slunicko2

O životě nesentimentálně. 1) Chytré dialogy jsou největší devízou snímku 32letého scenáristy a režiséra Jonathana Levinea. 2) Svět plný bláznů reprezentuje charismatický 65letý Ben Kingsley (psychiatr) a 22letý Josh Peck ve svém štíhlejším období (Luke).

Této socialistické pohádce chybí postavy hodné uvěření, děj hodný záznamu a jakýkoli jiný než historický důvod ke sledování. 1) Film je vpravdě příšerný. Ale z jakéhosi zvrhlého masochistického důvodu jsem vydržel až do konce. Nechcete se uklidnit hrou v dámu? 2) Nejvíce mě dostalo, jak moudrému otcovskému kapitánovi chodí dopisy vděčných propuštěných. 3) Pěkně si zahrál 24letý Jiří Lábus (spoluvězeň Jan Tomáš). 4) A na závěr to nejlepší. Na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastianu v roce 1975 byl snímek nominován na Zlatou záchodovou mušli pro nejlepší film. To mě fakt podrž!

Navzdory hereckému obsazení je to takové...umolousané. A to nemluvím o historických...jak to nazvat...nepřesnostech v detailech a zejména v celkovém vyznění filmu.

Možná trochu lyrické, určitě však příšerně nudné.

Suchopárné, šablonovité, dosti nudné. 1) Překvapilo mě množství účinkujících. Z filmu jsem měl pocit komorního snímku a přitom titulky uvádějí přes 200 herců. 2) Laaksonenovy kresby byly a jsou velice oblíbené a staly se předlohou mnoha porno filmům. Dodnes patří k vysoce ceněným erotickým materiálům. Hlavní přínos dějinám emancipace homosexuálů (o revoluci bych v této souvislosti fakt nemluvil) je v tom, že Tom of Finland vlastně poprvé prezentoval gaye jako macho typy a nikoli zženštilé růžovoučké vykroucenky. Film ovšem není žádné porno, netěšte se. Ty nejzajímavější detaily jeho prací neuvidíte. 3) Snímku tedy chybí vlastně vše, co kdo může očekávat: nedozvíme se o gayovské emancipaci nic jiného, než že začala. Přitažlivých herců bylo pomálu, erotika žádná. Komu se zachce dramatického příběhu, lásky, boje o uznání, ten má rovněž smůlu. 4) Jednu hvězdičku dávám za to, že snímek vůbec vznikl, a ještě jednu přihodím ze stavovské sounáležitosti.

Stevensonova novela The Wrecker z roku 1892 po bulharsku pro dívky z nedělní školy. 1) Za zmínku stojí 28letý herecky nevýrazný David Vejražka (Franz) v neustále nažehlených kalhotách, 33letý Jan Piechcinski (Helmut Schumann) a 35letý Javor Milušev (Iannis, Řek na lodi). 2) Bulharské reálie sice moc jižní Pacifik nepřipomínají (není to Nesebr?), ale tehdy nám to zase tak moc nevadilo. Na očividně skromný rozpočet docela slušný počin.

Lehce úsměvná krimi komedie. Dokonce i 36letý Owen Wilson (na rozdíl od pozdějších let) tu vypadá sympaticky.

Lehce úsměvné, těžce odbyté. Laciná publicistická slátanina láká na atraktivní téma, nicméně jde příliš po povrchu. Díly působí, jako by je zpracoval tým Blesku. Navíc asi půlku času zabral vždy úvod do situace pro nevzdělané, a tak nakonec se tématu věnovalo asi jen pět minut.

Holt kult. 1) Nepochopitelně slavný film mi dnes připadá jako vyčpělá antiestablishmentová sračka. 2) Ale krajina je pořád pěkná, hudba ještě lepší a překvapivý konec filmovému sdělení nasadil korunu. 3) Takže nakonec to hodí tři hvězdičky.

Zajímavé je srovnání poměrů tehdy a dnes. 1) Jinak jen samá obvyklá klišé bez špetky novátorství. 2) Inu, doby, kdy jsem jásal, že někdo o nás natočí film, jsou pryč. 2) Výstižný koment: zolo***.