Recenzie (124)
Žádné děti (2015)
Lehká, svěží, nenáročná, velmi civilně natočená rodinno-romantická komedie, v rámci žánru nadprůměr.
Abrakadabra (2017)
Nenápadný film, zpočátku trochu nijaký, působící jako lacinější komedie, ale postupem času se zdramatizoval a zhoustl, takže nakonec z toho vyšel docela zajímavý a svižný útvar.
Svadba medzi citrónmi (2012)
Příjemě neamerická nenáročná romantická komedie amerického stylu.
Darca (2014)
Téma filmu i nálada jsou vlastně velmi povedené. Vpodstatě hezky zpracovaná paralela k tomu, kdyby si všichni začli povině píchat do žil každé ráno antidepresiva, k čemuž svět pomalu směřuje. Ale závěr filmu – (spoiler) procházka z pouště do zasněžených hor s miminem na břiše, hranice, sáňky, náhlé prozření všech (spoiler konec) – byl tak přiblblý, že z té celkem hezky rozehrané náladovky zůstane jen divná pachuť.
Nebezpečně výbušná trhavina (2006)
Vtipné, originální, ale na bláznivou komedii je to příliš vážné a pomalé, a na inteligentní komedii je chování postav příliš dementní a nevěrohodné. Celkově působí jako kočkopes, ale najdou se tam vydařené momenty.
Rytieri spravodlivosti (2020)
Stojí za shlédnutí, ale chyběl mi tam nějaký přesah, který se Jensenovi povedl například u Adamových jablek. Celek trochu vyšumí do prázdna. Ale přesto nadprůměr.
Future World (2018)
Vcelku příjemná a roztomile naivní retro postapokalyptická blbost se sexy lesbickou robotkou, kamenem úrazu je obsazení hlavní role – naprosto neemoční, jednovýrazový unylý obličej, a i když se všichni kolem (Jovovich, Franco, Liu) snaží co můžou, i přehrávání v snímku tohoto ražení funguje, princ Wahlberg nepohne ani jedním mimickým svalem. V tomto žánru je charizma hlavní postavy 50% úspěchu – tady úplně chybí.
Opilí slávou (2006)
Střet čisté naivní duše se zahořklým hajzlíkem, který touží po uznání a přátelství, který má však své zvláštní kouzlo. Zajímavé herecky, ale scénář rozvláčný, celkově působí průměrně.
Pravá blondínka (1997)
Tak zvláštně nijaký film o ničem s celkem sympatickými herci, takže se na něj nějakou dobu dá koukat, ale to je tak všechno.
V mene Krista (2016)
Protože všichni mají rádi detektivky, proč z novozákonního příběhu neudělat "Kriminálku Jeruzalém LP 33" s názvem epizody "Ztratilo se tělo". V poslední části se ale kriminálka překlopí do fantasy, protože když putuje 11 židů s 1 římanem, proč by se před nimi najednou neobjevila opuštěná a prázdná rybářská plachetnice. A přihlouple se usmívající Cliff Curtis má mít charizma "Syna"? Dramatizace zmrtvýchvstání v zajímavých kulisách působící spíš jako TV inscenace bez nějakého hlubšího či spirituálního obsahu.