Maxtrix

Na miliontý pokus bych neodhadl pocit, který ve mně čtvrté pokračování Příběhu hraček zanechá. Už jen to, že sérii nějak nemusím (krom 3 jsem jako dítě neviděl jiný díl), hodnocení je pro film tohoto typu průměrné a samotný začátek filmu, šel přesně podle linie očekávání, kterou jsem namaloval už v roce 2019, kdy film vyšel a já se rozhodl, že ho vidět nepotřebuji. (Kvůli nostalgii jsem se k trojce nedávno vrátil a rozhodl jsem si pustit celou sérii.) Film se vyvíjel a já oceňoval výkony dabérů, fajn hudbu, ale tak nějak jsem počítal s tím, že se děj bude vyvíjet jak jsem čekal,  já na tomhle filmu vyvěsím 4 hvězdy, a pak půjdu spát. To se nestalo. Konec filmu otočil vše naruby a já měl co dělat, abych nezačal slzet. Posledních 10 minut bych zařadil mezi nejsrdečnější okamžiky, které jsem kdy měl na plátně možnost zhlédnout. Čtvrtý film sice nemá brilantního padoucha a ve srovnání s trojkou zaostává, ale podařilo se mu hnout s mým vnitřním dítětem a za to mu uděluji plný počet.

Co člověk udělá pro lásku? Pro šílenou, tvrdohlavou, naivní, dětskou a skutečnou lásku? To vysvětlí nadlidský herecký výkon Emily Watsonové a její nezlomná víra páchat dobro. Pomaloučký děj nabírá na síle s každou částí, ohraničenou topovými rockovými skladbami. Nakonec se jedná o silný zážitek, který se nebojí realisticky ukazovat jinde nepoznamená témata, jako první sex. Realismus je zpevněn o dynamickou kameru, díky které můžeme přímo sledovat emoce postav. Přes tohle všechno mi něco chybělo k dokonalému zážitku, ale metaforický přesah mě donutil přihrát 5 hvězd.

Film vzbuzující hrdost v každém Čechovi, který dával pozor při hodinách češtiny. Komorní, ale senzační je všechno od herců přes hudbu a kameru až po děj. Na výtku mnoha - absence konfliktu postavy - argumentuji přítomností konfliktu jedince proti něčemu většímu, což je přesně to, o co často v Čapkových dílech šlo. Navíc to nahrává na krátkou a přímočarou zápletku, kterou lze sfouknout za pauzu po obídku nebo 2 školní hodiny.