Rybizek

Japonci mají hodně bizarní mentalitu, oproti nám Evropanům. Takhle brutální film a navíc ještě podle skutečné události jsem zatím neviděla. Od začátku mě to vtáhlo do děje, i když rozjezd byl kapku pomalejší. Bylo cítit, že něco (někdo) není v pořádku. Jen jsem čekala, co se z toho vyklube. A že to nakonec byla hodně BRUTÁLNÍ edukace. Za mě 87%.

Velmi znepokojivý atmosférický psycho-thriller z řad rakouské kinematografie. Přesto, že je od začátku demaskovaná pointa, tak to nemělo téměř žádný vliv na emoce, které ve mně tento film vzbuzoval a zanechal. Opravdu vynalézavá „dvojčátka“, divím se mamince, že jí „nehráblo“. A nebo „hráblo“? Každopádně to důmyslnější z dvojčat si ode mě těch 81% určitě zaslouží.

Díky nedostupnosti titulků jsem film odložila až na 41.LFŠ a vůbec nelituji. Velmi poutavý thriller, který mě držel připoutanou k sedačce. Až na některé maličkosti jsem se nenudila a s napětím čekala v jaký konec film vyústí. A že byl velmi překvapivý :), 84%.

Director´s cut Alberta Pyuna poslepovaný z oficiálního HD a VHS záznamu jeho jediné dochované pracovní verze viděné na LFŠ 2015 byl pro mě docela překvapivý zážitek. Některé scény a hlavně změny kvality obrazu působily velmi komicky. Za mě 45%.

Nebýt vizuální stránky filmu, tak půjdu s hodnocením nejspíš ještě níže než na 33%. Možná kdybych po shlédnutí filmu počkala na besedu s panem Makhmalbafem, tak mi některé pasáže objasní, ale takhle to pro mně byl docela nudný a evidentně moc nepochopený filmový zážitek.

Záleží na každém z nás, jakou pravdu si v tomto filmu najdeme, zda-li se v něm vůbec vyskytuje. Ale jak se říká: „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu.“ Takže mi na 41.LFŠ nezbylo nic jiného než si od každého z vypravěčů vzít to, co zcela subjektivně přišlo nejpravděpodobnější mně a seskládat si z toho svojí pravdu, 74%.

Obdivuji pana Miku Kaurismäkiho nejen za jeho kinematografii a velmi milé vystupování, ale hlavně za jeho velmi zvláštní tvoření filmů. Po filmové projekci Rossa nám na LFŠ 2015 objasnil některá zákoutí filmu. Nejvíce mě asi překvapilo to, že nejdříve natočili film a poté teprve vznikal scénář a nejvíce mě asi pobavila informace z jakých důvodů musel finský zpěvák Martti Syrjä opustit film dříve než tvůrci chtěli, 70%.

Nevím zda pan Svěrák s panem Uhlířem měli v plánu vytvořit něco jako moderní pohádku, ale takovýhle kýč už jsem dlouho neviděla, rozhodně ne v pohádce. Ušmudlaných 41% a to pouze za vlka, který ve mně vzbudil alespoň nějaké emoce.

Nejsem si jistá, jaká část dnešního publika by tyto reklamy ocenila, ale kdyby takové opravdu dávali mezi těmi dekadentními televizními relacemi, tak si tu televizi snad i pustím :). Za mě 90%.

Hmmm, tak takovéhle noření do sedačky jsem již dlouho nepocítila. Neuvěřitelně akční spoušť. Nenechalo mě to pořádně ani odpočinout, v některých scénách mi bylo prakticky nedýchatelně. Přesto, že sci-fi nepatří mezi mé oblíbené žánry, tak zrovna tenhle "šílenec" si ode mě těch 88% plně zaslouží.