frycda

To snad ani není možné ne? Minulý rok se natočil revoluční Avatar 2 a v zápětí se do kin pustí něco takového. Jak je možné, že se v dnešní době natočí něco takového a ještě hůř aby se to cpalo do kin. Tohle byly nejhůř utracené peníze za lístek. Průser je, že ukázka z filmu klame a vypadá to jako vážně zajímavý film. Strašně rád bych napsal něco pozitivního ale nejdeto. Nejde ani objektivně popsat děj jelikož se vše ztrácí a zamotává úplně v nesmyslných zápletkách která připomíná kupu hnoje. Velké zklamání. Filmařský průmysl by se měl zamyslet zda by pro tento případ neměl přijímat reklamace ze strany diváků.

Popravdě nechápu kdy nastal moment, že jdu na české scifi do kina. A popravdě nevím zda nadšení z filmu nastalo díky nulovému očekávání. Ale je to dobré! scifi. Nádherně spravovaná kamera a záběry, zajmavé střihy a i samotná myšlenka. Hodně se mi líbí, že se tvůrci nenechali strhnout tím aby obsadili známé osobnosti, ale použili méně známé. Tím dostal český film nový nádech. Celkově se nestydím říct, že bych se na film koukl klidně znova! Není přestřelený a není v něm ani uměle navozené drama. Gratuluji!!!

Tenhle film si zaslouží přísnější oko i komentář. Určitě se stotožňuji s tím, že se film moc povedl. Po prvním shlédnutí jsem byl nadšený ale i přes to malinko zmatený. Po druhém zhlédnutí mi došlo, že ve filmu není vlastně žádný epicky propracovaný boj. To co tvoří podstatu záchrany vesmíru tam najednou vlastně nebylo. Všechno se točí jen kolem záchrany jedné postavy a zabránění jednomu vědci aby dál experimentoval. Což by samo o sobě nebylo špatné. Pak sem si ale uvědomil, že veškeré pocity nadšení, které jsou z filmu vyvolány jsou díky zvířátkům, dětičkám a přisprostlému humoru. Tak, že důmyslně a detailně propracované souboje jsou nahrazené emotivníma obrazama. Nakonec mě to nutí přemýšlet co bude dál..... znamená to, že další Marvelovky budou na podobném principu a začnou nás dojmat jen pomocí roztomilosti?

Mě se vlastně film dost líbil. Čekal jsem, že to bude krvák ve stylu naprostého scifi kde je vše přehnané a nerealistické. Byl jsem ale překvapený. Film si docela mistrovsky hraje s možnou realitou. Určitě to bude slabý film pro lidi, kteří čekají panenku "posedlou ďáblem", která vraždí každého koho vidí. Pro ty kdo mají rádi scifi na pomezí thrilleru až hororu to bude zajmavý film. Líbila se mi celková vizualizace hračky a samotná hlavní postava (Violet). Zároveň dost dobře film otevírá pandořinu skříňku každého rodiče (čas, kompenzace dárky, naivita..) a dítěte(závislost na elektronice, život mimo realitu, psychická slabost... ). Za mě určitě povedený film jak po obsahové, tak vizuální stránce s hezkým psychologickým přesahem.

Nechápu jak něco takového může vůbec vzniknout. Nezaslouží si to ani komentář.

Pro mne úplně zbytečný film. Dvě hvězdy dávám jen kvůli zpracování a uměleckému ztvárnění. Líbí se mi barvy a místa. Uchvátil mě hned první záběr díky kterému jsem měl dost vysoké očekávání. Čím byl film dál tak jsem byl zklamanější a zklamanější. Co se týká děje tak naprosto neuchopitelné a dějově nudné. Některé scény jsou úplně zbytečné. Hned sem pochopil, že žádnou hlubší myšlenku zde očekávat nejde. Tak, že film doporučuji k žehlení a nebo vaření, díky čemu vám dej uteče jelikož nebudete moc vnímat ale budou se vám líbit obrázky.

Filmy s touto tématikou jsou většinou odpad, jelikož takové rodiny často zesměšňují a nebo ženou mnohé situace do extrému, aby se divák bavil. Tento film má pevně dané reálné hranice kterých se drží. Můžeme se koukat na jeden děj třemi osobami (nemocného syna, matky, sourozence) a i přes to si být jistí, že vnitřní boje a pocity, které se v nich odehrávají jsou reálné. Moc se mi líbilo herecké pojetí Štěpána, který dokázal balancovat na lehkém komičnu (které ať chceme nebo ne u tak nemocných lidí je) a lehkém smutku a dramatu které tato nemoc přináší. Film určitě doporučuji vidět.

Umělecky naprosto nulový počin. Co se týká zápletky tak je jednoduchá a předvídatelná. Nejdražší na tomto filmu bylo asi nakoupit veškeré vybavení od Applu. Děj se točí kolem nevděčné, pubertální, rozmazlené holky která si hraje na detektivku v momentě kdy se jí neozve máma. Všechno co normální člověk nesnáší na dnešním životě (masivní konzumita, afekt, umělé drama, FOMO) je zde v jednom balíčku. Celkový děj má od reálného života hodně daleko. Popravdě myslím, že po desítkách filmech tohoto stylu zpracování je už zbytečné a až moc laciné vytvářet další. Věřím, že své pubertální publikum si to ale najde. Pro lidi kteří film berou jako druh umění je však toto naprosto zbytečné.

Asi nastává doba kdy Marvel vyselektuje nadšence do Scifi od nadšenců Marvelu. Pro skalního fanouška to je super film který si užije a ocení. Pro tu skupinu lidí která začala Marvel vnímat až příchodem filmů do kin, tak film může působit zbytečně. Já hodnotím pozitivně humor který je lehký a slušný. Jednoduchou zápletku která neurazí a přitom zabaví. A dostatečné pokračování a navázání děje.

Soutěž Masterchef jsem od začátku vnímal jako dobrou cestu, pomocí které se dá pozvednout česká gastronomie. Myslím si ale že v letošní řadě byla tato soutěž vystřelena naprosto jiným směrem. Z mého pohledu není pochopitelná manipulace s divákem a se samotnými soutěžícími. Možná právě v této době, v době ekonomické krize, kdy pohostinství potřebuje resuscitovat a nabrat nový dech, jsme asi všichni čekali něco jiného. Dalo by se v kontextu s dnešní dobou očekávat, že celkový koncept bude přizpůsoben potřebám Čechů. Možná se dokážu oprostit od nedotažené myšlenky a špatně zpracovaných výzev. Co nedokážu překousnout je již zmiňovaná manipulace s námi diváky. Střih působí občas moc komicky a občas zas velmi smutně. Je to vlastně způsob jak uměle přidat obrovské drama, vytvořit kouzlo kdy se v jedné vteřině dokonale připraví talíř, vyladí zápletka a z upřímného člověka udělá nepřející potvora. A veškeré antipatie nakonec podpoří románek, který má uměle zvýšit sledovanost, a však reálně diváka po celou dobu jen irituje. Dalším extrémně smutným faktorem je to, jak si tvůrci hrají se samotnými soutěžícími. Vrácení dvou hráčů místo jednoho, vyřazení finalisty, přidání další kuchařské výzvy která nebyla v plánu atd. Jako by tím říkali: "Za každou cenu to vyhraje ten, kterého chceme my." Snad můžu se vší ironií na závěr říct, jak rád jsem, že celou soutěž vyhrál člověk který nechce vařit, nechce si otevřít restauraci a který se celý svůj život zabývá typografií. Všichni restauratéři v Čechách můžou být rádi, že finance a soutěž, která jím mohla pomoci opět zkvalitnit gastronomii, pomohla nakonec grafickému dizajnu.