Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Horor

Recenzie (349)

plagát

Trollovia: Svetové turné (2020) 

Kvalitativně na chlup podobné jako první film. Dokonce jsem usnul na tom stejném místě stopáže jako předtím, takže jsem se musel po pár hodinách spánku vracet na to stejné místo asi patnáct minut před závěrečné titulky u dvou skoro stejných filmů za jeden den - vyvolá to ve vás jakýsi zvláštní "matrix" pocit. No, ale oceňuji tady hlavně ten autorský nápad, nevracet sem do děje ty "zlé" trolly z jedničky. Ono to prezentované rockové zlo by asi v čele s rozzuřenou deseticentimetrovou královnou rocku nepůsobilo až takové starosti, kdyby měla královna popu za zády někoho, kdo je schopen na jeden nádech spořádat místní U2 i s aparaturou. Takže za to dávám určitě palec hore. Možná soundtrack byl o něco méně záživnější než v jedničce, ale to je v celku jedno, stále se tu bavíme o dost průměrné infantilní konině pro ty úplně nejmenší trollíky.

plagát

Trollové: Hrátky se svátky (2017) (TV film) 

Auditivně provokativní, vizuálně dráždivé a krapet fyzicky zneklidňující. Přesně, jako když stojíte ve frontě na pokladnu, načež se za vás postaví nějaká random bába s dědkem a při tom, jak začnou vykládat ten svůj kapitalisticko-konzumně přeplněný nákupní vozík zbožím na pás, vám jeho rantlem začnou neustále najíždět do prdele a vy nevíte, jestli to náhodou nedělají schválně a drze vás nepopostrkují dopředu k placení, nebo jim jen jejich motorické dysfunkce brání v kontrole ukotvení polohy onoho vozíku na jednom místě. Tož takové nějaké pocity vyvolává i tento speciál. Mám chuť si do něčeho bouchnout pěstičkou.

plagát

Trollovia (2016) 

Infantilní přebarvená dějově plochá limonádka zacílená na diváky ve věkovém spektru novorozenci - batolata. Soundtrack pěkný, ale v českém dabingu tradičně nezvučnou češtinou zadupaný kamsi do hlubin patosu mezi ostatní námi předabované muzikály. Absence humoru, atmosféry nebo alespoň nějaké lehce hlubší myšlenky. Pryč od nudy diváka drží kvalita animace, jistá dávka akce a na jistotu hrající převzaté melodie od hudebníků jako Simon & Garfunkel, Cyndi Lauper nebo Lionel Richie.

plagát

Eurovision Song Contest 2023 (2023) (relácia) 

Velká Británie ve spolupráci s válkou zasaženou Ukrajinou předvedly o krapet slabší výkon než Itálie minulý rok. Menší show, stage a emocionální aura, zato víc světel, teatrálnosti a cringe. Eurovision je časoprostor, kde se mohou všichni cítit svobodní a bez obav z pronásledování za vlastní identitu - což na této soutěži miluji. Na druhou stranu, zařadit do programu nudnou a lacinou travesty s pro ni typickým lip-syncem nad vystupujícími burleskami se do konceptu a kontentu tohoto formátu sice hodí, působí to ale extrémně lacině vedle ostatních talentem nasáklých uměleckých vystoupení před a po. Takhle uměle se vážení pořadatelé LGBTQIA+ komunitě nezavděčíte, to fakt ne. Příště to chce něco originálnějšího, šťavnatějšího, odvážnějšího - prostě aktuálnějšího/mladšího. Co se týká samotných songů a vystoupení, tam mám relativně stejně favoritů jako minulý ročník. Líbilo se mi v pořádí od nejlepších: 1. Dánsko 2. Švédsko 3. Švýcarsko 4. Norsko 5. Polsko. Česká delegace tradičně slabá a trapná a k tomu komentátorské kompetence pana Maxiána... tak ty jsou na žalobu.

plagát

Mimoni 2: Zloduch prichádza (2022) 

Patrně po všech směrech lepší než první Mimoni, ale žádný zázrak se pořád také nekonal. Filmu by slušela trhlost podobná té části s pilotováním letadla - za mě jediný alespoň trochu vtipný obraz. Ačkoli to tedy dospělému divákovi nemá moc co nabídnout, vyloženě nudit by se také neměl.

plagát

Mimoni (2015) 

Bob to celý táhne. Na tom se snad shodnem všichni. Sice to na nic moc nestačilo Bobe, ale my víme, o co ti šlo bráško.

plagát

Thor: Láska a hrom (2022) 

Do očí bijící kontrast úchvatně hrajícího Christiana Balea v blátě odporné režie a hloupoučkého scénáře Taika Waititiho. Toho už ke kormidlu nepouštět! Minimálně ne bez doprovodu. Nástup Natalie Portman na scénu jako superhrdinka byl jeden z největších cringů týdne. No a co teprve ta rádoby emocionálně vypjatá scéna na lodi...co to proboha bylo? Portman zprzněná nesoustředěným režisérem, nehrajícím Hemsworthem a pomateným střihačem tam opravdu vzbuzuje soucit. Fuj. Ono celkově se pak jedná o Marvelovku bez tradičního humoru, našlapané akce a dalších aspektů, na které jsme si za ty roky zvykli. Nic se v tomhle Thorovi vlastně ani neděje a když už ano, nikoho to už asi nezajímá. 2022 byl fakt blbej rok pro Marvel...samý koniny.

plagát

Doctor Strange v mnohovesmíre šialenstva (2022) 

I přesto, že tahle část MCU kolem Doctora Strange patří asi k mým nejneoblíbenějším, to teď celkem ušlo. Rozhodně jsem se nenudil jako u sledování prvního dílu. Film má spád, scénář je i přes svoji superhrdinskou primitivnost nápaditý, režisér Raimi ze sebe do filmu přenesl jen to nejlepší a zbytek je standardně udržená marvelovská laťka kvalitní akční a vizuálně nabušené podívané (krom tedy toho oka na čele, to je extrémní cringe).

plagát

Doktor Strange (2016) 

Moje nejneoblíbenější Marvelovka. Je to nudná spleť digitálních efektů bez trochu zajímavějšího příběhu. Vykrádá to asi 110 filmů a skoro nic nového to nepřináší. Jednu hvězdu dávám alespoň za tu jiskřičku mystiky, co nezřetelně a marně poletavě plápolala napříč filmem.

plagát

Čierny Panter: Navždy Wakanda (2022) 

Průměrná Marvelovka co nenudí, ale vedle ostatních filmů z MCU ani nenadchne. Marvel tu začíná unaveně vykrádat sám sebe a zatím to vypadá, že minimálně v případě Black Panthera, už nemá co nového nabídnout. Za mě pořád o ždibíček lepší průměr. Jestli to ale vyjde i příště, to už se mi nezdá. Minimálně ne pořád v té stejné koleji. Největší plus za režii, největší mínus za podle mě často kontentuálně nevhodnou hudbu. Délka stopáže mi pak nevadí, ačkoli pro ni tedy nevidím důvod.