FeriusParfax

Naprosto důstojné pokračování jedničky. Dvojka v ničem nezaostává, hudba stále skvělá, Depp taktéž. Pobaví i již známé duo pirátů (jeden bez oka, druhý s pleší).

Jaká nostalgie… Když si vzpomenu, jak jsem našla jako malá DVD Pirátů z Karibiku, co jsem měla dostat pod stromeček… Příběh, hudba a hlavně výkon Deppa je fantastický. Nebudu si tady ale cucat komentář až z paty. Stejně nenapíšu nic nového a objevného. Prostě je to super!

Jemným a typicky českým humorem oplývající komedie, která mě ze začátku nebavila. Na vesnické mecheche jsem nikdy nechodila, ale trio vojáků slintající nad dámami mě nutilo k trapno-humorným pocitům. Nejednou jsem tohle poněkud trapňoučké namlouvání zažila. Hloupoučká, ale hodná Andula hrála perfektně. Skvěle byl napsaný i scénář, který naprosto dokonale vystihl ženskou a mužskou povahu. „A to je dobře nebo špatně, že jsem jak ta kytara od Picassa?“ Jako kdyby snad tvůrci nakukovali do každé domácnosti. Tatínek pohodář, který má všech pět pohromadě a maminka, která všechno hrotí. Nebo typické sbírání informací, zatímco tatínek se na nic neptá… Jak je to všechno výstižné… a jak se ty kulturní domy za ta léta skoro nezměnily…

Noooo to bylo ale pošušňáníčko. Myslím, že celý potravinářský průmysl je na tom podstatně hůř, než se ukazovalo v tomto dokumentu. Celkem bych ocenila podobný dokument, ale z Evropy. Překvapilo mě, že nejednou padla z erudovaných amerických úst poznámka, že v Evropě jsme na lepší úrovni, co se potravin a zpracování týče. To mě ale stejně neukonejšilo a další den jsem nemohla ani dojíst jídlo, co jsem uvařila. Probralo se tu všechno. Od bakterií v salátech, kuřecím masíčku, arašídech až po vejce a další pochutiny. Tvůrci se rozhodně nerozpakovali a ptali se na dost palčivé a dotěrné otázky. Až jsem se musela párkrát zasmát nad stupidními odpověďmi zpracovatelů. Kteří se tedy rozhodně neštítí falšovat certifikáty, lhát, podvádět, žvatlat nesmysly a alibisticky cokoliv z jejich chování omlouvat. Velký pošmak bylo zalévání salátu vodou s kravským trusem, zpracování kuřecího masíčka a další dobroty. Věc, která se dokumentu netýkala, ale vždycky mě vytočí, je to enormní množství zbytečného plastu, které USA produkuje. Vždycky se i v obchodě v ČR pozastavím nad nakrájeným kouskem zeleniny/ovoce v plastovém obalu atd… Ale to je zase něco jiného. Dokument nás seznámí s pár příběhy rodin, které si smlsly na e coli nebo na salmonele. Nedělám si iluze a jsem přesvědčená, že je tu ukázána jen špička ledovce. Mňam a dobrou chuť, Veroniko!

To je tak oddechový pokoukání… Už jsem to viděla asi 3x a vždycky si řeknu, že bych ještě 3 hoďky klidně snesla. Z každého záběru jde cítit pohoda, svoboda a cestovatelský duch. Oblíbenci jsou Marek Slobodník, který má svobodu v krvi. Stejně tak polské duo, kdy se vždy musím smát nad ztrátou hned dvou pasů a následného pašování Radka. Kluci jsou extrémně pohodoví a z mého pohledu šlo asi o nejsympatičtější posádku. Oblast, kterou si vybrali k projetí byla zajímavá a kochala jsem se s každým záběrem. Škodolibě mě potěšila každá závada na autě. V jejich podání mě baví i opravy aut. Ani to cestování nevypadá až tak složitě a vypadá to skoro, že se není čeho bát. Jakožto velký odpůrce byrokracie bych ale asi při vyřizování víz přišla o všechny nervy. Snad se jednou zadaří a podívám se na ta krásná místa osobně.

Celou cestu hodně narušovalo spěchání k porodu a vypršení víz. Hodně to šlo na snímku poznat. Naštěstí ale slobodnou a fajn atmosféru zachraňoval oblíbenec Marek Sloboník. A měl co dělat, protože po díle Trabantem až na konec světa jsem začala zjišťovat, že mi Dan Přibáň moc nevoní. Dělá zbytečné dusno, furt mele pantem a není mi humorem vůbec blízký. Je to zkrátka takový brouk Pytlík, který všechno zná nejlíp, všude byl, všechno ví, se vším si poradí. Za Čínskými hranicemi naštěstí čekal Radek, který je absolutní pohodář, blázen a chaotik a obstarává zábavu. Destinace byly bohužel jen tak zběžně popsané a projeté. Nemůžu ale dát míň, protože se pořád jedná o pohodovou a zajímavou výpravu.

Šestý film z filmového večera mě dost zklamal. Den předtím jsem viděla skvělý navazující snímek – Omen. I přesto, že mi spoilery nevadí a jednalo se o prequel, jsem se nedokázala do filmu dostat a užít si výrobu Ďábla. Líbilo se mi vysvětlení a nápad, jak nahnat nové ovečky do stáda a pár dalších ďábelských vychytávek. Jinak to ale bylo brutálně a zbytečně zdlouhavé. Horory by asi prostě neměly mít 2 hodiny… Všechno důležité se událo v posledních 30 – 40 minutách. Nutno dodat, že posledních 30 minut se mi dost zamlouvalo. Děsivostí, rozuzlením, hereckým výkonem. Opravdu dost pasáží by se ale dalo vystřihnout, aniž by to mělo jakýkoliv dopad na děj.

Originál, na který všichni pějí ódy jsem neviděla, takže mi nikdo nemusí foukat bebíčko na srdíčku, že je něco trošku jinak než v předloze. Podle mého se jednalo o celkem vymazlený horor. Pochmurno se mi vkrádalo až pod peřinu. Malý chlapec, ač neřekl ani slovo, zahrál Satana naprosto přesvědčivě. Po skončení mě přišel strašit i do snů. Příběh byl zajímavý, poutavý, celkem promyšlený. Nebyla nouze o nějaké to úmrtí. Dost vydařený horor, který nestojí na lekačkách. Což cením, protože lekačky jsou to nejjednodušší „strašení“, které můžou tvůrci do hororů dávat.

Divím se, že mi tenhle herecky nabušený film z mého oblíbeného období dějin tak dlouho unikal. Dušek a Polívka ho celý táhli a nemohla jsem se nad Duškovým patolízalstvím přestat bavit. Překvapilo mě, kam se až film dostal. První polovina, kdy pozorujete starosti a strasti s ukrýváním Žida mě bavila o dost více. Potom už se film přehoupl do rodinného dramatu, kde chudák Dušek trošku křenil. Stále jde ale o nadprůměrné drama z období druhé světové války. Slabší 4* za atmosféru, herecké výkony a vykreslení dob minulých.

Pátý film ze šesti. Nic jsem nečekala a to nic jsem také dostala. Paradoxně mě bavila spíše první polovina filmu, kdy parta nezbedů unese malou Abigail. Nese se v humorném a pohodovém duchu s příjemným čekáním na další vývoj situace. Druhá půlka, kdy se teda situace konečně vyvine a malá Abigail začne úřadovat, je dost nudná. A závěr, který se táhne neuvěřitelně dlouho jak sopel to už totálně pohřbí. Asi hodinu jsem si nad jekem Abigail musela zacpávat uši a jen jsem si říkala, ať už drží hubu. Konec byl totální přepal a absolutně ničím nezajímavý. Navíc skončil dobře, což, jak se ví, je ten nejhorší možný konec, který může u hororů nastat. Oblíbená postava byl přihlouplý voják, který zachraňoval nudné pasáže. Horor to určitě nebyl...