Ohybac

Mel Gibson jako drsný vyhořelý Santa Claus bylo lákadlo, kterému jsem podlehl okamžitě, film se ale kromě obsazení moc nepovedl. Hlavní herecké duo opravdu zvládá svoje úlohy skvěle, ale zbytek je bohužel takový nedotažený, nízkorozpočtový a žánrově nevyhraněný. Jsou tam i světlé chvilky, pár vtipných scének, trocha napětí a akce. Neurazí, ale ani nezanechá silnější dojem, prostě takový obyčejný televizní film.

Tento seriál (kromě horších netflixových řad) je naprostá špička v žánru mockumentary. Myslím, že překonavá i obě verze legendárního kanclu, hlavně kvůli bezprostřednosti a dlouhodobým vtipům, díky kterým se postavy zdají opravdovější. Dá se namítnout, že se vtipy opakují, což je rozhodně pravda. Jsou ale tak dobře napsané a zahrané, že se třeba i po několikáté se smíchem podívám, jak kluci vykopnou rádoby drsňáka Cyruse. 10/10

Zábavná podívaná pro hráče i nehráče s líbivou animací, jakou ve hrách nemusím, ale seriálu sluší. Zápletka je snadno stravitelná, ale některé vedlejší postavy jsou trošku ploché. Naopak hlavní postavy se rychle komplikují a rýsuje se zajímavá podívaná. Celkový dojem kazí jen zbytečně používaní Imagine Dragons, jejichž chorálovité křeče jsem považoval za relikt roku 2014.

První půlhodina je lákavý náběh na kvalitní horor. Natahující se stínové pazoury a homoerotické napětí na hradě dávalo příslib něčeho krásného a strašidelného. Poté se však v panu Coppolovi něco zlomilo a stáváme se svědky nočních rejdů divoké opice deflorující zrzavou pannu za zvuku hororové hudby a nekonečně se pohupujících kamer. Dialogy mi silně připomínají The Room a jindy oblíbený Tom Waits v roli Renfielda ubírá filmu každým výstupem poslední zbytky důstojnosti. Jedna hvězda za bolavé bránice a slzy smíchu v očích.