ElleElie

Na tuhle pohádku jsem se neskutečně těšila. Ariel je jedna z mých nejoblíbenějších hned po Popelce a velmi mě překvapilo, že je to tak špatně hodnocené. Po přečtení několika recenzí jsem pochopila, o co vlastně jde a můžu vám říct, že tohle je sakra pohádka, je přeci úplně jedno, jaké je tam obsazení, hlavně, aby ten výsledek stal za to a já jsem byla opravdu spokojená, možná jen jediné, čekala jsem, že bude mít Ariel víc zrzavé vlasy. Ale ani tak mě výkon Halle Bailey rozhodně neurazil, krásný zpěv, písničky i příběh jako z kreslené verze! Já byla opravdu nadšená! Rozhodne si tuhle pohádku pustím někdy znovu. Musím říct, že se mi tenhle film líbil víc než Barbie. Barbie měla něco do sebe a taky se mi ten film líbil, ale byly tam momenty, kdy mě to moc nebavilo, ale Ariel mě bavila od začátku do konce.

SPOILER Co na to říct… Bába umře, dcera umře, babu někdo vykopal, máma se stane medium, syn se zblázní, mama se zblázní, táta je jediný při smyslech, táta uhoří, máma je dcera, máma (dcera) lítá po stropě, syn najde oltář, máma se podřeže, syn skočí z okna, syn je dcera, syn je Paimon, uctíváme Paimona, bába bez hlavy, dcera bez hlavy a zbytek kultu jede nahatý orgie. Konec. Nemám slov… asi jen ztráta času. Sledováno na doporučení, asi už na doporučení nedám.

Na tento seriál jsem se těšila, jelikož mám opravdu ráda knihy o Bridgertonových, bylo to pro mne příjemné překvapeni, že to chtějí zfilmovat. POKUD NECHCETE PŘIJÍT O PŘEKVAPENÍ, DÁL NEČTĚTE. Nejprve začnu tím, co se mi na seriálu líbilo. Úžasně vykreslené prostředí plné barev a květin, honosných sídel a občas i krásných šatů (ty šaty mohli vybrat hezčí a ne tak neforemné, ale nad tím jsem přimhouřila oko). Výběr herců do hlavních postav vůbec nebyl nakonec špatný, i když jsem si je musela oblíbit až po pár dílech. Zlom podle mne přišel ve čtvrtém díle, kde se to konečně začalo odehrávat aspoň trochu podle knih. Co musím uznat, že byl dobrý nápad, zakomponovat do příběhu Marinu Thompsonovou, díky tomu bude příběh Eloise více pochopitelný, i když v knihách byla Marina sestřenice Bridgertonových a ne Featheringtonových. Co se mi naopak nelíbilo, bylo přidání do příběhu postavy královny, vůbec se mi tam nehodila, v knihách nebyla a mělo to tak zůstat i v seriálu, ale aspoň díky ní byla honba za odhalením Lady Whistledown menším zpestřením. Avšak ta pravá honba má přijít ve čtvrté sérii. To že v seriálu byla pro nás odhalena se mi také moc nelíbilo, protože v knihách mě neskutečně bavilo hádat, kdo to je a dlouho jsem podezírala Eloise. Co jsem však postrádala a to velmi, byl humor Quinnové. Ze seriálu bylo spis drama. Ohledně Simona a Daphne, jejich příběh mám ráda a mrzelo mne, že to jejich seznámení bylo takové krkolomné a nepřirozené a už vůbec ne podle knih. Začátek seriálu mne opravdu nebavil, dokud nepřišel čtvrtý díl a celé to nezačalo být konečně zábavnější a zajímavější. Bohužel mne mrzí, že nezachovali knižní děj, co se jejich problému v manželství týče. Tady to bylo celé takové divné a ne tak napínavé a srdcervoucí jako v knize. To byla od tvůrců opravdu velká chyba, rozhodně větší než jejich volba afroamerických herců do role královny, Simona (i když tady to byla dobrá volba) a Lady Danburyové (kterou jsem si mimochodem také představovala úplně jinak a její povaha se ztratila spolu se vzhledem). Jinak mi nepřijde špatné, že tvůrci chtěli přiblížit seriál spíše dnešnímu světu a ne historii. To je opravdu maličkost, i když bych ocenila asi víc zachování historie. Doufám, že ale i přes všechny ty špatné komentáře a hodnocení Netflix natočí další řady. Musí natočit další, protože po téhle sérii nutně potřebuju vidět, jak zpracují příběh Anthonyho a Kate a samozřejmě a hlavně můj nejoblíbenější o Benedictovi a Sophie a jejich pohádky o Popelce. Také si skvěle naťukli Anthonyho do další série tím jeho románkem se zpěvačkou a že nechce manželství z lásky, ale jen aby dostál povinnosti, která ho váže k titulu. I když v knihách ten důvod byl trochu jiný.