leafroller

Komorní snímek pro milovníky jazzu o tom, že proutek se má ohýbat, dokud je mladý a když je na vás učitel drsný, neznamená to hned, že je debil. Zkoušky orchestru vypadají trochu jako u Jamese Browna, protože ten byl také posedlý dokonalostí, kterou dokážou rozeznat asi 3 lidi ve vesmíru. Jinak jsem se toho moc nedozvěděl. Opakování starých pravd, jakože když chcete umět něco dobře, musíte hodně cvičit, nebo že když jste bezcharakterní, tak se vám to nejspíš vrátí, je sice chvályhodné, ale pro mě je to dost málo. Nicméně jsem po ovladači ani nevzdechl, což je vždy známka dobrého filmu.

Řeklo by se, že má film vše, co je potřeba k úspěchu: dobrý nápad, super obsazení, atraktivní prostředí a přijatelnou stopáž. Co mi ale vadilo, že byla většina vtipů založena buď na trapných situacích nebo na umělých situacích. Dokonce musel být na některých místech scénář "zohýbán" tak, aby k těm situacím mohlo dojít. Třeba když se hrdina svlékne do naha....na balkóně. Ale i přes tyto nedostatky se jedná o příjemnou oddychovku, která se dá dokonce vidět více než jednou a ruku na srdce, takových filmů je pořád ještě nedostatek.

Nejlepší a nejmilejší komedie, kterou dělá hlavně pro mě velmi atraktivní myšlenka cestování v čase, kdy po shlédnutí filmu ještě hodiny dumáte, co byste v takové situaci dělali vy. Jít večer spát a ráno se vzbudit jako úplně jiný člověk. Kdo by to nechtěl? Kdo by nechtěl získat zadarmo nějaký ten čas? Já teda rozhodně jo. No a pak Bill Murray. Počátkem devadesátých let ještě dostatečně energický a hlavně sarkastický, což se mu v pozdějších dobách Ztrát v překladu a ostatních utahanin už příliš nedařilo. Zde je v nejlepší formě. A pokud chytnete dabing s Jiřím Dvořákem, který má jako jediný dobrý překlad, takže vám neunikne jediný vtip, musíte si Hromnice vychutnat stejně jako já. Vivat Harold Ramis!!!!!

Smíšené pocity, které mívám ze Sandlerovy tvorby, se nevyhnuly ani Zohanovi. A tak salvy smíchu střídalo naprosté nepochopení, korunované otázkou: Bylo to nutné? Ale to neva, protože jsem aspoň musel chvíli přemýšlet, proč to asi bylo nutné. Nepřišel jsem na to. Dělat si srandu z rasových válek je vždy pozitivní a tohle je o té nejprovařenější. Přidám-li k tomu naprosto sqělý dabing, sandlerovskou lásku k osmdesátkám a rozumnou stopáž, vyleze pohodová a hlavně pozitivní komedie, která ovšem není pro každého.

Nic složitýho. Spíš naopak. Charlieho prokleje spolužačka, aby prostřednictvím sexu přinášel štěstí svobodným ženám a přitom sám zůstával na ocet. A tak má možnost dospět do stavu naprostého sexuálního uspokojení, což ho donutí konečně myslet a realizovat opravdový vztah. Po přečtení takového obsahu bych se na film asi nikdy nedíval, ale hraje tam Dane Cook, což je náš oblíbenec a tak mi to naštěstí neuniklo. Humor je sice dosti nevázaný (brožovaný, řekl by knihař:-D), takže matičce bych to asi nedoporučil, ale my jsme se teda nasmáli do sytosti. A i když druhá půlka filmu trochu brzdí, přesto se jedná o jednoznačně pozitivní oddychovku se silně sexuálním podtextem. A mimochodem, smolařka, jako je ta holka, podle mě ve skutečnosti neexistuje. Ale to jen tak na okraj.

Velmi svěží, vtipná, atraktivní a hluchých míst prostá komedie z přitažlivého prostředí televize, jež mi dokáže zvednout náladu, kdykoli si ji pustím i přestože ji znám už nazpaměť. A i když prkennost pana Forda byla trochu přehnaná, patřilo to k charakteru jeho postavy stejně jako naspeedovaná užvaněnost hlavní hrdinky. Jenže na to všechno se dá snadno zapomenout, kdykoli se na scéně objeví moje milovaná stálice Diane Keaton. Její výkon drží integritu filmu pohromadě a hláška:"Minulý týden jsem musela použít slova rektální a vláčný v jedné větě." se mi navždy vryla do srdce. Z myšlenkového hlediska - pokud je vůbec nutné nějaké hledat - tu máme ideu, že dobrý kolektiv udělá zázraky a červivé jablko dokáže všechno úsilí snadno zhatit. A i když to zní jako superklišé, funguje to na každém kroku kdekoli kolem vás. Marně hledám na tomto filmu nějaká negativa. Možná proto, že žádná nemá. Tak super!

Touha pokračovat v sérii v duchu 80. let je zde více než zjevná. Absurdní chování a motivy všech postav tomu naprosto odpovídají. Hledíme na svět, ve kterém se neskutečně plýtvá dvěma nejdražšími a absolutně nejvzácnějšími surovinami - vodou a benzínem a těhotné ženy poskakují jako srnky a nastavují svá břicha lítým nepřátelům. Přes tento přístup jsem se přenášel opravdu velmi těžko (stejně jako třeba přes exisstenci umělé gravitace v jiných zajímavých filmech...) a podařilo se mi to až na počtvrté. Navíc tato touha vážně poškozuje vyváženost filmu, v němž se díky tomu střídají naprosto strhující a dokonalé akční scény takříkajíc z nového tisíciletí s nudnou a nelogickou vatou 80. let. Naštěstí akce stojí skutečně za to. Stavitelé vozidel překypují fantazií, rychlost je nezměrná a pokaždé, když někdo odlétne stranou a rozbije se v mračnech písku, řekl jsem si: O ou, to muselo bolet. Závěrem nutno konstatovat, že paní Theron začíná být skutečnou zárukou kvality a tímto ji srdečně zdravím.

Rychlý, vtipný thriller bez zbytečných prázdných pasáží a s poněkud překvapivým koncem. Vždycky se mi líbilo, když se mohl badguy změnit v goodguye prostřednictvím poznání. Ale i kdyby jen náhodou mohl film někde zakolísat, jsou tu Willisovi kámoši Freeman a Malkovich, kteří svým úžasným výkonem podpírají celou konstrukci příběhu jako bájní Atlasové. Jak toho Malkoviche nemusim (líbil se mi asi jen ve Stopařově průvodci), tak tady se vycajchnoval ve vysokých obrátkách....paranoidní agresivní šílenec a k tomu kladná postava...to nevymyslíš. A když už si myslíte, že bude brzy konec, vstupuje do hry krásná postarší najemná vražedkyně. Snímek RED je přesně ten typ filmu, který si rádi pustíte večer po perném dni. Napínavá detektivka, hvězdné obsazení, pár mrtvol, ale nic nechutného. Kéž by takových filmů vznikalo víc.

Jednoduše a svěže natočený film s rychlými a chytrými dialogy. Žádné zbytečné plýtvání penězi ani časem. Nejenže si na ovladač ani nevzpomenete, ale v tempu, které vás pohltí, zapomenete sledovat i čas. To mi přijde na životopisný téměř komorní snímek velmi slušné. Nejvíce mě však zaujala osobnost samotného hrdiny. On se prostě....nezabývá detaily. Vstřebává i sděluje jen to podstatné a když už podstatné odezní, je okamžitě myšlenkami jinde. Někdo by řekl, že lidi kolem sebe využívá, hm, z mého pohledu je prostě nechává týt ze své záře a svého úspěchu. (Něco jako Mozart.) Jednou řekne svůj názor na věc a tím to skončilo. A že pak do něj všichni pořád hučí, to je jejich problém. Jestli se chová bezohledně? Nemyslím. Hrubě? To každopádně. Správně hrubě! Kdybychom se všichni - stejně jako on - oprostili od zbytečných citečků a blbůstek a soustředili se jen na to důležité, mohli bychom toho v životě dokázat mnohem a mnohem více. Jenže my se místo toho zabýváme blbými detaily a když to někdo nedělá, tak je bezohledný a hrubý a neempatický... Jediné, co tedy nechápu, je souhlas s vyšachováním kámoše. Byl sice otravný a přizdisráč a pořád to byl kámoš. Potěšující na konec je závěrečná scéna filmu. Myslím, že charakterizuje hodně současných uživatelů FB. Hrdina objeví profil své vysněné roštěnky a pošle jí pozvánku. Pak sedí, zírá do notebooku a mačká F5, jestli se něco děje. Jsou lidé, kteří to tak dokážou dělat hodiny...

Jsou filmy, na které se mohu dívat pořád dokola a dokola a nikdy se neomrzí. Sin city mezi ně rozhodně a po zásluze patří. Tři drsné příběhy města hříchu spojené jedním barem, nasáklé krví, násilím a zvráceností. Sqělé výkony pánů Willise, Rourka a Owena a mnoha dalších. Komixová okénka do detailů převedená na filmový pás a černobílá atmosféra rozkladu a tajemství. To je Sin city, temné a živoucí. Co se mi na tomto filmu ale líbí nejvíc, je naprostá dotaženost, proudící a stříkající jako čerstvá horká krev z otevřené tepny autorovy fantazie. Nic se neztratí v překladu. Rourke jako zabiják, jdoucí po krku vrahům své milenky, dělá svou "práci" přesně tak, jak ho to baví a hlavně jak je nutné. Dopřává svým nepřátelům přesně to, co si zaslouží a divák se chtě-nechtě musí s jeho ukrutnými činy ztotožnit a otevřít tak tmavou stránku svého srdce jako Pandořinu skříňku. Žádná pěsťovka a pistolka....pěkně pomalu a hrubě.... A mají-li být ve filmu holky a pistole, tak to musí být nahé šlapající topmodelky se samopaly. Jakkoli bohužel nevyšel původní Millerův návrh, aby všechny roštěnky byly nahoře bez, dostane divák dostatečnou dávku hormonů a představivost bývá zhusta lepší než skutečnost, i když je nahá. A Bruce Willis? To je prostě Bruce Willis. S infarktem a několika kulkami v těle rozmlátí hlavu hajzlovi jen krev stříká a svázaný, nahý a pověšený za krk nepřestává bojovat až do úplného konce, protože je to prostě fér obchod. A jestli ho má milovat nějaká oběť, tak rozhodně ta nejmladší a nejžhavější baba z celého filmu, absolutně nedostupná, ďáblova princezna seslaná na zem jako návnada pro všechny slintající ožralce a zvrhlíky všeho druhu, kterým však nosí jen smůlu a smrt... Nic nechybí, nic nepřebývá, všeho je správně. Překlad a dabing je nadmíru výtečný. Jestli doporučuji? Otazka by měla spíše znít: Haló, vy jste ho ještě neviděli? Blázni!!!!!!!!!!