Stepca

Jeden z prvních zlatých slasherů, který i po čtyřiceti letech dokázal nezestárnout. Michael Myers je zarytou ikonickou postavou hororů a pop kultury a to ať svým vzhledem nebo jeho chováním či stylem vraždění. Michaelovo zrození je dočinění prvního Halloweenu a partě mladých filmařů, kteří měli skvělý nápad a i z mála dokázali vytěžit maximum. I přes svůj malý rozpočet jsou herecké výkony a vizuál na vysoké úrovni, rozhodně se nejedná o žádný béčkový horor. Hustá atmosféra je budována skrze notorickou hudbu (znělku) dále také naopak věčným tichem, tmavým obrazem a pomalou graduací skrze stalking hlavní postavy. Námět je hodně jednoduchý, ale přitom tak zábavný a řekl bych, že i dosti reálný. John Carpenter ukazuje dalším drahokamem, že horor nemusí být jen bezmyšlenkový cash-grab na hloupých teenagerech. 90%

Opravdu nevím, čím chtěl Ritchie tímto snímkem docílit, protože takto odfláknutá akčňárna může pouze vrhat stín na jeho dosavadní tvorbu. Pokud by se někdo poprvé setkal s Ritchieho filmy touto plytkou ohavností, tak bych se nedivil, kdyby od něj nechtěl vidět už nic jiného. Možná až na zajímavě vypečené režírovaní tu nenajdete nic alespoň trochu blízko průměru. Scénář byl snad vymyšlen umělou inteligencí nebo při totálním výpadku kreativity. To platí nejen pro rádoby vtipné meta dialogy, ale i nejvíce generickou zápletku v podobě záchrany světa před zlou organizací. Ne že by tam byla přinejmenším nějaká trochu zajímavá postava, ale minimálně půlka z nich by tam ani nemusela být. Film nedokáže se svým chabým scénářem vyvolat v divákovi nějakou sympatii k hlavním postavám a argumentoval bych, že nedokáže vyvolat ani jiné pozitivní emoce. Možná jen údiv, jak tak dobrý filmař může stvořit tuto nezáživnou béčkovou obludnost. 30%

Jednoduše by se to dalo shrnout jako úkaz bravurně natočeného béčkového příběhu o pomstě, který funguje a překvapí. I zde se neobejdeme bez Fincherovo žlutomodré palety s hravou kamerou a chytře využitými zvuky. Dále tu máme silné zaměření na sebemenší detaily, které skvěle sedí do pomalého vývoje scén, při kterých buď hlavní hrdina čeká nebo se připravuje na zabití další oběti. Tyto "čekací / přípravný" scény jsou většinovou částí filmu, vaši pozornost při nich drží zajímavé vnitřní monology, které jsou jedinou možností, jak se seznámit s hlavní postavou. Nevím, jak to bylo v komiksové předloze ale konec byl docela slabý a nedával moc smysl vůči dosavadnímu chování zabijáka. I přes to se jedná o skvělý zážitek, který neortodoxně ukazuje práci nájemných vrahů se silně osobitým stylem, který je vybudován v prvních 20 minutách a který zůstává stále přitažlivým až do úplného konce. 80%

Tento rok už druhé historické drama, které ukazuje, že tradiční filmařina a dlouholetí veteráni ještě nevymizeli. Jak už je známo, tak i tady si Scorsese z hlediska režie opravdu vyhrál. To lze vidět od zajímavé kamery až po dobový vizuál za pomocí kulis, kostýmů a mluvy. Mezi hlavní herce si opět vybral úžasného DiCapria v roli bezpáteřního hlupáka a legendárního De Nira. Oba herci ukazují excelentní výkony, a i když jsou na plátně nejvíce a jejich postavám rozhodně fandit nebudete, tak jejich přítomnost rozhodně neomrzí. Lily Gladstone v roli manželky hlavní postavy je také skvělá, ale rozhodně by mohla mít větší prostor s dialogy, protože když už nějaký měla, tak se skládal ze spíše krátkých a jednoduchých vět. Je to škoda, protože u silně emocionálních scén šlo vidět, že hrát umí. Z hlediska děje se jedná o komorný a na koukání jednoduchý příběh se silnými tématy korupce, moci a toho kam až může člověk pro peníze zajít. Když to poté spojíte se skoro tří a půl hodinovou stopáží a pomalejším tempem (hlavně 2. třetina), tak by to nemuselo být pro většinu lidí lehce stravitelné. Tempo je sice pomalejší, ale to nebrání tomu, aby se tu a tam neobjevovaly dosti krvavé a morbidní scény, při kterých nemálo lidí v kině odvracelo zrak. Nakonec bych řekl, že se nejedná o žádný epický film s tunou akce a dlouhá délka je lehce vyčerpávající, ale jako kompenzaci tu máte kvalitní filmařinu s hereckými kapacitami a zajímavý příběh, kde nemáte žádného hrdinu, kterému byste přáli něco dobrého. 90%

Na první režisérský počin to není vůbec špatné, ale zase ani nic extra. Ponurá kriminálka, která spoléhá na tajemnou vraždu a z části zvláštním detektivovi. Tento žánr mám velmi rád a myslím si, že se s ním dá velmi vyhrát. U tohoto snímku jsem se vcelku nudil, a to hlavně kvůli lacině vybudované zápletce. Právě ta byla krásnou ukázkou klišé a scénáristickým zklamáním. Důležitou částí tohoto žánru jsou postavy, které nás mají provázet celým vyšetřováním. Hlavní postava ztvárněna Del Torem byla celkem fajn, ale žádná jiná bohužel nestojí ani za zmínku. Z traileru to vypadalo, že by mě to mohlo bavit. Nicméně s mým očekáváním jsem lehce zklamán, ale aspoň se stále jedná o hezky natočený film s kvalitním hercem. Nic víc bych už o této fádní, lehce nadprůměrné jednohubce nebyl schopen říct.

V této době asi nejlepší akční série filmových blockbusterů a tento snímek to jen dokazuje. Ani poslední přírůstek další záchranné mise světa s agentem Ethenem Huntem a jeho týmem nijak neubírá na kvalitě a stále dokáže zaujmout originálními scénami a nápady z pera McQuarrieho. Od Toma je tu vše, co od něj očekáváme: skákání s padákem, běhání, padání, lezení a mnoho dalších kaskadérských kousků, za které by ve svém věku měl dostat veliké uznání. Ostatní herci ho skvěle doplňují a nová příchozí postava zlodějky se bez problémů začleňuje díky dobré chemii s ostatními postavami a dále se dostává do popředí svým charismatem a zajímavým charakterem. Hlavní záporák v podobě AI je zajímavé okořenění do děje, ale zato lidský poskoci už takový terno nejsou a v příštím díle by mohli dostat větší vývoj jejich osobnosti a příběhu. Atmosféra je oproti předešlým dílům pochmurnější a možná i proto je tenhle díl asi nejvíc odlišný od svých předchůdců. Celkově se jedná o stále dobrou podívanou, s kterou nic nezkazíte. Jsem rád, že si tato série stále udržuje laťku dost vysoko a s dobře vybudovaným koncem první části se snad každý musí těšit na pokračování.

Konečně jsme se dočkali povídkového snímku od Wes Andersona, sice není bez problémů, ale fanouškům režisérova stylu by měl bohatě stačit. Je tu vše, co můžete od Wese očekávat: ikonický divadelní vizuál s výraznými barvami, kvalitní herecká paleta, suchý humor s potlačenými emocemi a samozřejmě nesmí chybět i vypravěč. S tímto vším se zdá povídkový formát skvělá volba a z velké části tomu tak opravdu je, ale furt se nemůžu zbavit lehkého pocitu neuspokojení. Možná to je díky malému prostoru samotných povídek, ve kterých se přitom nachází tuny informací nebo možná pomalému tempu, které nefunguje tak dobře jako Andersonovo bláznivé a akční scény. Celkově se stále jedná o solidní snímek, který může být obtížnější na sledování. A podle mého názoru to je i jeden ze slabších režisérovo počinů.

Mezi filmaři známé bratrské duo Coenů přišlo opět s dobře odvedenou prací, která se značně liší od jejich předchozích snímků např. formátem a tónem, ale přesto si stále ponechává jejich silný scénář. V průběhu filmu vidíme 6 na sobě nezávislých příběhů, které se ale společně nacházejí v době amerického westernu. Každý příběh má jiné téma, motivy, náladu a hlavně žánr, takže po shlédnutí přiměřené stopáže 2 hodin jste vlastně viděli nejen western ale i muzikál, komedii, drama a kousek romantiky. Povídky jsou vždy jiné ale nesou spolu pomalé tempo s finálním zvratem a některé si půjčují témata, která poté prozkoumávají z jiné strany. Coenovi si lehce šlápli ze své zóny a nadělili nám opravdu zajímavý kousek, který se mnoha lidem nemusí líbit, ale dobře odvedená filmařská práce nejde zapřít. Nakonec bych dodal, že jsem za tyto mainstream odbočující filmy rád, protože v dnešní době je zkusí udělat jen málokdo. A zrovna když do toho jde někdo zkušený a nadaný jako třeba bratři Coenové, tak se z toho může vyklubat i slušná podívaná.

Není divu, že se tento snímek vyskytuje tak vysoko v mnoha filmových žebříčcích, a to i s faktem, že už tu je s námi přes půlku století. Dvanáct odlišných mužů rozhodují jako porota u amerického soudu o životě chlapce, který měl údajně zavraždit vlastního otce. Ničím jiným není potřeba tento film popsat, protože v ohledu příběhu v něm není nic jiného, ale v tom je právě ta krása. Tuto jednoduchost povznáší herecké výkony všech aktérů a úžasně napsaný scénář, který je ve všech ohledech prostě geniální. Ať už se jedná o postavy, které jsou snadně rozlišitelné podle různých názorů, postojů, vlastností a chytře odlišném vzhledu, nebo o dynamické kameře, která vás udržuje ve střehu i ve statickém prostředí jedné místnosti. Všechny dílky do sebe skvěle zapadají a společně přinášejí hlavní téma filmu a to, že nás soudí jen lidi a ti dělají kvůli svým emocím chyby. Já stoprocentně udělal chybu, že jsem si tento snímek nepustil mnohem dřív.

Skončilo to dřív něž to vůbec začalo a možná to tak je i dobře. Vůbec nevím, co chtěli tvůrci vlastně vytvořit. Největší snaha byla nejspíš o akční gore komedii a proto nechápu, proč se do toho snažili přimíchat drama a horor prvky, které v tomto prostředí a kvalitě nemůžou nikdy fungovat? Tomu nepomáhají ani postavy, které jsou až na výjimku Drákuly a Renfielda ve všech ohledech nezajímavé, zbytečné a herecky odfláknuté. Mezi hlavní taháky filmu patří neoriginalita a lenost, která se line celým scénářem. Na oba Nicky je aspoň zábava koukat, ale kvůli ničemu jinému bych si tento snímek nepouštěl a pokud nechcete vidět další odbytý rádoby komediální film, tak vám Renfield opravdu nedoporučuji.