SaxGuy

Good, takže si negativa odbudu hned na začátku, protože to je něco, co je prostě už pravidlem u novějších řad. Jeffovo čím dál větší moderovací vstupy, kdysi očividně myslí, že každou otázkou, každou pronesenou větu vytváří nezapomenutelné příběhy trosečníků a odhaluje šokující informace. Soutěže - pořád platí, že to vypadá strašně uměle a nemá to absolutně žádnou živelnost a sorry, ale že víc než půlka individuálních výzev o imunitu je založena na balancování něčeho, a tak vidíme furt to samé, je taky dost k smíchu. Edit - tady si postěžuju hlavně na střih po v posledních dílech, kdy po posledních kmenovkách automaticky následuje skipp k výzvě o imunitu, kdy nemáme šanci vidět žádnou dohru hlasování. A co mi taky dost vadí je to, kolik toho víme před kmenové radě. Tvůrci jsou očividně unešení představou, že před kmenovou radou vlastně nevíme, kdo bude vyřazen, ale že nám neukážou, na čem se třeba ta či ta aliance dohodla, je prostě fail. A sorry, ale vzhledem k (pro mé potěšení) nízké šeptandě na kmenovkách fakt nevěřím, že se všechno domlouval až těsně před hlasováním. Poslední negativum - výhody ve hře. Což o to, Ghost Island sám o sobě není za mně vůbec špatný nápad a dalo by se s tím dobře pracovat. Třeba, že by to fungovalo jako Exile island (a prostě by tam člověk mohl najít symbol z minulých řad atd. - tohle je jenom první věc, co mně napadlo:)). Ale jako je absolutně nefér, aby úspěšnost tvoje navštívení GI záviselo prostě na štěstí. Symboly prostě vždycky byly speciální tím, že nebyly ve hře moc často, mohly jí dost zamíchat a bylo hlavně kurde těžké je najít. Tady má ale pomalu každý průměrný hráč v kapse pomalu dva symboly, pět výhody a extra hlas k tomu. Tohle prostě a jednoduše povede k situacím, jaká se stala Cirie GC (mimochodem to jak se i tady tvůrci snaží pořád proklamovat jak to byla nejvíc "iconic" řada je hodně úsměvné. No nic tohle už nikdo nepřečte, takže pojďme k samotné řadě. Tahle série mě totiž jinak velmi bavila. Což je prostě způsobené dvěma hráči, kteří tady předvedli možná největší herní dominanci dvou spojenců v historii (jasně, Rob a Amber, ale ta byla víc coattail). Co mě ale i tak nakonec dost překvapuje je vítěz. Wendell si určitě zasloužil dostat hlasy od poroty, protože předvedl hodně kvalitní hru po všech stránkách, ale lepší než Domenick prostě nebyl. A důvod, proč mě výsledek tak moc udivuje je to, že to vlastně uznala i sama porota. Myslel jsem si, že Wendell bude silnější v sociální hře, ale co potvrdila porota, tak očividně i v tom byl Dom lepší. Dom vyhrál tři individuální imunity, Wendell dvě. Dom stál opravdu za většinou vyřazení téhle hry. Jedinou chybu, kterou Dom udělal bylo akorát občas to, jak se obhajoval na kmenovce. Měl se víc starat o svoji hru a míň rýpat do Wendella. Když se ukázalo, že o vítězi rozhodne Laurel muselo být už i Domenickovi jasné, že to nevyhraje. Jo, tahle řada stojí a padá jednoduše na dvou hlavních aktérech. TOP MOMENTY - Domův blaf se symbolem na nejlepší kmenovce řady. O vítězi musí poprvé vůbec rozhodnout třetí finalista. ZAJÍMAVÍ HRÁČI: Domenick - Objektivně nejlepší hráč série, většinu jeho hry už jsem rozebral výše. Jinak ze začátku jsem si říkal, že to bude takový Tony Vlachos Ghost Islandu, ale to provejil, až o dost později. Od chyby s vyloučením Morgan v podstatě pořád u moci. Kellyn - měla potenciál na zajímavou hráčku, pokazila si to nepovedenou snahou o rozbití hlavní aliance. Chris - zazdila ho úplně jeho chování na konci. Wendell měl pravdu, co se týče sociální hry, nevěděl co dělal. Donathan - takový kříženec Cochrana a chaos Kass. Bohužel ke konci si svoji hru až nesmyslně kazil sám. VÍTĚZ: WENDELL HOLLAND - po všechn stránkách kvalitní hra, nejlepší hráč ale opravdu nebyl.

Skvělý nápad souboje fanoušků kdo přežije s jejich největšími favority, který se dočkal ještě dokonalejšího průběhu. Především proto, že se vrací opravdu oblíbení hráči z minulých řad, kteří buď dostávají svému renomé nebo velmi pozitivně překvapují. Dočkali jsme jsme se mnoha nezapomenutelných momentů a blindsidů a hlavně jedné z nejproslulejších aliancí v historii hry "černých vdov" v čele s prohnanou manipulativní Parvati. To, jak vykoply postupně všechny muže ze hry (některých z nich dokonce s idolem v kapse) bylo ohromující. Na závěr zbývá jenom dodat:   And...I wanna give my immunity to Natalie. TOP HRÁČI: Amanda - po Číně potvrdila, že je opravdu hodně kvalitní hráčka, bohužel prokázala, že není schopná být tou hlavní hvězdou a naplno zazářit. Tady ji ve finále přejely jak Parvati, tak i Cirie. Cirie - hrála o dost nenápadnější hru než Parvati, ale o to působivější. A i když byla Parvati nakonec ještě o chlup lepší, tak ukázala, že je kurde dobrá a svojí manipulací a taháním za nitky se podílela na většina podrazů řady. Natalie - co se strategické hry týče, nejlepší z fanoušků. Spolu s Alexis tvořily super protiváhu favoritek v black widow brigade a absolutně nechápu, že s narůstající frekvencí navrátilců se nikdy nevrátila. ZKLAMÁNÍ: Ozzy - survivorský king of the challenges tady začal projevovat naplno svoji nemoc "extrémnědementnínafoukanosti" Jonathan - můj oblíbenec, škoda toho zranění. Po swapu kmenů byl v docela dobré pozici. Johnny Fairplay - jeho blbost, že ve svojí situaci do toho šel. Zjistit po dvou dnech, že to bylo stupidní rozhodnutí a nechat se vyhodit je trapné, Jeffovo následné odmítání jeho návratu (je to pořád kurde legendární hráč) ale ukazuje zase na jeho egomaniactví. VÍTĚZ - PARVATI SHALLOW - Ohromující hra. Skvělá přizpůsobivost (přetáhnutí Natalie a Alexis při swapu)a  skvělé načasování podrazů (Ozzy), kdy ze všech ještě k tomu dokázala udělat ukázkové idioty (Jason) a podmanivá osobnost. Jojo, proti někomu takovému se musí hrát fakt ohromně těžce.

Je fascinující, jak Hitchcock dokáže z naprosto jednoduché zápletky vytvořit tak vtahující záležitost. Divák se s použitím jediné místnosti a záběrů do interiérů sousedních domácností stává naprostou součástí děje a snaží se vyřešit záhadu "podezřelého souseda" spolu s hlavními postavami. Po tomhle už se nikdy na svoje sousedy nebudete dívat stejně! Tleskám jak skvělou práci dokáže člověk provést i s konceptem, který by jinému přišel "nudný" a "banální", když kurde fakt umí. Nádhera.

Cookovy ostrovy jsou přesně tou sérií, kterou někomu ukážete, když chcete, aby pochopil, co znamená fenomén jménem Survivor. Tahle řada nabízí naprosto všechno: původní survivor feel v podobě přežívání na ostrově, skvělá pre-merge fáze a nejlepší vítězné tažení jednoho kmene v dějinách soutěže. A hlavně tady poprvé hrálo hned několik legendárních hráčů, především matematicky přesný stratég Yul a největší challenge beast v historii hry Ozzy. Nejlepší série ever.

Nevím no. Tarantino čím dál tím víc začíná stavět filmy na dialozích a příběh a jeho budování už zase kvůli tomu jdou do pozadí. Což o to, dialogy jsou pořád top a herci film strašně táhnou, hlavně tradičně výborný Christoph Waltz a DiCaprio, jehož padouch dokázal dokonce nahnat fakt respekt. Je tu už ale vidět Tarantinovská "nemoc" ustavičného kecání. Od příchodu do Candylandu film neskutečně šlape, ale celá část do té doby je dost vlažná a finále je pak zase až zbytečně prodlužované a divák už pak vyloženě ztrácí pozornost. Drží to pohromadě určitě víc než Hanební pancharti, ale opravdu úplně nevím, co na tom lidi vidí. 7,5/10.

Znovu thriller, tentokrát však s docela jiným přístupem než třeba v Sedm. Místo stále se stupňujícího napětí tu dostáváme mnohem pomaleji se odvíjející pátrání po sériovém vrahovi. Zodiac tu vlastně nemá žádný konkrétní charakter, ale to proto, že příběh je hlavně o trojici postav (Gyllenhaal, Ruffalo, Downey Jr), kterým případ vzal roky jejich života, a skrze jejichž perspektivu je na pátrání nahlíženo. Zase mě tu chytila skvělá, místy až skoro utahaná fincherovská atmosféra a pořád rostoucí beznaděj postav, kdy se vraha stále nedaří dopadnout. Skvělý detektivní thriller.

A co jako, že tam je milion postav a dramaturgicky to není na úrovni temného rytíře? Pořád je to extrémně skvěle odvedený film a v podstatě dokonalé završení trilogie. Smrt jako třetí téma. Bruce Wayne se musí sebrat a najít v sobě ještě jednou sílu, aby prokázal Gothamu naposledy službu, kterou si nikdy nezasloužil. Negativa: Catwoman, zvrat s Mirandou+ na konci lehká ztráta aury Banea. Pozitiva: Blake, návrat temného rytíře, všechno ostatní a unikátní záporák, který zase jednou Gothamem pořádně otřásl v základech. A na konec i emotivní finále. Výsledek: jo, byl jsem po skončení fakt odpálen.   // "Theatricality and deception are powerful agents to the uninitiated.........But we are initiated, aren’t we, Bruce?

Zrození temného rytíře. Komiksově nejvěrnější díl trilogie, z mého pohledu ale i nejslabší a i na spodku Nolanovy kinematografie. Film je podle svého témtu STRACHU strukturovaný do čtyř, což je však kromě brilantního úvodu také největší slabina díla. Záporáci jsou (i v porovnání s těmi z dalších filmů série) nevýrazní a celkově nemají jednotlivé příběhové části prostor dostatečně dýchat, neboť se musíme přesunout zase k další formě zobrazeného strachu. Pořád tam je ale ta svělá první třetina s prolínanými časovými rovinami, Bale s Cainem to neuvěřitelně táhnou, i díky skvělým dialozím, který jim sypou Nolan s Goyerem a Gotham dýchá atmosférou. V následujících dvou pokračováních to celé ale šlapalo ještě výrazně líp.

Why so serious? Řád vs šílenství a chaos ve strhujícím zápase o duši Gothamu. Nejlepší film Christophera Nolana a jeden z nejlepších filmů všech dob. // "You see, madness, as you know, is like gravity. All it takes is a little push!"

Někdy se stane, že je něco víc než pouhý film. Tohle hudební drama se mě dotklo tak, jako nic jiného. Ten pocit, když se dílo strefí přímo do vašeho nitra a ukáže něco, co jste sami zažili. Něco k čemu máte kurde hodně blízko. A ne, můj učitel po mně v hudebce fakt neházel židle. Šílený Miles Teller a ještě šílenější + sadistický J.K. Simmons v Chazellově unikátním podání. Celé to je vlastně takové jedno velké bubenické sólo, kdy začínáte na 55 BPM a postupně přidáváte až do finále, po jehož konci na sebe jenom mlčky kouknete s širokým úsměvem značícím a touhou nechat se ještě unášet jeho doznívajícími údery. Objektivně skvělý film (mimochodem perfektní střih) a subjektivně mnohorozměrná sonda do duše a jeden z nejoblíbenějších filmů vůbec.  // "I was there to push people beyond what's expected of them. I believe that's an absolute necessity......but is there a line?"