvacet závěrečných minut jsem hltal. Bohužel ty nemohou vyvážit zbytek filmu. No a navíc mě tam dost otravovala a nudila hudební čísla.

2,5 Dlouho jsem se rozmýšlel, zda dát 2* nebo 3*. Nakonec dávám to lepší. Film má krásné kulisy, krásné kostýmy, krásné ženy a dobré herce. I když to ale mělo 86 minut, tak jsem měl pocit jako kdybych sledoval 5 hodin něco, co je úplně o ničem. Nebýt té poslední akční desetiminutovky, kde se i konečně objeví Golem (jinak se tam o něm jen mluví), tak bych dal nižší hodnocení.

Bylo docela zajímavé si po té záplavě amerických filmů noir pustit také francouzský. Jiná kultura, jiná národní mentalita atd. Nicméně i tak mě to příliš nebavilo. Příběh nebyl špatný, ale děsně roztahaný a podávaný strašně nudně a nezáživně. Nevytvořil jsem si žádný vztah k postavám. I když to bylo dobře natočené, nezanechalo to ve mě žádný větší dojem. Nicméně na druhou stranu jsem rád, že jsem to viděl, neboť v žádném americkém filmu z této doby nebudu možnost mít vidět (kladnou) postavu fotografky, která fotí ženské akty. Ta cenzura ve Francii přeci jenom nebyla tak prudérní jako v USA.

Britská komedie, která není ani tak vtipná tím, že by obsahovala velké množství hlášek nebo bláznivých situací jako spíš svým celkovým nápadem. Z jedné londýnské čtvrti se totiž stane díky nálezu staré listiny svrchované burgundské vévodství a to se samozřejmě britské vládě líbit nemůže, takže se milí obyvatelé Pimlica, nyní Burgundie, ocitají za ostnatým drátem bez vody a elektřiny. Není to ten typ komedie, kde bych se smál celou dobu úplně všemu, ale jedná se o velice zábavný film plný skvělých absurdních nápadů a postav.

Na jednom skotském ostrůvku odříznutém od civilizace (nejbližší kino je sto kilometrů a na západ není kromě Ameriky vůbec nic) dojde za války whisky a obyvatelé ztratí smysl života. Naštěstí však u pobřeží ztroskotá loď s nákladem whisky a tak se skotští filutové rozhodnou vyřešit svízelnou situaci zločinem, z čehož pak pramení řada zábavných situací. Nicméně nejlepší hlášky měl na začátku a na konci vypravěč ("And so they lived unhappily ever after.")

Klasický westernový příběh o bitkách mezi rančery a pistolníkem s nejasnou minulostí, který se do toho zaplete. Největší devízou tohoto filmu je samozřejmě skvělý Mitchum v hlavní roli a úžasná temná noirová atmosféra.

Docela zábavná duchařská komedie, ale postupně ztrácí dech a celkově to postrádá ten správný švih, který by komedie měla mít. Nebýt výborné dvojice Caryho Granta a Constance Bennettové, která ho bohužel docela zastiňovala, neboť měl zoufale málo prostoru, asi bych šel s hodnocením dolu.

Britský totálně béčkový nicméně nečekaně zábavný komediální horor s Belou Lugosim (který se nepochopitelně neobjevuje v titulkách, i když tu hraje jednu z hlavních rolí). Příběh je ztřeštěný a totálně přitažený za vlasy. Anglii ovládá strach z šílence, který si říká The Vampire (Bela Lugosi). Do světa vysílá legendy o tom, že je potomek jiného upíra barona von Houssena a připisuje se mu několik záhadných zmizení mladých žen. Ve skutečnosti se ale jedná o šíleného vědce, který se chystá vyrobit armádu 50 000 robotů, kteří myslí stejně jako lidé. Zatím má jen jednoho :-))) No a právě tento robot se omylem dostane do domu paní Rileyové (zatímco The Vampire, který také používá pseudonym Dr. Riley, obdrží nádobí po jejím zesnulém strýci). Paní Rileyová je pak robotem unesena a dostává se do Vampirova domu a ten si jí tam najme jako uklízečku. Bela Lugosi si zde odehrál svojí klasiku - šíleného vědce, objevuje se tady také ve svém drákulovském upírském plášti a spí v rakvi. Belu prostě žeru, ale hlavní pozornost zde na sebe strhává představitel paní Rileyové (hrál jí britský komik Arthur Lucan, popravdě jsem si toho během filmu vůbec nevšiml a dozvěděl se to až z imdb :-)), což je totálně potřeštěná, lehce připitá, přeafektovaná a uječená britská babka (podobný typ se hodně objevoval ve scénkách Monty Pythonů). Kromě ní se zde vyskytuje ještě několik absurdních postav. Celkově musím říct, že tento film pro mě byl velice milým překvapením.

V roli Sherlocka Holmese se v tomto filmu objevuje Raymond Massey, jehož pozdější zeť Jeremy Brett se v 80. letech stal nejlepším představitelem Sherlocka Holmese vůbec. Massey by nebyl špatný Holmes, kdyby měl více prostoru, mnohem lepší scénář a hrál v úplně jiném filmu. Tato adaptace povídky Strakatý pás má 49 minut (původně asi měla víc, je tam vidět docela dost nešikovných střihů a z některých scén zbyla třeba nelogická jedna věta), ale i tak jsem se docela nudil. Začátek je typicky brutálně ukecaný, Sherlock se tam prakticky neobjeví (pouze plešatý dr. Watson) a to, co se tam stane by se dalo shrnout asi do pěti minut. Závěr mě docela bavil. Dalším záporem filmu je to, že vše naznačuje příliš brzo a příliš okatě, takže i člověk neznalý předlohy se celkem rychle dovtípí o co tady jde. Ještě je třeba vyzdvihnout výkon Lyna Hardinga coby Dr. Ryllota. Tento herec se potom později objevil v několika filmech s Arthurem Wontnerem jako profesor Moriarty. Film se, stejně tak jako další třicátkoví Sherlockové odehrává v současnosti, aby se ušetřilo na kostýmech a dekoracích, a docela zvláštně působí pojetí Sherlockovy detektivní praxe. Náš slavný detektiv sice pořád bydlí na Baker Street, ale místo pronajatého pokoje v domě paní Hudsonové tam má docela velké headquarters, kde kromě pani Hudsonové funguje i několik sekretářek ve velkém předpokoji. To působilo docela úsměvně :-)