Litsarch

Chápu, že někoho, či většinu, film zklamal. Nic extra nového nenabízí a jede víceméně podle klasické šablony. V domě rodiny začne strašit, otec nechce o jiných bytostech ani slyšet atd. atd. K tomu to ještě připomíná pár scénami Paranormal Activity a kdoví co ještě. Mě to ale do děje naprosto vtáhlo, postavy mi byly i sympatické a tak opravdu nebyl pro mě větší problém to prožívat s nimi, jelikož styl natočení a atmosféra mi prostě káply do noty a já si film jen užíval. K tomu několik psycho scén, super děsivý Šediváci a i zajímavý konec. Takže ve výsledku, proč ne? Na vrchol žánru to sice smutně kouká, ale i tak je to velmi slušný nadprůměr.

Tak jak Snyder udělal z Muže z oceli akční nářez monumentálních rozměrů, udělal Forster podle knihy Brookse z World War Z nářez zombie. Pryč jsou ty doby, kdy se oživlé mrtvoly šouraly rychlostí terénního šneka a celkově působily spíše komicky než děsivě (nehledě na oblibu herců se s nimi přetahovat). Nehledě na to, že člověk se do zombie změnil až za dlouho. Dnešní zombie jsou rychlejší skoro než Usain Bolt, při střetnutí s nimi aby si člověk skoro až neucvrnknul do gatí a mění se za pár vteřin. A hlavně. Jsou jich miliony! Tohle je nejhlavnější část filmu. Nic v něm není tak důležité, jako zombie, jejich vzhled a počet. Havarující vrtulník či letadlo dnes při 4235 tisících Kober 11 již nikoho moc nebere. Za to pohled na miliony zombie na velkém kino plátně je fascinující. Bez toho by totiž film byl vlastně o ničem, jelikož jen díky zombie jsou v něm akční, napínavé a hororové situace. Šlápnutí na sklo nic není, ale vědomí, že jeho zvuk by mohl přilákat desítky zombie, které jsou jen pár metrů ve vedlejší místonosti již krapet mění situaci. Ostatní scény jsou jen vata, někdy nudící někdy zajímavá, ale pořád jen vata. Musím ale uznat, že filmu cynický až černý humor opravdu nechybí a je velice vhodně a dobře použit. Pitta opravdu nemusím, a i když nezahrál špatně, nemohl jsem si na něj zvyknout, což je samozřejmě jen můj problém. Žasl jsem ale aspoň nad jeho regeneračními schopnostmi, kdy tržné rány mu do konce filmu zmízí a nezanechají ani jizvu. O konci filmu si myslím také cokoliv, ale nějak to prostě skončit muselo. Když neberu scény se zombie, tak film má slabých 30% a asi bych i znuděně v kině usnul. Díky ale akčním, napínavým a krásně hororovým scénám se zombie, kterých naštěstí nebylo málo, musím zvednout na 75%, protože jsem vlastně dostal to, co jsem od filmu čekal. Parádní zombie nářez, kdy nějaká ta vata je prostě nutné zlo.

Když bylo před filmem, na CSFD předpremiéře, POMem řečeno, že "Něco takového jste ještě neviděli.", klučina vedle mě povídal své milé "Heh, to uvidíme.". O pár minut později mu již oči zářily úžasem a i zbytek filmu děj sledoval až s otevřenou pusou, přítelkyni ignorujíc. Chápu ho. POMOva věta ve mě vyvolala podobné reakce, byť jsem je neměl potřebu veřejně šířit a celkově mi její spojení s filmem o Supermanovi, který pod fůrou komixových hrdinů skoro až zapadl v zapomnění, vůbec nepasovalo. Zack Snyder s týmem mi ale ukázal, jak jsem se mýlil a těch 143min které uběhly, bohužel, jako voda mi nedali možnost se nudit. Man of Steel je od začátku do konce napěchován akcí střídajících akci a i klidnější pasáže divák se zájmem hltá. Vizuální zpracování akčních scén je zde dovedeno do monstrózních rozměrů a jsou provedeny tak skvěle, až berou dech a skoro by člověk řekl, že letošního Iron Mana 3, Nevědomí, Star trek a nebo After Earth nechává Man of Steel daleko za sebou a pomyslně již zdvyhá Oscara za vizuální efekty. To vše za nádherného soundtracku Zimmera. Dějově jsem nevěděl, i přes trailery a oficiální text distributora, co od filmu mám čekat. Celé jeho pojetí a vyprávění mi ale sedlo více než dobře a díky tomu jsem se ani moc nepozastavoval nad rychlo-oholením Clarka. :)) Opravdu pro mě velké překvapení, jelikož do nynějška jsem Supermana opravdu moc nemusel, nečekal jsem od filmu toho moc a už vůbec ne to, že se budu po něm těšit na pokračování. Klobouk dolů před Zackem Snyderem za odvedenou práci a všem Muže z oceli jen a jen doporučuji!

Nelze to brát nějak extra vážně. Hansel & Gretel: Witch Hunters trpí pár nedostatky, objevují se tam mnou nenáviděné "before death" hlášky a celé to působí jako upgrade Van Helsinga. Oproti Helsingovi ale má Jeníček a Mařenka jednu velkou výhodu a tou je stopáž. Zatímco Helsing do svých 131min mohl "nasrat" dá se říci cokoli, tak Hansel & Gretel se svou příjemnou hodinkou a půl si moc vaty okolo dovolit nemůže. Ano, nějaká tam je, ale neruší a přecijen jsou klidnější scény potřeba. Upřímně jsem se dlouho odhodlával se na Hansel & Gretel kouknout, jelikož jsem měl živě v paměti trochu průser v podobě Red Riding Hood (2011) a i když Hansel & Gretel má podobnou atmosféru, tak se naštěstí jedná o třídu až dvě lepší film. Nemálo tomu napomáhá herecké obsazení. Ano, asi jako hodně lidí jsem na ně koukal ze začátku všelijak, ale není problém si na ně zvyknout (hlavně na Gemmu, že pánové?). Film má zajímavý scénář, který jsem jako pokračování klasické pohádky s radostí uvítal, a i když se někomu může zdát jako odfláknutý, tak bych to tak hrozně zas neviděl. Je maximálně tak přímočarý, jde k jasnému konci bez nějakých větších vedlejších příběhů a šlape na něj až tvrdě, nicméně ne špatně. Vizuální stránka filmu, kterou vnímám jako jedno z hlavních taháků když nepočítám že hlavním je jasně to že se jedná o Jeníčka a Mařenku, mě nadchla z dvou důvodů. Zaprvé svým zpracováním, kdy všelijaká kouzla a čáry byla zpracována velice dobře a až "reálně", což divákovi hned zajistilo větší požitek z filmu, a za druhé perfektními kostýmy. Konečně čarodejnice vypadají jako čarodejnice, kterých by se člověk dokázal opravdu bát, jelikož když by se ke mě jedna z nich blížila, tak mám asi pořádně nahnáno a počítám sekundy do smrti. Jsem velice rád, že Wirkola se s tím moc nepáral a divákům připravil i kvalitní gore podívanou, jelikož jsem se dost bál, že bude se snažit udělat film pro co nejširší spektrum diváků a kvůli nízkému ratingu filmů se bude hodně šetřit na krvavých scénách, které k příběhu s čarodějnicemi i historicky prostě patří. Jak jsem napsal na začátku. Hansel & Gretel: Witch Hunters sice má nějaké ty nedostatky a nemoce, kterými tyto velké filmy trpí, ale jinak je to velmi dobrá podívaná, která nenudí a díky svému zpracování dokáže z poloviny diváka vtáhnout do děje + některými vizuálními efekty a maskami velmi potěšit. Ten trol byl velmi dobrý. :) Pro mě 85%, což je *****.

S hezkou vzpomínkou na I Am Legend jsem čekal dobrou sci-fi podívanou s aspoň průměrným dějem a jeho zpracováním. Po přečtení obsahu jsem sice znejistil a začal se trochu bát, ale pořád jsem měl nějakou důvěru. Ta ale spadla po prvních minutách filmu. Předvídatelný děj asi každý tušil, ale že z toho udělají tak nudný "bombastický sci-fi blockbuster", který se tváří hrozně vážně a proto "vtipy" ve filmu působí ještě více trapněji, čekal asi málokdo. Nemám nic proti příběhu, kdy si otec hledá cestu k synovi, byť je to jakkoli ohrané téma, ale v tomto podání, kdy oba měli spíš problém nepřehrávat než hrát, to bylo opravdu až ubíjející. O samotné Zemi, na které ztroskotají (a nečekaně přežijí z posádky jen oni dva) se nedozvíme prakticky nic (a že by otázek bylo, když je to Země po 1000 letech). Maximálně to, že všechno na ní chce lidi zabít. Což je vlastně samo o sobě blbost, protože už XXY let tam nikdo člověka neviděl, ale co. Z toho všeho co chce lidi tak moc zabít ale vidíme jen cca 8 různých druhů živočichů. Což je podle mě dost málo vzhledem k tomu, že do toho čísla počítám mrtvou myš zabitou hadem, jednu pijavici a obludu, co si s sebou přivezli. Když neberu prvních 15 min, kde nejzajímavětší je střet s asteroidy a průlet červí dírou, tak sledujeme jen nudící 100km cestu kluka pro jejich záchranu. Nutno uznat, že vizuální stránka Země byla krásná a film měl pár skvělých momentů (ano, scéna s ptačí matkou mě opravdu dostala a byla velice hezky natočená), ale více jak cca 10min celého filmu to netrvalo. Závěrečný "hrozně vtipný" dialog mezi otcem a synem, kdy se sice půl kina chlámalo smíchy ale ostatní se opět chytali za hlavu, film už vlastně ani více pohřbít nemohl.

Pro film je prostě průser, když příběh a pointu filmu divákovi sdělí v prvních 5ti minutách filmu. Divák pak totiž dalších minut 90 jen čeká na to, jak to bude probíhat v té další rodině. Jelikož je ale děj tak přímočarý, jak je to vlastně jasné. Mohl by to napravit něco, co v prvních 5ti minutách nebylo. Něco nového. Nic takového se ovšem neděje. Mnohem lépe by tvůrci udělali, kdyby děj začínal scénou v obchoďáku a minulost otčíma by byla postupně odkrývána až v průběhu filmu. Třeba za pomocí flashbacků apod. Velice by to pomohlo na atmosféře a celkovému dojmu z filmu. Škoda. Velké plus je Penn Badgley. Ten kluk hrát umí a díky tomu se na film i příjemně kouká. I když člověk ví, či tuší, co se bude dál dít, tak i tak snímek naštěstí nenudí a na průběh se dobře kouká díky hercům a i vcelku dobré atmosféře. Konec dneska už málokoho překvapí. Jako jednohubka proč ne, ale člověk od toho čekal přecijen o dost více.

Norská pohodička. Již úvodní skvělá scéna divákovy ukazuje, co může od filmu čekat. Dost jsem ocenil příjemnou písničku při úvodních titulkách, při nichž je nám partička hezky představena. Celkově začátek je parádní a cítil jsem se jakoby rok 1974 opravdu byl. Zajímavý je scénář tohoto hixploitationu. Jedná se sice pak o klasickou náháněčku, ale udělat to tak, že místní vidláci místo zvěře loví lidi beru jako jeden z těch lepších. Díky postavám, kde vidláci vypadají jako vidláci a postavám člověk tu situaci věří děj plyne vcelku svižně. Atmosféra lesa, celková syrovou filmu a samotných mordů působí dobře. I když Rovdyr vzdává hold starším filmům moc dobře, tak má pro mě jeden velký problém. Děj je někdy až do očí bijíce natahovaný a díky tomu postavy jednají někdy na poklepání si na čelo. Hrdinka po jaké době konečně utočníka napadne a bodne ho. Místo ale toho, aby ho už dodělala, tak uteče a on jí začne honit znovu další minuty. Dal by se z toho udělat moc dobrý hodinový snímek, bez všech těhle blbostí. Škoda. Naštěstí to trochu vynahrazuje skvělá past ke konci. :) Rovdyr ve svém žánru určitě není špatný film, na to má své kvality. Na druhou stranu ale také není ničím, co by člověku nějak utkvělo v paměti nebo se na to chtěl kouknout znovu.

Snímek je v hodně klidnějším tempu, což může hodně lidí odradit. Masky také nejsou úplně dokonalé. A ruční kamera skoro vůbec jako ruční kamera nepůsobí. A přeci mě až místy mrazilo. Snímek diváka nemilosrdně hodí doprostřed děje. Žádné vysvětlování jak vše začalo, žádné kecy kolem. Televizní vysílání na začátku filmu mluví za vše. Při pohledu na skupinku lidiček, snažící se natočit horůrek s hrůzostrašnou mumií má divák na tváři úsměv, ale hned za chvilku se děj rozjede. Diary of the Dead je dost syrový horor, který se ani nějak nesnaží diváka vyděsit, což je možná dobře. Mrazivé prostředí nemocnice nebo scéna v domu jedné postavy ukazují, jak až nelítostný Deník mrtvých k postavám je. Člověka dost nakrkne i ten blb s kamerou, který místo toho, aby kamarádům pomohl, raději točí jak před zombie utíkají a brání se. To je pro mě snad i horší, než kdyby zahodil kameru a zombie sejmul. Konec filmu jen celou syrovost Deníku mrtvých podtrhuje. Snímek není akční nebo hororový jako jeho kolegové [Rec], Dawn of the Dead a další, což hodně lidem může vadit a až je to nudit, chápu. Diary of the Dead má ale kvality někde jinde a ty má na jedničku.

Čekal jsem, asi jako většina, něco jiného. Nakonec ale z toho bylo hezké, až psychologické, dramatické roadmovie. Jen ten horor zůstal kdesi v dáli. I když je film dobrý, člověk se nenudí a má v sobě jistou myšlenku, tak je vcelku pořád ve stejné rovině. Výrazně atmosféra negraduje a když jde příběh trochu více do hloubky, tak je to utnuto. Nemohu ale upřít dobré fungování postav a postupný vývoj mezi nimi během jejich putování za mořem. To bylo na filmu to hlavní a podle mě vůbec ne špatně zpracované, naopak. Nedostatkem dobrých scén film také netrpí a konec byl skoro až poetický. Carriers nicméně mohli býti někde daleko výše, kdyby se vydal jednou nebo druhou cestou a nezůstal ve prostřed nich, jakoby chtěl tím uspokojit co nejširší publikum.

Hezká napínavá, dramatická atmosféra. Moc dobrý výběr hlavních rolí. Rachel Nichols je sympatická a Wes Bentley zahraje svou roli na jedničku. Správný osamocený psychopat. Fakt dobrá postava ten Thomas. Scénář vcelku i mrazivě reálný, uvěřitelný, ale hrozně, hrooozně, natahovaný. Do poloviny film skvěle utíká, je pořád se na co dívat, dějí se nové a nové věci. Druhá polovina, 40 min, je jen a jen naháněčka. Uteče mu, najde jí, uteče mu, najde jí atd. A to fakt hrozně po 20ti minutách začne nudit. Nemohu upřít moc dobrou scénu ve výtahu, ale jedna vyčnívající scéna za 40min je prostě málo. Max ještě Elvis Presley pobavil. Jako jednohudba ale P2 funguje i dobře.