topi

Můžu se tisíckrát opakovat a trvám na tom, že v tomto seriálu se sešla naprostá herecká elita. Neskutečně emotivní scéna, když Štrosmajer natankuje Bauerovi, ten pohled Kopeckému do tváře je fakt síla. Druhý stěžejní moment je rozmluva primáře Sovy s doktorkou Čeňkovou o tom, že se v ní mýlil. Nebo rozhovor Štrosmajera se sestrou Huňkovou, zda její nastávající bude moci mít děti. Scénář a režie je prostě taky extra třída.

Skvěle kombinovaný humor s temnou kriminální atmosférou. Tenhle díl mě vždycky fascinoval chvílemi až hororovou hudbou Karla Svobody. Brutální vraždy malých dětí se kameře vyhnuly, zato nám Antonín Moskalyk servíruje docela solidní gore scénu podřezaných a chroptících ovcí. Skok Josefa Vinkláře do řeky a jeho vynoření se za pachatelem bylo víceméně groteskní, ale i tak působivé. Krev patří mezi desítku nejlepších epizod tohoto seriálu. Přese všechny klady si nezvyknu na předabování německých herců, v tomto případě Olivera Stritzela za Jiřího Svobodu.

Ať žije apríl, ha ha. Klasická socialistická blbinka, hodna bakalářského příběhu, jenže je podstatně delší a těch "humorných" situací je až přehršle moc. U těchto typů televizních komedií vyloženě trpím.

Jeden z mých nejoblíbenějších dílů, ne-li nejoblíbenější a nejlepší. Herecký koncert Hany Maciuchové a Petra Čepka. Bróďa, Sklenčka, Munzar, Novotný, Vala, Zawadská, Kodet, Vlach, Vaculík, Richter, taktéž bezchybní. Je sakra poznat, když je díl obsazen pouze českými aktéry a neruší tak předabování německých herců, právě těmi našimi. Budování atmosféry, skvělé vyprávění, napínavá dramaturgie a rozuzlení, tady úplně poznávám Moskalykův styl a um. K tomu výborná hudba Karla Svobody a já nemám, co víc dodat. Perfektní!

Mega osobnost Miloše Formana bych mohl poslouchat celé hodiny, celé dny. Neskutečně silné osudy a srdce na pravém místě. Dokument je výborně sestříhaný, doplněný záběry z natáčení jeho filmů jak u nás, tak v Americe, spoustou archivních záběrů z Formanových soukromých videí a obsahově nabitý informacemi, které leckrát už zazněly jinde, ale o to tady nejde. Jako ukázka charakteru Miloše Formana je to skvěle odvedená práce. Pár jeho vzpomínek v dokumentu namluvil Milošův syn Petr.

Něco tak strašlivě naivního a hloupýho jsem dlouho neviděl. Magor, kterej ženským po ksichtě kreslí břitvou je jasnej od prvního okamžiku, to samý vrah, co se na něm přiživuje. Policajti v čele s kapitánkou Hroncovou (Sylvia Turbová) jsou úplní idioti, ke konci jim na pomoc přispěchá major Jakubec (Ladislav Chudík) a logika se nadobro mění v demenci. Dialogy jsou fakt naprostej nářez, jako parodie na zahraniční kriminálky by to asi fungovalo, ale já se obávám, že tohle bylo myšleno vážně. Vrcholem byl útěk vraha, když se chtěl dostat přes hranice. Ani ta Janička Švandová neodhalila své vnady, jak je u ní skoro v každém filmu zvykem. Andrej Lettrich asi moc italských giall nenakoukal.

Díl nabitý emocemi v takovém spádu za sebou, že mi padá brada dolů. Všechno je samozřejmě zásluhou Jaroslava Dietla, Jaroslava Dudka a všech herců, kteří svoje role dokážou dotáhnout k dokonalosti. Když Josef Bláha drží pod krkem Josefa Abrháma, to je neskutečná síla. Jóóóó, tohle je první liga!

Nezapomenutelná minirolička pro samotného režiséra Antonína Moskalyka. Svou vizáží jako vrah opravdu vypadal - "Která svině mě práskla?" :D

Sedm dní v domě U Dvou slunců. Žádná velká dramata, příběh v poklidu plyne po dobu jednoho týdne v duchu atmosféry Nerudovy poetiky. Jiřímu Krejčíkovi se malostranské kouzlo podařilo zachytit úžasně. Kulisy barrandovských ateliérů filmu dodávají onu potřebnou krásu pražského devatenáctého století. Všechny postavičky jsou bezvadně obsazeny, žádná nijak výrazně nevybočuje, všichni jsou stejnoměrnou součástí malostranského domu. Pro Jiřího Šusta to byla jedna z prvních skladatelských prací. Jako debut Jiřího Krejčíka je to dílo velmi zdařilé, které by si zasloužilo oprášit a dát mu remasterovaný háv.

Největší démon, nejosobitější režisér českého filmu, jeho povídání bych vydržel poslouchat celé hodiny. Nenechal se zlomit bolševickými prasaty a žádné ústupky jim neudělal, bohužel na to doplatil několikaletým zákazem činnosti. Byl to borec, nenapodobitelná persona. Jeho filmy totálně žeru, dokázal zfilmovat jakýkoliv žánr, namátkou jen pár titulů z jeho bohaté filmografie: Svědomí, Polnočná Omša, Svatba jako řemen, Vyšší princip, Probuzení, O věcech nadpřirozených, Probuzení, Nepočestná, Povídka malostranská, Morálka paní Dulské, Penzion pro svobodné pány, Čintamani a podvodník, Božská Ema. GÉNIUS!